Z┴╪EN═ KOLEM N┴S

Od samΘho poΦßtku svΘ existence ₧ije Φlov∞k trvale v mo°i zß°enφ - sv∞telnΘho, tepelnΘho, ultrafialovΘho, ionizujφcφho. Sv∞telnΘ a tepelnΘ zß°enφ m∙₧eme vid∞t nebo vnφmat, ionizujφcφ zß°enφ je neviditelnΘ, ale m∙₧eme ho snadno zjistit specißlnφmi p°φstroji - detektory. Zdrojem ionizujφcφho zß°enφ jsou radioaktivnφ prvky vyskytujφcφ se na Zemi, reakce probφhajφcφ na Slunci a hlubiny vesmφru. Zdroje zß°enφ mohou b²t i um∞lΘ, vytvo°enΘ Φlov∞kem - t°eba rentgen nebo televizor. Zß°enφ jsme vystaveni neustßle, ani₧ mßme mo₧nost tomu zcela zabrßnit. Ionizujφcφ zß°enφ a radioaktivnφ lßtky jsou neodd∞litelnou slo₧kou naÜeho ₧ivotnφho prost°edφ. Mohou nßm Ükodit i prospφvat, nauΦili jsme se jich vyu₧φvat v mnoha oborech lidskΘ Φinnosti.

Spektrum elektromagnetickΘho zß°enφ.

ElektromagnetickΘ vlny se v naÜem okolφ vyskytujφ v ÜirokΘm rozmezφ vlnov²ch dΘlek l. Jejich spektrum sahß od hodnot srovnateln²ch s rozm∞rem atomovΘho jßdra a₧ do desφtek kilometr∙. Jen uzounk² prou₧ek v oblasti mikrometr∙ (10^-6 m) je viditelnΘ sv∞tlo. ╚ßsteΦn∞ si umφme p°edstavit jeÜt∞ ultrafialovΘ nebo infraΦervenΘ zß°enφ, kterß spektrum viditelnΘho sv∞tla lemujφ ale u₧ asi trochu tßpeme v otßzce kam za°adit mikrovlny, rentgenovΘ zß°enφ nebo rßdiovΘ vlny.
A prßv∞ ionizujφcφmu zß°enφ kterΘ nem∙₧eme vid∞t ani cφtit, ale kterΘ lze detekovat jednoduch²m za°φzenφm, se budeme v∞novat. P°esto₧e ionizujφcφ zß°enφ provßzφ Zemi od jejφho vzniku, objevil Φlov∞k jeho existenci pom∞rn∞ nedßvno. V roce 1896 zjistil francouzsk² v∞dec Henri Becquerel, ₧e minerßl obsa₧en² v uranovΘ rud∞ zanechßvß na zabalenΘ fotografickΘ desce sv∙j obraz. Dva roky po Becquerelovi popsala panφ Marie Curieovß-Slodowskß prvky, kterΘ se samovoln∞ rozpadajφ, a tento jev nazvala radioaktivitou. Po 1. sv∞tovΘ vßlce nastal v lΘka°stvφ rozmach vyu₧φvßnφ paprsk∙ X, kterΘ v roce 1895 objevil n∞meck² fyzik Wilhelm Conrad R÷ntgen.

Dobov² snφmek R÷entgenova p°φstroje.

TehdejÜφ rentgenologovΘ vÜak neznali dob°e ·Φinky zß°enφ, vystavovali se nadm∞rn²m dßvkßm bez ochrany a mnoho z nich onemocn∞lo. Dnes se o ionizujφcφm zß°enφ i o radioaktivit∞ vφ mnohem vφce.
Radioaktivita je souΦßstφ naÜeho ₧ivota. P°irozen∞ se vyskytujφcφ radioaktivnφ atomy jsou p°φtomny v zemskΘ k∙°e, ve st∞nßch naÜich domov∙, Ükol a kancelß°φ, v potrav∞, kterou jφme Φi pijeme. Radioaktivnφ plyny jsou ve vzduchu, kter² d²chßme. Rovn∞₧ naÜe t∞la - svaly, kosti a tkßn∞ - obsahujφ p°irozen∞ se vyskytujφcφ radioaktivnφ prvky. Zß°enφ, kterΘ p°ichßzφ z mimozemskΘho prostoru, naz²vßme kosmick²m zß°enφm.
VeÜkerß lßtka je tvo°ena z atom∙. V∞tÜina atom∙ na Zemi se nem∞nφ, jsou stabilnφ. Jßdra n∞kter²ch atom∙ vÜak samovoln∞ m∞nφ svΘ slo₧enφ (rozpadajφ se) nebo sv∙j energetick² stav a vysφlajφ Φßstice ionizujφcφho zß°enφ. N∞kterß z t∞chto jader prochßzejφ celou °adou p°em∞n, ne₧ se dostanou a₧ ke stabilnφ form∞. Nejznßm∞jÜφmi druhy ionizujφcφho zß°enφ, kterΘ vznikß i dalÜφmi procesy, jsou zß°enφ alfa, beta, gama, zß°enφ X a neutrony.