Z ╚EHO SE SKL┴D┴ REAKTOR

Aby reaktor ·sp∞Ün∞ fungoval, musφme do n∞ho dßt palivo, moderßtor, absorbßtor a chladivo, kterΘ bude odvßd∞t teplo vzniklΘ p°i Üt∞penφ jader. Podle druhu a konfigurace (sestavenφ) t∞chto komponent se reaktory rozd∞lujφ na mnoho r∙zn²ch typ∙.

1. Pohon svazkovΘ °φdφcφ tyΦe 2. Vφko tlakovΘ nßdoby reaktoru 3. V²vody vnitroreaktorovΘho m∞°enφ 4. Ochrannß trubka svazkovΘ tyΦe 5. PalivovΘ kazety 6. PlßÜ¥ aktivnφ z≤ny 7. Tlakovß nßdoba reaktoru

Palivo b²vß tvo°eno palivov²mi proutky. MalΘ tabletky paliva se posklßdajφ na sebe, Φφm₧ vytvo°φ proutek o pr∙m∞ru asi 9 mm. Svazek t∞chto proutk∙ tvo°φ palivovou kazetu. U reaktoru typu VVER 1000 se nap°φklad v Üestibok²ch palivov²ch kazetßch vklßdß do reaktoru p°es 47 tisφc proutk∙, v ka₧dΘ kazet∞ je jich 317. ╚ßst reaktoru, do kterΘ se vklßdß palivo a kde takΘ probφhß Üt∞pnß reakce, se naz²vß aktivnφ z≤na. PalivovΘ proutky jsou chrßn∞nΘ povlakem ze specißlnφ slitiny, nejΦast∞ji na bßzi zirkonia, kterß zaruΦφ p°edßnφ tepla z paliva chladivu a zßrove≥ nepropustφ radioaktivnφ Üt∞pnΘ produkty. U n∞kter²ch typ∙ reaktor∙ je palivo ve form∞ koulφ, kterΘ se voln∞ spouÜtφ do aktivnφ z≤ny.
Moderßtorem b²vß u reaktoru, kde Üt∞penφ obstarßvajφ pomalΘ neutrony, nejΦast∞ji voda, ale takΘ grafit nebo t∞₧kß voda (D₂O). U reaktor∙, kterΘ pracujφ na bßzi rychl²ch neutron∙ (tj. Üt∞piteln²m izotopem je uran 238 nebo plutonium), moderßtor chybφ.
Absorbßtor se do aktivnφ z≤ny vklßdß takΘ ve form∞ tyΦφ, podobn∞ jako palivo. PalivovΘ kazety n∞kdy mφvajφ dv∞ Φßsti - v dolnφ je palivo, v hornφ absorbßtor. V²kon reaktoru se pak reguluje v²Ükou vyta₧enφ nebo zasunutφ kazet do aktivnφ z≤ny. Pro p°φpad okam₧itΘho zastavenφ v²konu reaktoru jsou p°ipraveny havarijnφ tyΦe. V nich b²vß mnohem vyÜÜφ koncentrace absorbßtoru ne₧ v tyΦφch regulaΦnφch.
Havarijnφ tyΦe jsou vysunuty nahoru nad aktivnφ z≤nu, kde dr₧φ pomocφ elektromagnet∙. V p°φpad∞ pot°eby havarijnφ signßl vypne elektromagnety a tyΦe spadnou voln²m pßdem do aktivnφ z≤ny, Φφm₧ Üt∞pnou reakci zastavφ. U n∞kter²ch reaktor∙ se dokonce tyΦe do aktivnφ z≤ny vst°elujφ, tak₧e jejich zßsah je jeÜt∞ rychlejÜφ.
Chladivem je mΘdium, kterΘ odvßdφ teplo. P°i Üt∞penφ jader odletujφ novß jßdra (Üt∞pnΘ ·lomky), narß₧ejφ do okolnφch jader a svou kinetickou energii tak zp∙sobujφ zah°φvßnφ okolφ. TeplonosnΘ mΘdium odvßdφ toto teplo tam, kde ho m∙₧eme vyu₧φt. èt∞pφcφ se materißl je pot°eba neustßle ochlazovat, aby nedoÜlo k roztavenφ povlaku na palivovΘm proutku a ·niku Üt∞pn²ch produkt∙. Jako chladivo se nejlΘpe osv∞dΦuje obyΦejnß voda, t∞₧kß voda, oxid uhliΦit², helium, sodφk a n∞kterΘ soli nebo slitiny. Reaktory mφvajφ jeden nebo vφce chladicφch okruh∙.

Model reaktoru v informaΦnφm centru JadernΘ elektrßrny Dukovany.

NejjednoduÜÜφ schΘma jadernΘ elektrßrny je jednookruhovΘ. P°φmo v reaktoru se varem vody vytvo°φ pßra, kterß se vede k turbφn∞. Zde konß u₧iteΦnou prßci a po ochlazenφ v kondenzßtorech se vracφ zp∞t do reaktoru. Cel² cyklus se stßle opakuje. Je to velmi jednoduch² postup, ale mß jednu nev²hodu voda z reaktoru m∙₧e b²t radioaktivnφ, m∙₧e s sebou nΘst stopovß mno₧stvφ aktivovan²ch koroznφch pro dukt∙. S touto vodou se dostßvß do styku velkß Φßst strojnφho vybavenφ elektrßrny, hlavn∞ turbφna, kondenzßtory a Φerpadla. Proto se ten to zp∙sob u nov²ch generacφ elektrßren ji₧ neu₧φvß.
Ve v∞tÜin∞ zemφ, vΦetn∞ ╚eskΘ republiky, se provozujφ dvouokruhovΘ elektrßrny. Voda z reaktoru koluje v tzv. primßrnφm okruhu. Trubky primßrnφho okruhu prochßzejφ v²m∞nφkem, tzv. parogenerßtorem, kde oh°φvajφ vodu sekundßrnφho okruhu. Teprve v n∞m vznikß pßra, kterß se vede k turbφn∞ a do kondenzßtor∙. Sekundßrnφ chladicφ okruh v∙bec nep°ijde do styku s reaktorem.
N∞kterΘ elektrßrny se specißlnφmi typy reaktor∙ u₧φvajφ dokonce t°φokruhovΘ schΘma provozu. Jsou to nap°φklad rychlΘ mno₧ivΘ reaktory, vyu₧φvajφcφ jako chladivo
v primßrnφm okruhu tekut² kov.