INSTITUCION┴LN═ RADIOAKTIVN═ ODPADY

Nejr∙zn∞jÜφ radioaktivnφ lßtky, p°φrodnφ i um∞le p°ipravenΘ radioizotopy, se Üiroce vyu₧φvajφ v mnoha hospodß°sk²ch odv∞tvφch. P°i v²rob∞ radioizotop∙ a p°i jejich vyu₧φvßnφ ve v²zkumu, lΘka°stvφ, pr∙myslu, zem∞d∞lstvφ a v dalÜφch oborech lidskΘ Φinnosti vznikajφ r∙znΘ druhy tak zvan²ch "institucionßlnφch" radioaktivnφch odpad∙. Jsou to tedy odpady zcela jinΘ ne₧ ty, kterΘ vznikajφ vyho°enφm paliva v jadern²ch elektrßrnßch. Tyto odpady jsou produkovßny na mnoha r∙zn²ch pracoviÜtφch v mal²ch mno₧stvφch. Pochßzejφ nap°φklad z nemocnic, z odd∞lenφ radiologie a nukleßrnφ medicφny, z pracoviÜ¥ vyrßb∞jφcφch um∞lΘ radioizotopy, z vysokoÜkolsk²ch a v²zkumn²ch laborato°φ, z nejr∙zn∞jÜφch odv∞tvφ pr∙myslu a zem∞d∞lstvφ, kde se pou₧φvajφ radioaktivnφ zß°iΦe a ionizujφcφ zß°enφ.

Rozd∞lenφ institucionßlnφch radioaktivnφch odpad∙ podle druhu.

Jsou to nap°. takovΘ materißly jako papφr, pry₧, pou₧itΘ injekΦnφ st°φkaΦky, pou₧itΘ zß°iΦe z nemocnic, kde se lΘΦφ rakovina a zhoubnΘ nßdory, zß°iΦe z r∙zn²ch pr∙myslov²ch pracoviÜ¥, roztoky a radiofarmaka (lΘky obsahujφcφ radionuklidy) z medicφny, sklo, textil, plasty, t°φsky, odst°i₧ky plechu, mrtvß laboratornφ zvφ°ata, pou₧itΘ filtry z filtraΦnφch za°φzenφ, rukavice, ochrannΘ od∞vy atd.
Jejich zneÜkod≥ovßnφ probφhß zhruba takto: hned na mφst∞ vzniku se odpad rozt°φdφ, slisuje, pak se zalΘvß betonem do ocelov²ch stolitrov²ch sud∙, kterΘ se jeÜt∞ jednou zabetonujφ do v∞tÜφch sud∙. Sudy jsou z obou stran pozinkovanΘ, mezi vnit°nφ schrßnkou a st∞nou sudu je nejmΘn∞ 5 cm betonu. Uzav°ou se neprodyÜn∞ vφkem a nat°ou asfaltem. Sudy se oznaΦφ a zkontrolujφ dozimetrem, nejsou-li na povrchu zneΦiÜt∞ny radioaktivitou. Specißlnφm autem se za dodr₧enφ vÜech bezpeΦnostnφch p°edpis∙ svß₧ejφ na ·lo₧iÜt∞. V ╚eskΘ republice jsou v provozu dv∞ ·lo₧iÜt∞ takov²chto nφzkoaktivnφch odpad∙ v podpovrchovΘm dole Richard u Litom∞°ic a v dole Bratrstvφ v Jßchymov∞. T°etφ ·lo₧iÜt∞ v dole Alkazar u Berouna je ji₧ uzav°enΘ. Institucionßlnφch odpad∙ je v ╚eskΘ republice roΦn∞ zpracovßvßno kolem 100 m³ (mno₧stvφ se rok od roku liÜφ, pohybuje se mezi 90 a₧ 150 m³).

Rozd∞lenφ institucionßlnφch radioaktivnφch odpad∙ podle p∙vodu.

┌lo₧iÜt∞ v ╚eskΘ republice

Uzav°en²m ·lo₧iÜt∞m institucionßlnφch odpad∙ je opuÜt∞n² vßpencov² d∙l Alkazar u Berouna. Tvo°φ ho dv∞ d∙lnφ Ütoly. Do provozu bylo uvedeno v r.1958 a uzav°eno v r.1964. Bylo pou₧φvßno k uklßdßnφ nφzkoaktivnφch odpad∙ z v∞deck²ch a nemocniΦnφch pracoviÜ¥, zejmΘna z ┌stavu jadernΘho v²zkumu ╪e₧ a z ┌stavu pro v²zkum, v²robu a vyu₧itφ radioizotop∙ Praha. Ve Ütole A z∙stalo ulo₧eno asi 2 000 nßdob o objemu 12 l, mal² poΦet sud∙ o objemu 200 l a filtry z radiochemick²ch laborato°φ v obalech z PVC. Ve Ütole B z∙stalo ulo₧eno celkem 105 m³ odpad∙, ulo₧en²ch ve 2100 nßdobßch. Z celkovΘho mno₧stvφ je 66 m³ b∞₧n² neradioaktivnφ laboratornφ odpad. Zabetonovan² biologick² odpad mß objem 35 m³ a kapaln² odpad upraven² na beton mß objem 4 m³. B∞hem uplynul²ch 20 let doÜlo n∞kolikrßt k nßsilnΘmu vniknutφ do ·lo₧iÜt∞, a proto tu byla vybudovßna tlustß betonovß ze∩, aby se takovΘ p°φpady u₧ nemohly opakovat.
┌lo₧iÜt∞ Bratrstvφ u Jßchymova jsou rovn∞₧ opuÜt∞nΘ d∙lnφ prostory bez in₧en²rsk²ch bariΘr. Do provozu bylo uvedeno v 70. letech. Objem d∙lnφch prostor pou₧it²ch pro ·lo₧iÜt∞ je p°ibli₧n∞ 300 m³, z toho 250 m³ je ji₧ zapln∞n²ch. Za p°edpokladu, ₧e tyto prostory budou slou₧it pouze pro pot°eby radionuklidov²ch pracoviÜ¥, vystaΦφ kapacita jeÜt∞ asi na 30 let provozu. ┌lo₧iÜt∞ je vybudovßno ve Ütole "Zda° B∙h" a p°ilehl²ch komorßch b²valΘho dolu Bratrstvφ. ètola je vyra₧ena v slφdnato-k°emiΦit²ch svorech. Skladujφ se zde institucionßlnφ radioaktivnφ odpady obsahujφcφ p°φrodnφ radionuklidy. ZjednoduÜen∞ by se tedy dalo °φci, ₧e p°irozenΘ radionuklidy vyt∞₧enΘ z jßchymovskΘ rudy se sem op∞t vracejφ zp∞t, ale peΦliv∞ zabalenΘ, uzav°enΘ v sudech a stφn∞nΘ betonem.
Dosud tady bylo ulo₧eno asi 240 m³ odpad∙. Aktivita ulo₧en²ch odpad∙ je ve srovnßnφ s p°φrodnφ aktivitou v okolφ ·lo₧iÜt∞ zanedbatelnß. Obyvatelstvo nem∙₧e b²t ohro₧eno dokonce ani v p°φpad∞ ·plnΘho zatopenφ ulo₧en²ch odpad∙ a ·niku kontaminovan²ch (zamo°en²ch) vod do povrchov²ch tok∙. Celkovß aktivita ulo₧en²ch odpad∙, vΦetn∞ aktivity izotop∙, kterΘ vzniknou rozpadem uranu, dosahuje °ßdov∞ TBq, co₧ tvo°φ nepatrn², nev²znamn² zlomek p°φrodnφ aktivity nalΘzajφcφ se v Jßchymov∞, a¥ u₧ v podzemφ, nebo na povrchu.
┌lo₧iÜt∞ Richard u Litom∞°ic je umφst∞no v podpovrchovΘm opuÜt∞nΘm dole na vßpenec. Uvedeno do provozu bylo v r.1964.
B²val² hlubinn² vßpencov² d∙lnφ komplex Richard II u Litom∞°ic slou₧il za druhΘ sv∞tovΘ vßlky jako podzemnφ tovßrna na v²robu leteck²ch souΦßstφ. V souΦasnΘ dob∞ se v n∞m skladujφ nφzkoaktivnφ a st°edn∞ aktivnφ odpady s um∞l²mi radionuklidy z neenergetick²ch pracoviÜ¥. Pro pot°eby uklßdßnφ institucionßlnφch radioaktivnφch odpad∙ je provozovßna Φßst prostor∙ dolu o celkovΘm objemu asi 17 000 m³, p°iΦem₧ pro zapln∞nφ odpady se poΦφtß s 8 500 m³.
V souΦasnΘ dob∞ je zavezeno asi 2 500 m³ ·lo₧n²ch prostor∙. Celkovß ₧ivotnost ·lo₧iÜt∞ se odhaduje do roku 2005.

Jeden z mnoha zdroj∙ radioaktivnφch odpad∙ vznikajφcφch v lΘka°stvφ.

V roce 1989 -1990 byl v souladu s doporuΦenφmi Mezinßrodnφ agentury pro atomovou energii (MAAE) vypracovßn bezpeΦnostnφ rozbor ·lo₧iÜt∞. V zßv∞rech se uvßdφ, ₧e systΘm Richard II lze klasifikovat jako doΦasn² sklad. Znamenß to, ₧e po dobu n∞kolika set let v n∞m mohou b²t bezpeΦn∞ skladovßny radioaktivnφ odpady. Podmφnkou pro to je ale spln∞nφ ve zprßv∞ uvßd∞n²ch po₧adavk∙, mezi n∞₧ pat°φ nap°. uskuteΦn∞nφ ·plnΘho geologickΘho a hydrologickΘho pr∙zkumu. ┌prava a zabezpeΦenφ sousednφch podzemnφch prostor∙ a vybudovßnφ monitorovacφ sφt∞.