ENERGIE Z J┴DRA

Jednφm z uprchlφk∙ p°ed faÜismem, tentokrßte p°ed italsk²m, byl i Enrico Fermi. Azyl naÜel ve Spojen²ch stßtech americk²ch. Prßce MeitnerovΘ a jejich druh∙ mu pomohla najφt cestu dßl.

Enrico Fermi

╚tvrt² krok stranou - i ÜpiΦkov² fyzik se m∙₧e m²lit

Nenφ pochyb o tom, ₧e E. Fermi byl v oboru fyziky gΘnius. K posφlenφ naÜφ vlastnφ sebed∙v∞ry si vÜak vyprßv∞jme tento p°ib∞h. JeÜt∞ v Itßlii trp∞la jeho rodina jednu zimu v byt∞ chladem. Sprßvce domu navrhl, aby si po°φdili mφsto jednoduch²ch oken dvojitß. Fermi,  zvykl² nepostupovat naslepo, hbit∞ spoΦetl, ₧e ·spora tepla by nestßla za °eΦ. Jeho man₧elka vÜak rad∞ji spolΘhala na praktickou zkuÜenost ne₧ na teoretickΘ v²poΦty, by¥ v∞deckΘ, a okna nechala zdvojit. Rßzem bylo v byt∞ teplo. vysv∞tlenφ je jednoduchΘ - teorie nelhala, jen velk² fyzik se p°i v²poΦtech spletl v desetinnΘ Φßrce.

╪et∞zovß reakce

Fermi si uv∞domil, ₧e po rozÜt∞penφ jßdra se mimo jinΘ uvolnφ i neutrony. Tyto neutrony za p°φzniv²ch okolnostφ rozbijφ dalÜφ jßdra a op∞t z nich uvolnφ neutrony. Ty op∞t rozÜt∞pφ dalÜφ jßdra ... Tak vznikne samovolnß °et∞zovß reakce. Jde jen o to, p°ipravit ty "p°φznivΘ okolnosti".
Ve skuteΦnosti je v∞tÜina neutron∙ pohlcena okolnφm prost°edφm d°φv, ne₧ narazφ na jßdro uranu. Navφc jsou neutrony vznikajφcφ p°i Üt∞penφ p°φliÜ rychlΘ, a proto ne·ΦinnΘ.

Cyklotron

Aby mohla b²t "odstartovßna" °et∞zovß reakce, pot°ebujeme ·ΦinnΘ elektricky nabitΘ Φßstice, kter²mi bychom mohli ost°elovat lßtky a zφskßvat tak neutrony. Jestli₧e vÜak takovou letφcφ Φßstici urychlφme, bud' nßm uletφ z dosahu, nebo narazφ na jßdro d°φve, ne₧ zφskß dostateΦnou rychlost. ProblΘm nakonec vy°eÜil O. Lawrence, kdy₧ sestrojil d∙mysln² p°φstroj, urychlovaΦ Φßstic - cyklotron. V cyklotronu oh²bß siln² magnet drßhu urychlovan²ch Φßstic do spirßly, tak₧e nemohou uniknout a obφhajφ stßle v∞tÜφ rychlostφ. Tφm se zv∞tÜuje jejich energie. Za sv∙j objev zφskal O. Lawrence Nobelovu cenu za fyziku v roce 1939.

VzruÜujφcφ okam₧iky v hale chicagskΘho stadionu Stagg Fields. Vytahovßnφm kadmiovΘ tyΦe se spouÜtφ prvnφ jadern² reaktor na sv∞t∞.

Trvalo vÜak dalÜφ Φty°i roky, ne₧ se Fermimu a jeho t²mu poda°ilo zkonstruovat prvnφ jadern² reaktor s moderßtorem (lßtkou, kterß zpomaluje neutrony na rychlost vhodnou pro dalÜφ Üt∞penφ). Spoutali tak °et∞zovou reakci a p°inutili ji poprvΘ v historii lidstva poslouchat pokyny Φlov∞ka.

U cφle

Prvnφ jadern² reaktor byl postaven na b²valΘm sportovnφm stadionu chicagskΘ univerzity. To jist∞ vzbuzuje podez°enφ a prßvem. Prvnφ um∞lß °et∞zovß reakce byla spuÜt∞na 2. prosince 1942. Uprost°ed niΦivΘ vßlky nebyla doba p°φznivß v∞deckΘmu bßdßnφ. Ale v²zkumy v jadernΘ fyzice pokraΦovaly neruÜen∞ dßl. Mo₧nß skryt∞, proto takΘ i v prostorßch stadionu, ale bez finanΦnφch potφ₧φ. Cφlem toti₧ nebyla levnß a Φistß elektrickß energie, ale - atomovß bomba.

Pßt² krok stranou - atomovß bomba

Nucen²m i dobrovoln²m odchodem n∞kter²ch ÜpiΦkov²ch odbornφk∙ z nacistickΘho N∞mecka a z ·zemφ, kterß okupovalo, se nebezpeΦφ, ₧e Hitler zφskß jadernou zbra≥ snφ₧ilo. Nikdo si vÜak nebyl jist, co se vlastn∞ v laborato°φch t°etφ °φÜe p°ipravuje. Pov∞sti o v²voji "tajnΘ zßzraΦnΘ zbran∞" vzbuzovaly strach. A nap°φklad ·sp∞ÜnΘ rakety V1 a zejmΘna V2 jeho oprßvn∞nost jen potvrzovaly. Zasv∞cenφ si dob°e uv∞domovali, co by jadernß zbra≥ v rukou nacist∙ znamenala. Nastal zßvod s Φasem. NejvyÜÜφ p°edstavitelΘ USA rozhodli, ₧e v²voj novΘho typu bomby mß plnou prioritu.

Little Boy

Na jejφ konstrukci pracovali ti opravdu nejlepÜφ, mezi nimi i genißlnφ Albert Einstein. Prvnφ atomovß bomba vybuchla 16. Φervence 1945, zatφm jen na pokusnΘ st°elnici ve stßt∞ NovΘ Mexiko. Jejφ ·Φinek se ukßzal jako zdrcujφcφ. Dosud ₧ßdnß zbra≥ v historii lidstva nem∞la tak ·d∞snou sφlu.
V tΘ dob∞ byla vßlka v Evrop∞ ji₧ u konce, nacistickΘ N∞mecko na kolenou. Na DßlnΘm v²chod∞ vÜak stßle jeÜt∞ zu°iv∞ odolßvaly mnohamilionovΘ japonskΘ ozbrojenΘ sφly. Porß₧ka zem∞ "vychßzejφcφho slunce" byla sice neodvratnß, ale dob²vßni japonsk²ch ostrov∙ nßmo°nφmi v²sadky slibovalo p°i proslulΘm fanatismu jejich obrßnc∙ krutΘ ztrßty.
6. srpna 1945 ve 2 hodiny 45 minut odstartoval z ostrova Tinian, teprve krßtce p°edtφm osvobozenΘho od japonskΘ okupace, znaΦn∞ p°eti₧en² bombardΘr B 29 Enola Gay. Pilotoval jej plukovnφk Tibbets, podle jeho₧ matky nesl letoun svΘ jmΘno. Na palub∞ zatφm tiÜe le₧ela jedna ze dvou atomov²ch bomb, kterΘ m∞li AmeriΦanΘ k dispozici. Jmenovala se docela mφrumilovn∞ Little Boy (Mal² chlapec). O dv∞ minuty pozd∞ji nßsledovala Enolu Gay dv∞ dalÜφ doprovodnß letadla.

Fat man

Kdy₧ se krßtce po p∙l osmΘ rßno objevila nad japonsk²m p°istavem HiroÜimou trojice americk²ch lΘtajφcφch pevnostφ, nevzbudila valn² zßjem. PouhΘ t°i bombardΘry nemohly ₧ßdnou velkou Ükodu nad∞lat. A p°ece...
┌Φinky v²buchu atomovΘ bomby byly ·d∞snΘ. Ve st°edu ohnivΘ koule vznikla teplota padesßt milion∙ stup≥∙ Celsia. ZpustoÜen²m ·zemφm se prohnala smrÜ¥ skla a trosek. Na obloze se vytvo°il ten tolik charakteristick² obrovsk² oblaΦn² "h°ib".
9. srpna byla svr₧ena druhß bomba, zvanß Fat Man (TlouÜtφk), na Nagasaki. O p∞t dnφ pozd∞ji vyhlßsil japonsk² cφsa° ochotu kapitulovat a
2. zß°φ 1945 byla kapitulace podepsßna. 2. sv∞tovß vßlka defitivn∞ skonΦila.