RADIOAKTIVN═ ODPADY
Tak°ka p°i ka₧dΘ lidskΘ Φinnosti vznikajφ odpady. P°i v²rob∞
elekt°iny v jadern²ch elektrßrnßch vznikajφ odpady radioaktivnφ. Radioaktivnφ odpady vznikajφ ovÜem i p°i
pou₧φvßnφ radionuklid∙ a
ionizujφcφho zß°enφ v lΘka°stvφ, zem∞d∞lstvφ, pr∙myslu nebo v²zkumu. Ve
srovnßnφ s odpady jinΘho druhu je jejich mno₧stvφ relativn∞ malΘ. Existujφ r∙znΘ
zp∙soby jejich zneÜkod≥ovßnφ a uklßdßnφ t∞chto odpad∙ podlΘhß p°φsn²m
pravidl∙m a kontrole. Radioaktivity odpad∙ s Φasem ub²vß. N∞kolikanßsobnΘ
bezpeΦnostnφ bariΘry v ·lo₧iÜtφch zajiÜ¥ujφ, aby odpady z∙staly odd∞lenΘ od
₧ivotnφho prost°edφ po tisφce let.
Na co trezor ?
Jestli₧e dßme lidem mo₧nost vybrat si mezi bydlenφm v blφzkosti ·lo₧iÜt∞ radioaktivnφch odpad∙ a
velkokapacitnφm vep°φnem, v∞tÜina si vybere vep°φn. P°itom je prokßzßno, ₧e
vep°φn je pro zdravφ znaΦn∞ rizikov∞jÜφ ne₧ ·lo₧iÜt∞ radioaktivnφch odpad∙.
ProblΘm spoΦφvß v tom, ₧e o tom v∞tÜina lidφ nebude p°esv∞dΦena.
Radioaktivnφ odpady se staly bubßkem modernφ doby. NezlehΦujme vÜak, jednou jsou tady
a vφme, ₧e jsou skuteΦn∞ nebezpeΦnΘ. Je pot°eba je d∙kladn∞ odd∞lit od
₧ivotnφho prost°edφ a zajistit, aby do n∞ho nepronikly ani po mnoha a mnoha letech.
Je p°esn∞ definovßno, kterß lßtka je pova₧ovßna za radioaktivnφ odpad. Honba za
zp°φs≥ovßnφm hygienick²ch limit∙ se n∞kdy p°ehßnφ. P°i uklßdßnφ
radioaktivnφch odpad∙ do zem∞ se vyskytly u₧ i tak absurdnφ po₧adavky na snφ₧enφ
limitu pro uznßnφ materißlu za radioaktivnφ odpad, ₧e by se nap°φklad i nebo₧tφci
museli pochovßvat v olov∞n²ch kontejnerech.
LidskΘ t∞lo toti₧ obsahuje urΦitΘ mno₧stvφ p°φrodnφch radioaktivnφch prvk∙.
Kdyby se brazilskß kßvovß zrna vyrßb∞la v jadernΘ elektrßrn∞, musela by b²t
za°azena mezi nφzkoaktivnφ odpad.
Bez ohledu na mφsto a zp∙sob vzniku d∞lφme radioaktivnφ odpady podle aktivity na nφzkoaktivnφ, st°edn∞ aktivnφ a vysokoaktivnφ a podle
poloΦasu rozpadu p°evlßdajφcφch radionuklid∙ na krßtkodobΘ a dlouhodobΘ.
|
Kde vznikajφ radioaktivnφ odpady ? |
Kde se berou a kolik jich je
BezodpadovΘ technologie jsou snem a zbo₧n²m p°ßnφm. Ka₧dß lidskß Φinnost
p°inßÜφ odpady. Relativn∞ velkΘ mno₧stvφ odpad∙ za sebou zanechßvß energetika,
zejmΘna klasickΘ zdroje, vyrßb∞jφcφ elektrickou energii z fosilnφch paliv. JadernΘ
elektrßrny produkujφ odpad∙ sice relativn∞ mßlo, zato vÜak radioaktivnφch.
Radioaktivnφ odpady vznikajφ i mimo energetiku, v nejr∙zn∞jÜφch oblastech pr∙myslu,
medicφny, v²zkumu, v zem∞d∞lstvφ, potravinß°stvφ, geologii, ekologii,
vodohospodß°stvφ i v archeologii, zkrßtka vÜude tam, kde se pou₧φvajφ radionuklidy
a ionizujφcφ zß°enφ. Jednß se v∞tÜinou o nφzkoaktivnφ a st°edn∞ aktivnφ
odpady.
|
Palivo pro Jadernou elektrßrnu
Dukovany |
Vyho°elΘ palivo z jadern²ch
reaktor∙ tvo°φ mΘn∞ ne₧ 1 % objemu vÜech jadern²ch odpad∙, ale obsahuje p°es 90
% veÜkerΘ radioaktivity. Nφzkoaktivnφ odpady naopak p°edstavujφ 90 % objemu vÜech
radioaktivnφch odpad∙, ale pouze 0,1 % jejich radioaktivity.
Radioaktivnφ odpady vznikajφ v podstat∞ v pr∙b∞hu celΘho palivovΘho cyklu od vyt∞₧enφ uranovΘ rudy a₧ po likvidaci elektrßrny na
konci doby jejφ ₧ivotnosti. Haldy hluÜiny zb²vajφcφ po dolovßnφ se za
radioaktivnφ odpad zatφm nepova₧ujφ, p°esto₧e obsahujφ jeÜt∞ nemal² podφl uranu
a dalÜφ p°φrodnφ radionuklidy.
Vyt∞₧enß uranovß ruda se drtφ, mele na jemn² pφsek a lou₧φ se kyselinou.
Vylou₧enΘ slouΦeniny uranu se propφrajφ, srß₧ejφ a suÜφ. Vznikß uranov²
koncentrßt U3O8 obsahem uranu alespo≥ 65 %. Pro intenzφvnφ
₧lutou barvu se mu °φkß "₧lut² kolßΦ". P°i vÜech t∞chto operacφch
vznikß nφzkoaktivnφ odpad s obsahem p°irozen²ch radionuklid∙. V poΦßteΦnφch
fßzφch palivovΘho cyklu vznikß z hlediska objemu nejvφce odpadu. Je vÜak
nφzkoaktivnφ a k jeho dostateΦnΘ izolaci od ₧ivotnφho prost°edφ nenφ nutnΘ
budovat specißlnφ technickß dφla. Uklßdß se v odkaliÜtφch v blφzkosti ·praven.
Uranov² koncentrßt pak prochßzφ rafinacφ, konverzφ a obohacovßnφm, aby se zv²Üil
podφl izotopu uranu 235U asi na 2,5
a₧ 4 %. Obohacen² uran ve form∞ oxidu uraniΦitΘho UO2 se lisuje do tablet,
z nich₧ se vyrßb∞jφ palivovΘ Φlßnky.
|
Sklad vyho°elΘho
jadernΘho paliva v Dukovanech |
Rovn∞₧ p°i v²rob∞ jadernΘho paliva vznikajφ nφzkoaktivnφ odpady. P°i tzv.
"vyho°φvßnφ" paliva v reaktoru dochßzφ Üt∞pnou reakcφ ke vzniku znaΦnΘho
mno₧stvφ radionuklid∙. èt∞pnΘ produkty z∙stßvajφ uzav°eny v palivov²ch
Φlßncφch a jen v²jimeΦn∞ dochßzφ k jejich proniknutφ do technologick²ch okruh∙
elektrßrny. Vyho°elΘ palivo mß vlastnosti vysokoaktivnφho odpadu. Je mo₧no ho
ulo₧it, nebo p°epracovat na novΘ palivo. Zbytek radioaktivnφho materißlu po
p°epracovßnφ p°edstavuje co do aktivity a
toxicity nejzßva₧n∞jÜφ typ radioaktivnφch odpad∙. P°i provozu elektrßrny
vznikajφ i nφzkoaktivnφ a st°edn∞ aktivnφ odpady. Po ukonΦenφ provozu jadernΘ
elektrßrny dojde k jejφ likvidaci a kontaminovanΘ a aktivovanΘ Φßsti se rovn∞₧
zpracujφ a ulo₧φ jako radioaktivnφ odpad.
|