CO SE D╠JE V PALIVU

V palivu jadernΘho reaktoru, jφm₧ b²vß oxid uraniΦit², sm∞s oxid∙ uranu a plutonia nebo plutonium, probφhß Üt∞pnß reakce. Jßdro atomu Üt∞pitelnΘho prvku (uranu, thoria, plutonia) se m∙₧e po nßrazu letφcφho neutronu za p°φzniv²ch okolnostφ rozÜt∞pit. Vzniknou dv∞ novß jßdra Üt∞pnΘ produkty a dva a₧ t°i novΘ neutrony. èt∞pnΘ produkty majφ velmi vysokou kinetickou energii, narß₧ejφ do okolnφch jader a oh°φvajφ tak prost°edφ. Tφm vznikß vysokß teplota, kterou m∙₧eme energeticky vyu₧φt. NovΘ neutrony letφ dßl a mohou Üt∞pit dalÜφ jßdra. Rozb∞hne se °et∞zovß reakce, zßklad jadernΘ energetiky.
   V reaktoru mohou probφhat i jinΘ reakce, nap°φklad:

Ze ₧ivota jednoho neutronu.

• RadiaΦnφ zßchyt - jßdro pohltφ p°ilΘtajφcφ neutron a zφskß tak energii, kterou m∙₧e ΦßsteΦn∞ vyzß°it ve form∞ zß°enφ gama. Touto reakcφ Φasto reaguje jßdro izotopu uranu 238, kterΘho v palivu b²vß vφce ne₧
  90 %.
• Rozptyl neutronu - neutron se po nßrazu na jßdro odrazφ a letφ dßl jin²m sm∞rem. Tak Φasto reagujφ jßdra uranu s neutrony o vysokΘ energii.
• Zßchyt neutronu - jßdro jinΘho prvku ne₧ uranu neutron pohltφ. Materißl ·Φinn∞ pohlcujφcφ neutrony se naz²vß absorbßtor. Dobr²mi absorbßtory jsou nap°φklad b≤r nebo kadmium.

V reaktoru probφhß jeÜt∞ mnohem vφce jin²ch reakcφ, energeticky vyu₧φt vÜak m∙₧eme pouze spolehliv∞ ovlßdanΘ a °φzenΘ Üt∞penφ.
P°ibli₧me si zjednoduÜen∞ osud jednoho neutronu v reaktoru VVER, jakΘ pracujφ u nßs. Izotop uranu 235 se i v p°φrod∞ samovoln∞ Üt∞pφ na dv∞ lehΦφ jßdra a jeden nebo vφce voln²ch neutron∙. Neutrony ze samovolnΘho Üt∞penφ by vÜak v reaktoru nestaΦily spustit °et∞zovou reakci.
K nastartovßnφ reaktoru se pou₧φvß vn∞jÜφ neutronov² zdroj. Neutron, kter² zaΦneme sledovat, mß vysokou energii. Pravd∞podobnost, ₧e p°i svΘm letu rozÜt∞pφ jßdro izotopu uranu 235 je malß, spφÜe se p°i srß₧ce s nφm jen odrazφ, jako by se odrazil mφΦek od zdi. Neutron se od jader odrß₧φ, ani₧ by jim p°edal Φßst svΘ velkΘ energie, pouze m∞nφ sm∞r letu. Aby mohl jßdra Üt∞pit, musφme ho zpomalit. NejlΘpe se neutron zpomalφ srß₧kou s jßdrem, kterΘ je p°ibli₧n∞ stejn∞ velkΘ, tedy nap°. s jßdrem atomu vodφku, kterΘ tvo°φ jedin² proton. Reakci si pak m∙₧eme p°edstavit jako srß₧ku dvou kuleΦnφkov²ch koulφ. Lßtce, kterß zpomaluje neutrony, se °φkß moderßtor.

Montß₧ palivovΘ kazety.

Rychl² neutron se zm∞nil na pomal² neutron. Ten op∞t narß₧φ na jßdro uranu 235. Tentokrßt se u₧ ale neodrazφ. S vysokou pravd∞podobnostφ jßdro rozÜt∞pφ nastßvß °et∞zovß Üt∞pnß reakce. Aby se reakce nemohla rozvφjet ₧iveln∞ a nekontrolovan∞, je v reaktoru absorbßtor, kter² p°ebyteΦnΘ neutrony pohlcuje.
Popsali jsme si osud neutronu v tzv. pomal²ch reaktorech, kterΘ jsou na sv∞t∞ nejrozÜφ°en∞jÜφ. èt∞pn²m materißlem v palivu t∞chto reaktor∙ je izotop uranu 235. Pro tento izotop je toti₧ charakteristick² r∙st pravd∞podobnosti Üt∞penφ s poklesem rychlosti (energie) neutron∙.