DO╚ASN╔ SKLADOV┴N═ - A CO D┴L?

Skladovßnφ pou₧it²ch Φlßnk∙ po dobu mnoha let provozu elektrßrny nenφ technick²m problΘmem. Technologie skladovßnφ v bazΘnech napln∞n²ch vodou je pou₧φvßna po desetiletφ.
V poslednφch letech doÜlo tΘm∞° na vÜech jadern²ch elektrßrnßch k rozÜφ°enφ skladovacφch kapacit tφm, ₧e se palivovΘ Φlßnky zaΦaly uklßdat do skladovacφch bazΘn∙ hust∞ji. SuchΘ skladovßnφ ve stφn∞n²ch kontejnerech se rovn∞₧ pou₧φvß v °ad∞ zemφ. Skladovßnφ paliva v jadernΘ elektrßrn∞ kteroukoliv z t∞chto metod nevede k ₧ßdnΘmu ohro₧enφ pracovnφk∙ Φi obyvatelstva. Skladovßnφ vyho°elΘho paliva v ocelov²ch kontejnerech lze p°irovnat nap°. k umφst∞nφ velmi siln²ch zß°iΦ∙ pou₧φvan²ch v pr∙myslu nebo v medicφn∞ v masivnφch stφnφcφch za°φzenφch. Ani ty samoz°ejm∞ nijak svΘ okolφ neohro₧ujφ.

Aktivita odpad∙ z 1 tuny vyho°elΘho paliva a aktivita odpovφdajφcφho mno₧stvφ uranovΘ rudy.

Dßl mßme nejmΘn∞ dv∞ mo₧nosti: vyho°elΘ palivo p°epracovat na novΘ, nebo ho odvΘzt do trvalΘho hlubinnΘho ·lo₧iÜt∞. Oba zp∙soby jsou ve sv∞t∞ technicky zvlßdnuty a zßle₧φ na ekonomick²ch rozborech p°φsluÜnΘ zem∞, kter² zp∙sob zvolφ. USA, èvΘdsko a èpan∞lsko zatφm volφ ulo₧enφ, Francie, Velkß Britßnie a Japonsko se daly cestou p°epracovßnφ. Z ekonomick²ch d∙vod∙ v∞tÜina zemφ dßvß p°ednost trvalΘmu ulo₧enφ, i kdy₧ existujφ opat°enφ, aby i pak mohlo b²t palivo vyzvednuto.
Ve v²zkumu jsou dalÜφ zajφmavΘ metody zpracovßnφ vyho°elΘho paliva a likvidace jadern²ch odpad∙.
V ╚eskΘ republice je jeden mezisklad vyho°elΘho paliva s kapacitou 600 tun v areßlu JadernΘ elektrßrny Dukovany a hledß se mφsto pro dalÜφ mezisklad, kde bude odpoΦφvat vyho°elΘ palivo i z Temelφna.