JADERN┴ ENERGIE

Jadernß elektrßrna ve èvΘdsku.

Jak se liÜφ jadernß elektrßrna od uhelnΘ? P°i pohledu z dßlky ne p°φliÜ. StejnΘ chladicφ v∞₧e s oblaky vodnφ pßry, stejnΘ drßty elektrickΘho vedenφ b∞₧φcφ do krajiny. Pojd'me ji prozkoumat blφ₧. P°iblφ₧φme-li se ze strany transformßtor∙ pro vyvedenφ v²konu a vstoupφme do strojovny, uvidφme stejnΘ generßtory, turbφny a kondenzßtory. Teprve v srdci jadernΘ elektrßrny, v reaktorovΘm sßlu, zjistφme rozdφl. Teplo a jeho prost°ednictvφm pßru pro pohon turbφny nevyrßbφ ohniÜt∞ s nezbytn²m komφnem, ale jadern² reaktor. Postupn∞ a stßle nalΘhav∞ji si uv∞domujeme, jakΘ Ükody v ₧ivotnφm prost°edφ napßchalo a jeÜt∞ m∙₧e napßchat spalovßnφ fosilnφch paliv. Budoucnost pat°φ zdroj∙m "bez kou°e". Z nich nejv²znamn∞jÜφm a v dohlednΘ dob∞ nevyΦerpateln²m je jadernß energie.

I kdy₧ budeme Φφm dßl usilovn∞ji hledat cesty ·spor energie, zdß se, ₧e v dohlednΘ budoucnosti bude pot°eba energie na Zemi vzr∙stat. Hovo°φ o tom vÜechny progn≤zy a je nasnad∞, ₧e rozvojovΘ zem∞ se budou sna₧it dohnat rozvinutΘ zem∞ co nejrychleji. Podle odhad∙ sv∞tovΘ energetickΘ rady (WEC) z roku 199 se poptßvka po primßrnφ energii do roku 2020 zv²Üφ o 50% a spot°eba elektrickΘ energie dokonce o 50 a₧ 70%. T°i Φtvrtiny poptßvky budou pochßzet z rozvojov²ch zemφ.
Elekt°ina slou₧φ Φlov∞ku teprve kolem 120 let, za tu dobu se vÜak zaslou₧ila o pokrok civilizace vφce ne₧ kter²koliv jin² objev. Budoucφ energetickß politika ve sv∞t∞ se bude muset zam∞°it na vy°eÜenφ dvou zßkladnφch problΘm∙: rozvoj dostateΦn∞ mohutn²ch zdroj∙ elekt°iny, kterΘ by byly reßln∞ schopnΘ postupn∞ nahradit ztenΦujφcφ se zßsoby fosilnφch paliv a kterΘ by p°i tom neemitovaly do atmosfΘry sklenφkovΘ plyny, ohro₧ujφcφ globßlnφ klima. V ·vahu tedy p°ichßzejφ jadernΘ a obnovitelnΘ zdroje.

Jadernß palivovß tableta.

P°i tvorb∞ energetick²ch koncepcφ je pot°eba vzφt v ·vahu tzv. hustotu energie, jakou mohou zdroje dosßhnout. Nap°φklad pro zφskßnφ v²konu 1000 MWe je nutnΘ instalovat sluneΦnφ Φlßnky nebo v∞trnΘ elektrßrny na ploÜe 50 a₧ 60 km² nebo p∞stovat energetickΘ rostliny na ploÜe 3000 a₧ 5000 km². Jadernß elektrßrna o stejnΘm v²konu vy₧aduje jen n∞kolik km², a to vΦetn∞ po₧adavk∙ na cel² palivov² cyklus. P°i dneÜnφm pouze jednoprocentnφm vyu₧itφ energie uranu v souΦasn²ch typech jadern²ch reaktor∙ nahradφ 1 kg uranovΘho paliva 30 tisφc kg ΦernΘho uhlφ, p°i vyu₧itφ uranu v rychl²ch reaktorech dokonce 1,8 milionu tun ΦernΘho uhlφ.
A to jsou jen n∞kterΘ z pßdn²ch argument∙ pro rozvoj jadernΘ energetiky. Na Φasto citovan² problΘm jadern²ch odpad∙ je mo₧nΘ se podφvat i z druhΘ strany: mal² objem bezpeΦn∞ likvidovateln²ch a kontrolovateln²ch odpad∙ je prßv∞ jednou z p°ednostφ jadernΘ energetiky ve srovnßnφ s jin²mi pr∙myslov²mi odv∞tvφmi, kterß po sob∞ zanechßvajφ miliony tun odpad∙, mnohdy trvale jedovat²ch.
Podφvejme se, jak jadernΘ elektrßrny fungujφ.