JAK VYPAD┴ ATOM

Rozm∞ry atomu jsou skuteΦn∞ nepatrnΘ. Pr∙m∞r atomu je asi 10^-6 a₧ 10^-10 mm. Pr∙m∞r jeho jßdra je jeÜt∞ menÜφ, asi 10^-11 Φi 10^-15 mm. Pr∙m∞r jßdra se, jak je vid∞t, od pr∙m∞ru celΘho atomu velmi liÜφ. M∙₧eme si ho p°edstavit jako Üpendlφkovou hlaviΦku ve st°edu koule o pr∙m∞ru 100 metr∙. P°itom je v jßdru soust°ed∞na tak°ka veÜkerß hmotnost atomu. I ta je samoz°ejm∞ nepatrnß. Jako hmotnost atomu vodφku se uvßdφ 1,67 kvadriliontin gramu, co₧ se pro lepÜφ p°edstavu dß napsat takto:
0,000 000 000 000 000 000 000 001 67 g.
Atom kyslφku je asi dvanßctkrßt t∞₧Üφ, ale ani jej bychom asi nezvß₧ili doma v kuchyni.

Prvnφ krok stranou - W. C. R÷ntgen

Wilhelm Conrad R÷ntgen (1845 - 1923) pochßzel z holandskΘ rodiny usazenΘ v N∞mecku. Byl to nejen skv∞l² v∞dec, ale i mimo°ßdn∞ charakternφ a ob∞tav² Φlov∞k. V 17 letech ho vylouΦili z gymnazißlnφch studiφ, proto₧e odmφtl prozradit spolu₧ßka, kter² nakreslil na tabuli v²sm∞Ünou karikaturu jednoho profesora. Neslo₧il tak maturitu, co₧ mu pak po lΘta Φinilo znaΦnΘ potφ₧e.

I tak se vÜak nakonec stal °ßdn²m univerzitnφm profesorem. Jeho objev novΘho typu zß°enφ - paprsk∙ X - posunul mo₧nosti lΘka°skΘ v∞dy na mile kup°edu. Paprsky pronikajφcφ m∞kk²mi tkßn∞mi lidskΘho t∞la a vytvß°ejφcφ obraz vnit°nφch orgßn∙ otev°ely lΘka°∙m ·pln∞ nov² sv∞t. Za sv∙j objev nep°ijal R÷entgen sebemenÜφ odm∞nu, dokonce i Nobelovu cenu, kterou byl vyznamenßn v roce 1901, v∞noval celou univerzit∞. Odmφtl takΘ nabφzen² Ülechtick² titul, aby nakonec ve vÜeobecnΘ nouzi, kterß po prvnφ sv∞tovΘ vßlce N∞mecko postihla, zem°el v nedostatku.