POROVN┴V┴N═ RADIOAKTIVN═CH A NERADIOAKTIVN═CH ODPAD┘

Na otßzku, jsou-li horÜφ radioaktivnφ odpady nebo jedovatΘ odpady chemickΘ, nelze odpov∞d∞t. Zßle₧φ toti₧ p°edevÜφm na tom, jak s nimi Φlov∞k zachßzφ, co podnikß pro to, aby byly nebezpeΦnΘ co nejmΘn∞.

TakovΘto mno₧stvφ zesklovat∞l²ch vysokoaktivnφch odpad∙ by vzniklo, kdyby Φlov∞k po cel² sv∙j ₧ivot spot°ebovßval jen elekt°inu vyrobenou v jadern²ch elektrßrnßch.

Riziko doprovßzejφcφ radioaktivnφ odpady je dob°e definovßno t²kß se ionizujφcφho zß°enφ. Na rozdφl od jin²ch pr∙myslov²ch Φinnostφ je riziko zß°enφ dob°e znßmo od poΦßtku rozvoje jadernΘ v∞dy atechniky, a proto se ·Φinnß ochrannß opat°enφ proti zß°enφ uskuteΦ≥ujφ ji₧ p°edem a nikoliv, jako je tomu u jin²ch Φinnostφ, a₧ nßsledn∞, kdy₧ se ji₧ ÜkodlivΘ nßsledky pro zdravφ nebo ₧ivotnφ prost°edφ projevily.
Vzhledem k vysokΘmu energetickΘmu obsahu uranu je mno₧stvφ radioaktivnφch odpad∙ z jadernΘ energetiky relativn∞ malΘ. v porovnßnφ s mno₧stvφm odpad∙ vznikajφcφm p°i v²rob∞ stejnΘho mno₧stvφ elekt°iny v klasick²ch elektrßrnßch. Jadernß elektrßrna o v²konu 1000 MW pot°ebuje roΦn∞ kolem 30 t uranovΘho paliva, zatφmco srovnatelnß uhelnß elektrßrna pot°ebuje denn∞ 11 vlak∙ uhlφ. CelkovΘ mno₧stvφ vyho°elΘho paliva je tedy takΘ asi 30 t. Bude-li p°epracovßno, znamenß to, ₧e 97 % paliva se recykluje na novΘ palivo a vysokoaktivnφch odpad∙ p°em∞n∞n²ch na sklo z∙stane jen asi 1 t. Krom∞ toho jadernß elektrßrna vyprodukuje za rok cca 40 m³ nφzkoaktivnφch a 10 m³ st°edn∞ aktivnφch odpad∙. Uhelnß elektrßrna o v²konu 1000 MW zanechß roΦn∞ kolem 7 milion∙ tun odpad∙, zejmΘna ve form∞ odpadnφch plyn∙ CO₂, SO₂, prachu a popele. PevnΘ odpady obsahujφ tΘ₧ t∞₧kΘ kovy, jako kadmium, arzΘn, rtu¥, kterΘ nikdy neztrßcejφ svou toxicitu. Tyto odpady obsahujφ tΘ₧ kancerogennφ chemickΘ lßtky a p°φrodnφ radioaktivnφ prvky.

Mezisklad vitrifikovan²ch odpad∙ v Sellafieldu v Anglii

Ve VelkΘ Britßnii se roΦn∞ vyprodukuje na 40 milion∙ m³ toxick²ch pr∙myslov²ch odpad∙, co₧ je mno₧stvφ, kterΘ by zaplnilo °eku Tem₧i v dΘlce tΘm∞° 100 km. Naproti tomu britsk² jadern² pr∙mysl vyprodukuje roΦn∞ nφzkoaktivnφ odpady v mno₧stvφ, kterΘ by se veÜlo na malΘ parkoviÜt∞ aut. Pro skladovßnφ st°edn∞ aktivnφch odpad∙ by staΦilo 20 lond²nsk²ch autobus∙ a zeskeln∞nΘ vysokoaktivnφ by zaplnily jedno taxi.
Ve SpolkovΘ republice N∞mecko vznikß roΦn∞ na 500 milion∙ tun nejr∙zn∞jÜφch odpad∙, z nich₧ asi 10 %, tj. 50 milion∙ tun, jsou potencißln∞ nebezpeΦnΘ odpady. Asi 4 miliony tun jsou pova₧ovßny za tzv. zvlßÜtnφ odpady. Z t∞chto zvlßÜtnφch odpad∙ tvo°φ radioaktivnφ odpady 13 %.
Dφky malΘmu objemu radioaktivnφch odpad∙ produkovanΘmu jednφm reaktorem je i celkovΘ mno₧stvφ t∞chto odpad∙ v celosv∞tovΘm m∞°φtku relativn∞ malΘ.
Existujφ p°φsnΘ nßrodnφ a mezinßrodnφ p°edpisy a standardy pro manipulaci s radioaktivnφmi odpady od jejich vzniku a₧ po jejich koneΦnΘ ulo₧enφ. Kontrola radioaktivnφch odpad∙ je uskuteΦ≥ovßna nezßvisl²mi orgßny, aby se zabrßnilo zneu₧itφ.
Pokud jsou radioaktivnφ odpady n∞Φφm v²jimeΦnΘ, pak jejich v²jimeΦnost spoΦφvß v pozornosti, s jakou se s nimi manipuluje a jak jsou izolovßny od ₧ivΘ p°φrody. PΘΦe, jakß se v∞nuje v jadernΘm pr∙myslu radioaktivnφm odpad∙m, m∙₧e b²t p°φkladem i pro konvenΦnφ pr∙myslovß odv∞tvφ.

Co m∙₧eme °φci o jin²ch nebezpeΦn²ch odpadech:

Neexistuje jedinΘ dob°e definovatelnΘ riziko, ale vφcenßsobnß rizika t²kajφcφ se nap°φklad ho°lav²ch, korozivnφch nebo toxick²ch vlastnostφ odpad∙.
NebezpeΦnΘ odpady jsou produkovßny v obrovsk²ch mno₧stvφch z velmi ÜirokΘho poΦtu zdroj∙ od odpad∙ z domßcnostφ a₧ po pr∙myslovΘ odpady z r∙zn²ch odv∞tvφ, je₧ nelze jasn∞ identifikovat. Mnoho z nich je ponechßno na otev°en²ch sklßdkßch nebo voln∞ vypouÜt∞no do ₧ivotni'ho prost°edφ.
V∞deckΘ zßklady pro hodnocenφ a kontrolu rizik a vypracovßnφ norem a kritΘriφ pro ochranu obyvatelstva a ₧ivotni'ho prost°edφ existujφ pouze pro n∞kterΘ z t∞chto odpad∙, nejsou vÜak slad∞ny v mezinßrodnφm m∞°φtku jako je tomu u radioaktivnφch odpad∙.
╚innosti vedoucφ k tvorb∞ nebezpeΦn²ch odpad∙ v∞tÜinou nejsou podrobeny ·st°ednφ kontrole vzhledem k rozdφln²m zdroj∙m odpad∙, nebo¥ takovß kontrola je nesmφrn∞ obtφ₧nß.

Nßklady

ZneÜkod≥ovßnφ radioaktivnφch odpad∙ je velmi drahΘ. Proto ka₧d² provozovatel jadernΘ elektrßrny ji₧ od poΦßtku provozu uklßdß na zvlßÜtnφ fond Φßst pen∞z zφskan²ch za elekt°inu, kterou elektrßrna vyrobφ. Z ka₧dΘ prodanΘ kilowatthodiny je kousek urΦen na budoucφ likvidaci odpadu a celΘ elektrßrny po skonΦenφ provozu. V ╚eskΘ republice to Φinφ 10 halΘ°∙ na ka₧dou kilowatthodinu. Jadernß energetika tak pamatuje na budoucnost. Je to zodpov∞dn² a v celΘm pr∙myslu ojedin∞l² p°φstup.