DRUHY IONIZUJ═C═HO Z┴╪EN═

Druhy ionizujφcφho zß°enφ.

zß°enφ alfa je tvo°eno jßdry helia a je vyza°ovßno jßdry prvk∙,jako je nap°. uran, thorium, radium apod. Zß°enφ alfa m∙₧e b²t ·pln∞ zastaveno ji₧ pouh²m listem papφru nebo tenkou vrstvou naÜφ poko₧ky. Jestli₧e se ale materißly emitujφcφ zß°enφ alfa dostanou do naÜeho t∞la p°i vdechnutφ, s jφdlem nebo pitφm, mohou p°φmo ozß°it vnitrnφ tkßn∞ a zp∙sobit biologickΘ poÜkozenφ

zß°enφ beta je tvo°eno elektrony nebo pozitrony (elektrony s kladn²m nßbojem) a provßzφ r∙znΘ p°em∞ny radioaktivnφch prvk∙. Elektrony jsou pronikav∞jÜφ ne₧ alfa Φßstice a mohou proniknout vrstvou vody o tlouÜ¥ce 1 a₧ 2 cm. Zß°enφ beta m∙₧e b²t pohlceno hlinφkov²m plechem o tlouÜ¥ce n∞kolika milimetr∙ a₧ centimetr∙

zß°enφ gama je fotonovΘ zß°enφ s Φßrov²m spektrem, vysφlanΘ atomov²mi jßdry p°i radioaktivnφch p°em∞nßch a dalÜφch procesech. Dφky svΘ energii mohou paprsky gama proniknout lidsk²m t∞lem, ale mohou b²t pohlceny tlustou st∞nou betonu nebo olova. Gama zß°enφ ionizuje nep°φmo, jen prost°ednictvφm nabit²ch Φßstic vznikl²ch p°i interakci gama kvanta s lßtkou

Pronikavost jednotliv²ch druh∙ ionizujφcφho zß°enφ.

zß°enφ X (rentgenovΘ zß°enφ) je fotonovΘ zß°enφ zahrnujφcφ brzdnΘ zß°enφ (vznikajφcφ brzd∞nφm nabit²ch Φßstic v elektrick²ch polφch) a charakteristickΘ zß°enφ (vysφlanΘ p°i p°echodu elektronu atomovΘho obalu na ni₧Üφ energetickou hladinu)

neutrony jsou nenabitΘ elementßrnφ Φßstice, jejich₧ zdrojem m∙₧e b²t nap°φklad Üt∞penφ uranu. Jsou neutrßlnφ, proto p°φmo neionizujφ. P°i jejich interakci s atomy lßtky m∙₧e vzniknout zß°enφ alfa nebo beta, kterΘ pak vyvolßvß ionizaci. Neutrony majφ vysokou schopnost pronikat lßtkou a mohou b²t pohlceny pouze tlustou vrstvou betonu, vody nebo parafinu. NejlΘpe se odstφnφ vrstvou vody nebo jinΘho materißlu bohatΘho na vodφk, nebo¥ se ·Φinn∞ zpomalujφ srß₧kami s protony - jßdry vodφku.