V²stavba finskΘho hlubinnΘho ·lo₧iÜt∞ ve skßle.

HLUBINN┴ ┌LOÄIèT╠

Jako hlubinnß ·lo₧iÜt∞ se oznaΦujφ ·Φelov∞ zbudovanΘ a nebo zrenovovanΘ podzemnφ struktury umφst∞nΘ do hlubok²ch geologick²ch formacφ mimo p°φm² dosah biosfΘry. Jsou urΦenΘ k trvalΘmu ulo₧enφ dlouhodob∞, resp. prakticky trvale nebezpeΦn²ch lßtek. JednoznaΦnß p°ednost p°ed ·pravou starÜφch d∙lnφch d∞l se dßvß zbudovßnφ ·lo₧iÜt∞ novΘho, specißlnφho, nebo¥ doly b²vajφ v mφstech geologick²ch poruch, puklin, ₧il a tudφ₧ nejsou dostateΦn∞ t∞snΘ proti spodnφ vod∞ a jin²m vliv∙m. P°i jejich provozu tΘ₧ dochßzelo k rozruÜovßnφ okolnφ horniny nap°. trhacφmi pracemi. ┌lo₧iÜt∞ musφ b²t zbudovßno v neporuÜenΘm nebo minimßln∞ poruÜenΘm geologickΘm prost°edφ, v oblasti, kde nehrozφ vulkanickß Φinnost, zem∞t°esenφ, zaplavenφ mo°em nebo zaledn∞nφ. Termφnem dlouhodob∞ je oznaΦovßno obdobφ srovnatelnΘ s geologick²mi Φasov²mi m∞°φtky, tedy ΦasovΘ ·seky delÜφ ne₧ 10 000 let, ale spφÜe 40 000 -100 000 let. Nedß se p°edpoklßdat, ₧e by bylo mo₧nΘ uchovat po tak dlouhou dobu informaci o blokovßnφ n∞jakΘ lokality a jejφ p°φΦin∞.

BezpeΦnostnφ bariΘry hlubinnΘho ·lo₧iÜt∞

Proto vÜechny prßce sm∞°ujφ k tomu, aby byl znemo₧n∞n jak²koliv kontakt budoucφch pokolenφ s ulo₧en²m materißlem, a to a¥ v∞dom² nebo nßhodn². Hlubinn² ·lo₧n² systΘm nebyl jeÜt∞ nikde zprovozn∞n, avÜak v °ad∞ stßt∙ existujφ rozsßhlΘ programy jeho v²voje. Vybudovßnφ hlubinnΘho ·lo₧iÜt∞ p°edchßzφ finanΦn∞ i Φasov∞ nßroΦnß v²zkumnß a v²vojovß Φinnost a pr∙zkumnΘ prßce. Pr∙zkum trvß v r∙zn²ch zemφch 20-40 let a spot°ebuje celkem 50-70 % finanΦnφch nßklad∙ urΦen²ch na ·lo₧iÜt∞. V²stavba se plßnuje ve vÜech p°φpadech zhruba na 10 let.
D∙le₧itou souΦßst dokumentace ·lo₧iÜt∞ tvo°φ bezpeΦnostnφ zprßva, kterß vyhodnocuje mo₧nosti vlivu odpad∙ na Φlov∞ka. Musφ dokßzat, ₧e navr₧en² ·lo₧n² systΘm mß takovΘ parametry, ₧e nedojde k proniknutφ radionuklid∙ ke Φlov∞ku po celou dobu existence ·lo₧iÜt∞. Äivotnost in₧en²rsk²ch bariΘr se odhaduje na 300 let. Äivotnost hmoty, ve kterΘ jsou znehybn∞ny radionuklidy je a₧ 1 milion let. Stabilita geologick²ch formacφ, do nich₧ jsou ·lo₧iÜt∞ umis¥ovßna je nejmΘn∞ 70 milion∙ let. ┌lo₧iÜt∞ se v pr∙b∞hu provozu i po zapln∞nφ a uzav°enφ peΦliv∞ kontrolujφ, pomocφ hydrogeologick²ch vrt∙ se sledujφ spodnφ vody v okolφ.
MatematickΘ modelovßnφ se pou₧φvß pro bezpeΦnostnφ rozbory ·lo₧iÜ¥. Migrace radionuklid∙ se dß studovat i na p°φkladech ze samotnΘ p°φrody.