VELI╚INY A JEDNOTKY

Jßdra atom∙ n∞kter²ch prvk∙ se rozpadajφ a uvol≥ujφ p°i tom energii ve form∞ zß°enφ. Tento fyzikßlnφ jev se naz²vß radioaktivitou a radioaktivnφ atomy se naz²vajφ radionuklidy.

Ub²vßnφ radioaktivity Φasem.

VÜechny radioaktivnφ lßtky majφ jednu charakteristickou vlastnost: jejich aktivita klesß s Φasem. ╚as pot°ebn² k tomu, aby se p°em∞nila polovina jader p°φtomn²ch na poΦßtku, se naz²vß poloΦas p°em∞ny. Po dvou poloΦasech klesne aktivita na Φtvrtinu, po t°ech poloΦasech klesne na osminu atd. Jadernß p°em∞na je statistick² d∞j a jejφ pravd∞podobnost je stejn∞ velikß pro vÜechny stejn∞ velkΘ ΦasovΘ intervaly. PoloΦasy radioaktivnφch lßtek jsou r∙znΘ a pohybujφ se od setin sekundy do milion∙ let. Nap°φklad poloΦas p°em∞ny jodu ¹³¹I je osm dnφ, poloΦas p°em∞ny uranu ²³⁸U je 4,5 miliardy let. Izotop draslφku ⁴⁰K, kter² je hlavnφm zdrojem radioaktivity naÜich t∞l, mß poloΦas rozpadu 1,42 miliardy let.

┌Φinek r∙zn²ch dßvek se dß pozorovat nap°. na fotografickΘm filmu.

Existuje teorie, ₧e vÜechny atomy na sv∞t∞ jsou radioaktivnφ, pouze jejich poloΦas p°em∞ny je tak dlouh², ₧e jej neumφme zm∞°it. Radioaktivnφ p°em∞na z∙stßvß konstantnφ bez ohledu na vn∞jÜφ vlivy, jako je nap°φklad teplota nebo tlak.
Zdroj zß°enφ se popisuje pomocφ veliΦiny zvanΘ aktivita. Je to poΦet radioaktivnφch p°em∞n probφhajφcφch v urΦitΘm mno₧stvφ radionuklidu za jednotku Φasu. Jednotkou aktivity je becquerel (Bq). Dojde-li v lßtce k jednΘ p°em∞n∞ za 1 sekundu, mß aktivitu I Bq. Becquerel je velice malß jednotka. Nap°φklad lidskΘ t∞lo obsahuje n∞kolik tisφc Bq p°irozen²ch radioaktivnφch lßtek, nap°. draslφku ⁴⁰K. To znamenß, ₧e ka₧dou sekundu probφhß v naÜem t∞le n∞kolik tisφc radioaktivnφch rozpad∙ jen z tohoto zdroje.
   Zßkladnφ veliΦinou popisujφcφ ·Φinek zß°enφ je dßvka. Udßvß mno₧stvφ energie pohlcenΘ v jednotce hmotnosti prost°edφ. Jejφ jednotkou je gray (Gy). Nejd∙le₧it∞jÜφ v∞c, kterou pot°ebujeme m∞°it, je vliv zß°enφ na Φlov∞ka. Proto₧e r∙znΘ druhy zß°enφ majφ p°i shodnΘ dßvce odliÜnΘ ·Φinky, zavedla se pro p°esn∞jÜφ vyjßd°enφ ·Φinku zß°enφ na Φlov∞ka veliΦina zvanß dßvkov² ekvivalent, jeho₧ jednotkou je sievert (Sv). Nap°φklad jedno rentgenovΘ vyÜet°enφ plic m∙₧e p°edstavovat a₧ 1 mSv.
   Pro prßci s ionizujφcφm zß°enφm je d∙le₧it² ·daj udßvajφcφ p∙sobenφ zß°enφ v Φase, pro kter² byla zavedena veliΦina p°φkon dßvkovΘho ekvivalentu. M∞°φ se v jednotkßch sievert za hodinu. Pro praxi je to jednotka p°φliÜ velikß, proto se Φast∞ji setkßvßme s milisieverty nebo mikrosieverty za hodinu.