Z┴╪EN═ KOLEM N┴S
Od samΘho poΦßtku svΘ existence ₧ije Φlov∞k trvale v mo°i zß°enφ -
sv∞telnΘho, tepelnΘho, ultrafialovΘho, ionizujφcφho. Sv∞telnΘ a tepelnΘ zß°enφ
m∙₧eme vid∞t nebo vnφmat, ionizujφcφ
zß°enφ je neviditelnΘ, ale m∙₧eme ho snadno zjistit specißlnφmi p°φstroji -
detektory. Zdrojem ionizujφcφho zß°enφ jsou radioaktivnφ
prvky vyskytujφcφ se na Zemi, reakce probφhajφcφ na Slunci a hlubiny vesmφru.
Zdroje zß°enφ mohou b²t i um∞lΘ, vytvo°enΘ Φlov∞kem - t°eba rentgen nebo
televizor. Zß°enφ jsme vystaveni neustßle, ani₧ mßme mo₧nost tomu zcela zabrßnit.
Ionizujφcφ zß°enφ a radioaktivnφ lßtky jsou neodd∞litelnou slo₧kou naÜeho
₧ivotnφho prost°edφ. Mohou nßm Ükodit i prospφvat, nauΦili jsme se jich vyu₧φvat
v mnoha oborech lidskΘ Φinnosti.
|
Spektrum elektromagnetickΘho zß°enφ. |
ElektromagnetickΘ vlny se v naÜem okolφ vyskytujφ v ÜirokΘm
rozmezφ vlnov²ch dΘlek l. Jejich
spektrum sahß od hodnot srovnateln²ch s rozm∞rem atomovΘho jßdra a₧ do desφtek kilometr∙.
Jen uzounk² prou₧ek v oblasti mikrometr∙ (10-6 m) je viditelnΘ sv∞tlo.
╚ßsteΦn∞ si umφme p°edstavit jeÜt∞ ultrafialovΘ nebo infraΦervenΘ zß°enφ,
kterß spektrum viditelnΘho sv∞tla lemujφ ale u₧ asi trochu tßpeme v otßzce kam
za°adit mikrovlny, rentgenovΘ zß°enφ nebo rßdiovΘ vlny.
A prßv∞ ionizujφcφmu zß°enφ kterΘ nem∙₧eme vid∞t ani cφtit,
ale kterΘ lze detekovat jednoduch²m za°φzenφm, se budeme v∞novat. P°esto₧e
ionizujφcφ zß°enφ provßzφ Zemi od jejφho vzniku, objevil Φlov∞k jeho existenci
pom∞rn∞ nedßvno. V roce 1896 zjistil francouzsk² v∞dec Henri Becquerel, ₧e minerßl obsa₧en² v
uranovΘ rud∞ zanechßvß na zabalenΘ fotografickΘ desce sv∙j obraz. Dva roky po
Becquerelovi popsala panφ Marie
Curieovß-Slodowskß prvky, kterΘ se samovoln∞ rozpadajφ, a tento jev nazvala radioaktivitou. Po 1.
sv∞tovΘ vßlce nastal v lΘka°stvφ rozmach vyu₧φvßnφ paprsk∙ X, kterΘ v roce
1895 objevil n∞meck² fyzik Wilhelm Conrad
R÷ntgen.
|
Dobov² snφmek R÷entgenova
p°φstroje. |
TehdejÜφ rentgenologovΘ vÜak neznali dob°e ·Φinky zß°enφ, vystavovali
se nadm∞rn²m dßvkßm bez ochrany a mnoho z nich onemocn∞lo. Dnes se o ionizujφcφm
zß°enφ i o radioaktivit∞ vφ mnohem vφce.
Radioaktivita je souΦßstφ naÜeho ₧ivota. P°irozen∞ se vyskytujφcφ radioaktivnφ
atomy jsou p°φtomny v zemskΘ k∙°e, ve st∞nßch naÜich domov∙, Ükol a
kancelß°φ, v potrav∞, kterou jφme Φi pijeme. Radioaktivnφ plyny jsou ve vzduchu,
kter² d²chßme. Rovn∞₧ naÜe t∞la - svaly, kosti a tkßn∞ - obsahujφ p°irozen∞ se
vyskytujφcφ radioaktivnφ prvky. Zß°enφ, kterΘ p°ichßzφ z mimozemskΘho prostoru,
naz²vßme kosmick²m zß°enφm.
VeÜkerß lßtka je tvo°ena z atom∙. V∞tÜina
atom∙ na Zemi se nem∞nφ, jsou stabilnφ. Jßdra n∞kter²ch atom∙ vÜak samovoln∞
m∞nφ svΘ slo₧enφ (rozpadajφ se) nebo sv∙j energetick² stav a vysφlajφ Φßstice
ionizujφcφho zß°enφ. N∞kterß z t∞chto jader prochßzejφ celou °adou p°em∞n,
ne₧ se dostanou a₧ ke stabilnφ form∞. Nejznßm∞jÜφmi druhy ionizujφcφho
zß°enφ, kterΘ vznikß i dalÜφmi procesy, jsou zß°enφ alfa, beta, gama, zß°enφ
X a neutrony.
|