BARI╔RY

Nejd∙le₧it∞jÜφm ·kolem p°i trvalΘm ulo₧enφ radioaktivnφch odpad∙ pod zem je zabrßnit proniknutφ radionuklid∙ k Φlov∞ku. Tomuto proniknutφ brßnφ n∞kolik bariΘr - bariΘry um∞lΘ, vytvo°enΘ Φlov∞kem a bariΘry p°φrodnφ.
Prvnφ bariΘrou je znehybn∞nφ a zadr₧enφ radionuklid∙ v odolnΘ a nerozpustnΘ chemickΘ form∞, v tzv. matrici. Ke znehybn∞nφ vysokoaktivnφch odpad∙ se obvykle pou₧φvß borosilikßtovΘ sklo nebo keramickΘ materißly, u st°edn∞ aktivnφch odpad∙ hlavn∞ cement nebo bitumen (asfaltovß ₧ivice). U radioaktivnφch materißl∙ o nφzkΘ aktivit∞ obvykle nenφ pot°eba ₧ßdnß fixaΦnφ matrice. Sklo nebo keramika jsou vysoce odolnΘ materißly, tak°ka nepodlΘhajφ p∙sobenφ kyselin nebo jin²ch agresφvnφch lßtek, radionuklidy se z nich nevyluhujφ vodou ani p°i velmi dlouhΘm p∙sobenφ. Vypracovßny a vyzkouÜeny jsou i metody tzv. synroc (synthetical rocks), co₧ je zabudovßnφ odpad∙ do velmi trvanlivΘ krystalickΘ titanßtovΘ keramiky s mezikrystalickou skelnou fßzφ.

╪ez kontejnerem.

Obal odpad∙ tvo°φ dalÜφ bariΘru. Obal izoluje zpevn∞nΘ odpady po urΦitou dobu. Nap°φklad v USA se po₧aduje, aby u vysokoaktivnφch odpad∙ obal izoloval odpady po dobu minimßln∞ 1000 let.
U nφzkoaktivnφch a st°edn∞ aktivnφch odpad∙ b²vß tato doba desφtky a₧ stovky let. Obaly souΦasn∞ slou₧φ jako stφn∞nφ, zamezujφ kontaminaci a usnad≥ujφ manipulaci p°i doprav∞ a uklßdßnφ. Obaly pro vysokoaktivnφ odpady jsou vyrobeny z kovu. B²vß to ocelov², tlustost∞nn² nerezav∞jφcφ kontejner nebo m∞d∞nß nßdoba, uva₧uje se i o nßdobßch z titanu. U nφzkoaktivnφch a st°edn∞ aktivnφch odpad∙ se pou₧φvajφ plechovΘ sudy, p°φpadn∞ ocelovΘ nebo betonovΘ kontejnery.
DalÜφ technickou bariΘru mohou tvo°it betonovΘ pakety nebo p°ebaly, do nich₧ se uklßdajφ plechovΘ sudy nebo betonovΘ kontejnery.
   Stavebnφ konstrukce ·lo₧n²ch prostor∙ na povrchu, t∞sn∞ pod povrchem nebo v geologick²ch formacφch slou₧φ jako dalÜφ technickß bariΘra. Jednß se nap°φklad o specißlnφ betony, nepropustnΘ nßt∞ry, asfaltovΘ nebo jφlovΘ izolace a drenß₧nφ systΘmy, jejich₧ ·Φelem je zamezit ·niku potencißln∞ uvoln∞n²ch radionuklid∙ z odpad∙ (pokud by unikly ze sv²ch obal∙) do biosfΘry a takΘ zabrßnit vniknutφ vody do ·lo₧iÜt∞.
P°φrodnφ bariΘrou je vlastnφ geologickß formace, v nφ₧ je ·lo₧iÜt∞ vybudovßno. ╚φm lepÜφ jsou vlastnosti tΘto bariΘry (tj. pevnost, vodonepropustnost, tepelnß stabilita), tφm jednoduÜÜφ a lacin∞jÜφ mohou b²t technickΘ bariΘry. Geologickß formace musφ b²t v oblasti bez zem∞t°esenφ, v∞tÜinou se vybφrß hornina, kterß se prokazateln∞ nezm∞nila za poslednφch i n∞kolik milion∙ let a je tedy u nφ p°edpoklad, ₧e z∙stane stabilnφ i dßle. Jako vhodnΘ geologickß formace se nejΦast∞ji volφ tyto zßkladnφ horninovΘ typy: solnß lo₧iska, jφlovitΘ sedimenty, tufy, granity (₧uly) a rulovΘ horniny.

P°ipravovanΘ koneΦnΘ ·lo₧iÜt∞ vyho°elΘho paliva v nevadskΘm poho°φ Yucca Mountasins v USA, stovky metr∙ pod povrchem, pojme na ploÜe 1400 akr∙ celkem 77 tisφc tun radioaktivnφho odpadu. (Kontejnery ulo₧enΘ ve vyruban²ch tunelech budou 50 let monitorovßny na t∞snost a potΘ budou p∙vodnφm vyt∞₧en²m vulkanick²m popelem a prachem, kter² byl doΦasn∞ ulo₧en na povrchu, zasypßny.) Se zahßjenφm provozu se poΦφtß po roce 2010.

Pro vyhodnocenφ zp∙sobu ulo₧enφ odpad∙ je rozhodujφcφ hledisko bezpeΦnosti tj. zhodnocenφ vlivu potencißlnφho ·niku radionuklid∙ z ·lo₧iÜt∞ do okolφ. P°i danΘ technologii zpracovßnφ jsou tedy rozhodujφcφ izolaΦnφ vlastnosti ·lo₧iÜt∞ a jeho okolφ. Proto ji₧ p°i v²b∞ru lokality ·lo₧iÜt∞ se nejv∞tÜφ d∙raz klade na co nejkvalitn∞jÜφ geologickΘ podlo₧φ a hydrogeologickΘ charakteristiky mφsta. JedinΘ mo₧nΘ ohro₧enφ p°edstavuje destrukce ·lo₧iÜt∞ a jeho souΦasnΘ zatopenφ vodou. Tato havßrie je pouze hypotetickß, p°esto bezpeΦnostnφ dokumentace ·lo₧iÜt∞ obsahuje i jejφ rozbor a vyhodnocenφ, kter²m je dolo₧eno, ₧e ani v tomto p°φpad∞ nedojde k ohro₧enφ okolφ radioaktivnφmi lßtkami.
P°i hlubokΘm ulo₧enφ odpad∙ slou₧φ hornina jako ochrana p°ed takov²mi jevy, jako jsou zßm∞rnΘ sabotß₧nφ akce lidφ, po₧ßry, havßrie letadel, zßplavy a v∞trnΘ smrÜt∞. Hornina slou₧φ i jako stφn∞nφ a odvßdφ rozpadovΘ teplo.
Ka₧d² m∞sφc se ve vzduchu v ·lo₧iÜti a podzemnφch vodßch v okolφ kontroluje obsah radioaktivity. Laboratorn∞ se tΘ₧ zkouÜejφ vzorky p∙dy a dalÜφ vzorky ze ₧ivotnφho prost°edφ. Pomocφ hydrogeologick²ch vrt∙ se kontrolujφ spodnφ vody p°i provozu ·lo₧iÜt∞ i po jeho ukonΦenφ.