CO NA TO MATKA P╪═RODA

Oklo

Prvnφ jadernß °et∞zovß reakce neprob∞hla v reaktoru vytvo°enΘm panem Fermim v roce 1942 pod Chicagsk²m stadionem. P°φroda Φlov∞ka p°edb∞hla nejmΘn∞ o dv∞ miliardy let. V lo₧isku uranovΘ rudy Oklo v africkΘm Gabunu probφhala samoΦinn∞ °et∞zovß Üt∞pnß reakce po dobu asi 500 000 let. V lokalit∞ bylo v okruhu asi 200 m zjiÜt∞no na 13 takov²ch "reaktor∙".

Lo₧isko uranovΘ rudy Oklo, Gabun. Plutonium z∙stalo na stejnΘm mφst∞, kde p°ed 1700 miliony let vzniklo.

IzotopovΘ slo₧enφ p°φrodnφho uranu je dnes vÜude na sv∞t∞ p°ibli₧n∞ stejnΘ - 0,7 % ²³⁵U a 99,3 % ²³⁸U. V lokalit∞ Oklo je vÜak obsah ²³⁵U znaΦn∞ ni₧Üφ, mφsty jen 0,3 %, jako by byl "spot°ebovßn". Existence p°φrodnφho reaktoru byla potvrzena p°i podrobnΘm rozboru tohoto lo₧iska. Podle odhadu zde doÜlo ke Üt∞penφ asi 12 000 tun uranu ²³⁵U. ╪et∞zovß reakce se udßla v neobvyklΘ geologickΘ situaci. Ruda byla velmi bohatß a obsahovala asi 3 % ²³⁵U, co₧ je obsah jako v dneÜnφm obohacenΘm uranovΘm palivu pou₧φvanΘm v lehkovodnφch reaktorech. Dφky t∞mto okolnostem a vhodnΘmu geochemickΘmu prost°edφ byl umo₧n∞n vznik °et∞zovΘ reakce, p°i nφ₧ se spot°ebovßval ²³⁵U a vznikal jadern² odpad. Navzdory vysok²m teplotßm vφce ne₧ 600 ░ C a radiaΦnφmu poÜkozenφ okolnφch hornin a minerßl∙ se lo₧isko Oklo chovalo jako bezpeΦn² p°φrodnφ sklad vyho°elΘho paliva po dobu 2 miliard let do dneÜka. MnohΘ odpadnφ produkty, nap°φklad plutonium, neptunium a thorium, z∙staly bu∩ tam, kde vznikly, nebo se p°emφstily jen na nepatrnou vzdßlenost do okolnφ horniny. Dokonce i lßtky, kterΘ majφ nejv∞tÜφ tendenci k p°emφst∞nφ, se pohybovaly rychlostφ pouze 10 metr∙ za jeden milion let. Zp∙sob, jak²m radionuklidy unikly z okolφ svΘho vzniku, p°esn∞ odpovφdß p°edpov∞dφm v bezpeΦnostnφch modelech ·lo₧iÜ¥ radioaktivnφch odpad∙. AΦkoliv u p°φrodnφho reaktoru v Oklo neexistovaly nejr∙zn∞jÜφ bariΘry proti ·niku radionuklid∙ a protΘkala zde voda, nedostaly se vyprodukovanΘ radioaktivnφ prvky dßle ne₧ do bezprost°ednφho okolφ svΘho vzniku.

Cigar Lake

Lo₧isko uranovΘ rudy Cigar Lake v kanadskΘ provincii Saskatchewanje pozoruhodnΘ tφm, ₧e na povrchu nejsou ₧ßdnΘ znßmky toho, ₧e by se zde vyskytoval uran. Lo₧isko je v hloubce
450 m, ruda mß vysok² obsah uranu v pr∙m∞ru 14 % mφsty a₧ 40 % a jeho stß°φ se odhaduje
na 1300 milion∙ let. Geologie lo₧iska se podobß geologii ·lo₧iÜ¥ navrhovan²ch pro vyho°elΘ palivo ve èvΘdsku, Finsku a Kanad∞. P°esto, ₧e horniny zde byly nasyceny vodou po dobu 1 miliardy let, k v²raznΘmu p°emφst∞nφ uranu nedoÜlo.

Morro de Ferro

Nedaleko brazilskΘho lßze≥skΘho m∞steΦka Pocos da Calda v poho°φ Minas Gerais je mal² kopec Morro de Ferro (Äelezn² kopec), kter² je jednφm z nejradioaktivn∞jÜφch mφst na zem∞kouli. Na konci malΘho ·dolφ odvod≥ovanΘho potoky je rudnΘ lo₧isko obsahujφcφ asi 30 000 tun radioaktivnφho prvku thoria a jeho rozpadov²ch produkt∙, jako je radium a prvky vzßcn²ch zemin. Rostliny rostoucφ na povrchu lo₧iska absorbujφ tolik radia ²²⁸Ra, ₧e kdy₧ se polo₧φ na fotografick² film, vytvo°φ samy sv∙j vlastnφ obraz. Tato lokalita je p°edm∞tem v²zkumu, proto₧e poskytuje p°φle₧itost k modelovßnφ uvol≥ovßnφ a pohybu thoria a radia v podzemnφch vodßch. Sledovßnφm vody v okolφ Morro de Ferro bylo prokßzßno, ₧e thorium z lo₧iska unikß rychlostφ pouze 1 Φßstice z miliardy Φßstic za rok.