PRAV╠K JADERN╔ FYZIKY

Ji₧ prvnφ pr∙kopnφci na poli radioaktivity se setkali i se skryt²m nebezpeΦφm, kterΘ nov² jev p°inßÜel. Becquerel nosil n∞jak² Φas radioaktivnφ preparßt v kapse, snad aby ho m∞l stßle p°i ruce. Utrp∞l od n∞j oÜklivou popßleninu, kterß se dlouho necht∞la zhojit. Bylo z°ejmΘ, ₧e nov∞ objevenΘ zß°enφ dokß₧e ovlivnit lidskou tkß≥. A tak se ji₧ roku 1901 konajφ prvnφ pokusy s lΘΦebn²mi ·Φinky radioaktivnφho zß°enφ.
UsilovnΘ zkoumßnφ p°inßÜφ prvnφ ovoce. P°ed v²zkumnφky se zaΦφnajφ r²sovat n∞kterΘ zßkladnφ vlastnosti radioaktivnφho zß°enφ. Jsou objeveny a pojmenovßny Φßstice alfa, tvo°enΘ jßdry hΘlia, Φßstice beta, tj. zßporn∞ nabitΘ elektrony, a Φßstice gama, elektromagnetickΘ zß°enφ podobnΘ zß°enφ rentgenovΘmu.
Dßnsk² v∞dec Niels Bohr vytvß°φ nßzorn² model stavby atomu, jak jsme si jej ji₧ struΦn∞ popsali. Hmota atomu je soust°ed∞na v kladn∞ nabitΘm jßdru, okolo n∞ho₧ obφhajφ zßporn∞ nabitΘ elektrony.
Objevuje se i dalÜφ nov² pojem - izotop. N∞kterΘ atomy stejnΘho prvku majφ sice stejnΘ chemickΘ vlastnosti, ale jinou hmotnost. Proto se p°i n∞kter²ch fyzikßlnφch d∞jφch mohou chovat jinak. TakovΘ atomy pak naz²vßme izotopy. N∞kterΘ izotopy majφ dokonce vlastnφ nßzvy. Tak nap°φklad izotop vodφku H s hmotnostnφm Φφslem 2 (mφsto 1) se naz²vß deuterium, izotop vodφku H s hmotnostnφm Φφslem 3 je tritium. Izotop deuterium je b∞₧n∞ obsa₧en ve vod∞.

T°etφ krok stranou - alchymistΘ

Sta°φ alchymistΘ v∞novali svΘ ·silφ dosa₧eni dvou hlavnφch cφl∙. Tφm prv²m byl kßmen mudrc∙ Φi elixφr ₧ivota. zßzraΦnß materie, poskytujφcφ dokonce i nesmrtelnost, druh²m pak ovlßdnuti transmutace prvk∙. Transmutace neboli p°em∞na znamenala v praxi nßvod na to, jak z levnΘho a dostupnΘho kovu vyrobit zlato. Ani jednoho cφle, alespo≥ pokud vφme, dosa₧eno nebylo. P°i hledßni transmutace naopak alchymistiΦtφ mist°i mnoho zlata utopili v marn²ch a Φasto nesmysln²ch pokusech. V∞tÜinou konΦili v bφd∞, nemilosti sv²ch pßn∙, mnozφ ve v∞ze≥skΘ cele nebo i na popraviÜti.
A tak se zdßlo jistΘ, ₧e m∞nit prvky jeden na druh² prost∞ nelze.