SV╠T ATOM┘ U N┴S

AtomovΘ jßdro je tak nepatrnΘ, ₧e ho ve sv∞tle nikdy neuvidφme. Sv∞telnΘ vlny toti₧ mφjejφ atomovß jßdra stejn∞, jako mo°skΘ vlny mφjejφ zrnka pφsku. P°esto se lidΘ za necel²ch sto let nauΦili atomovΘ jßdro Üiroce zkoumat a vyu₧φvat. Dnes bychom se bez t∞chto schopnostφ jen st∞₧φ obeÜli. Vyu₧itφ mocn²ch jadern²ch sil v energetice p°itom nenφ zdaleka jedin²m d∙vodem. V tomto dφle encyklopedie uvidφte, jak se na odhalovßnφ a vyu₧φvßnφ tajemstvφ atomovΘho jßdra podφlejφ i odbornφci z naÜφ republiky.

Zßkladem ka₧dΘho dobrΘho vztahu je p°edevÜφm porozum∞nφ. To platφ nejen mezi lidmi, ale i ve vztahu lidφ k p°φrod∞ a k celΘmu okolnφmu sv∞tu vΦetn∞ sv∞ta atomov²ch jader. Proto ka₧dß civilizovanß spoleΦnost pot°ebuje vzd∞lanΘ lidi a v∞du.
Kde zaΦφnß cesta za pochopenφm sv∞ta atom∙ a jejich jader? ZvlßÜtnφm vlastnostem jader nelze dost dob°e porozum∞t, pokud co nejlΘpe neporozumφme Φßsticφm, ze kter²ch se jßdro sklßdß, a silßm, kter²mi tyto Φßstice mezi sebou p∙sobφ. ZaΦφnßme proto u v∞dc∙, kte°φ se v∞nujφ oboru zvanΘmu fyzika vysok²ch energiφ. D°φve se mu °φkalo "fyzika elementßrnφch Φßstic", dnes ji₧ vφme, ₧e mnohΘ Φßstice majφ vlastnφ strukturu a obsahujφ dalÜφ Φßstice - nejsou tedy elementßrnφ (zßkladnφ). Nov² nßzev vystihuje skuteΦnost, ₧e p°i v²zkumu nejmenÜφch znßm²ch Φßstic musφme dosßhnout neb²vale vysok²ch rychlostφ Φßstic (tedy vysokΘ pohybovΘ energie). Srß₧ka rychlΘ Φßstice s hmotou Φi jeÜt∞ lΘpe s rychlou Φßsticφ letφcφ v protism∞ru napovφ nejvφc o zßkonitostech nejmenÜφho sv∞ta.

Projekt ob°φho detektoru Atlas pro CERN, na kterΘm se podφlejφ naÜi odbornφci z v∞dy i pr∙myslu.

Jsme Φlenem CERN

K dosa₧enφ co nejvyÜÜφch rychlostφ Φßstic a k m∞°enφ jev∙ p°i jejich srß₧kßch jsou zapot°ebφ gigantickΘ a velmi nßkladnΘ p°φstroje, kterΘ jsou pro jak²koli mal² stßt zcela nedostupnΘ. EvropskΘ zem∞ proto zalo₧ily spoleΦnΘ v²zkumnΘ st°edisko CERN, le₧φcφ u Äenevy na hranici mezi èv²carskem a Francii. Jeho Φlenem je dnes i ╚eskß republika. U nßs se fyzice vysok²ch energiφ, tedy p°edevÜφm teoretick²m v²poΦt∙m, spoluprßci na projektech velk²ch mezinßrodnφch experiment∙, p°φmΘ ·Φasti p°i m∞°enφ v CERN a anal²ze zφskan²ch dat, v∞nujφ p°edevÜφm v∞deΦtφ pracovnφci z Fyzikßlnφho ·stavu Akademie v∞d.

NaÜi specialistΘ p°φmo p°isp∞li i ke stavb∞ detektoru H1 na velkΘm proton-elektronovΘm urychlovaΦi HERA v laborato°i DESY u Hamburku. Dφky tomu se dnes mohou podφlet na zpracovßnφ dat z tohoto p°φstroje.

Nezanedbatelnß skupina odbornφk∙ pracuje i na naÜich vysok²ch Ükolßch. V souΦasnΘ dob∞ se naÜi v∞dci a technici mimo jinΘ p°φmo podφlejφ na projektu a konstrukci ob°φho detektoru ATLAS, kter² se mß stßt jednφm ze dvou hlavnφch experiment∙ na urychlovaΦi proton∙ LHC v CERN. UrychlovaΦ LHC se nynφ sestavuje p°φmo nad ji₧ existujφcφm urychlovaΦem elektron∙ LEP, kter² je umφst∞n v podzemnφm tunelu asi 100 m pod zemsk²m povrchem. Tunel s ob∞ma urychlovaΦi mß obvod 27 km.
Na poznatcφch o nejmenÜφch Φßsticφch a o silßch, kterΘ mezi nimi p∙sobφ, se potom stavφ vlastnφ v²zkum atomovΘho jßdra. P°es nepatrnΘ rozm∞ry je v∞tÜina atomov²ch jader tvo°ena mnoha Φßsticemi, a tφm se jejich teoretick² popis samoz°ejm∞ komplikuje.