MOÄNOSTI VYUÄ═V┴N═ ODPAD┘ Z ENERGETIKY

K vyu₧φvßnφ odpad∙ z energetiky vytvß°ejφ vlßdy r∙zn²ch zemφ r∙znΘ podmφnky, kterΘ producenty a odb∞ratele motivujφ Φi nutφ odpady vyu₧φvat. V ·silφ o vyu₧itφ jsou nejdßle zem∞ Beneluxu, z toho v Nizozemsku se vyu₧φvß nebo vyvß₧φ pln²ch 100 % energetick²ch odpad∙. I v jin²ch zemφch se vÜak nynφ vyu₧itφ odpad∙ z energetiky dynamicky rozvφjφ v souladu s rozvojem technologiφ a uv∞domovßnφm si globßlnφ d∙le₧itosti tΘto problematiky. Podle ·daj∙ z roku 1993 se vyu₧φvß pr∙m∞rn∞ celß jedna t°etina sv∞tovΘ produkce popele. Mo₧nosti jsou, mimo jinΘ, nßsledujφcφ:

Popφlek a Ükvßra

Stavba mostu v Arnhemu s vyu₧itφm kameniva Lytag.

Vyu₧itφ ve stavebnictvφ. Materißly odebφrajφ stavebnφ firmy a vyu₧φvajφ je p°i p°φprav∞ beton∙ a malt, p°iΦem₧ popφlek m∙₧e p∙sobit jako aktivnφ i neaktivnφ slo₧ka (p°ispφvß Φi nep°ispφvß k procesu tvrdnutφ), struska a Ükvßra zastßvß p°edevÜφm funkci plniva. TakovΘ vyu₧φvßnφ je v∞tÜin∞ elektrßren ╚EZ, a. s., ji₧ b∞₧nΘ a p°echodem na such² zp∙sob odb∞ru popele se mo₧nosti stßle rozÜi°ujφ.
Vyu₧itφ p°i v²rob∞ stavebnφch hmot. Popφlek a strusku lze vyu₧φt v nejv∞tÜφ mφ°e p°i v²rob∞ cementu:

• p°idßvßnφm do suroviny kdy se popel stßvß plnohodnotn²m zdrojem SiO₂, Al₂O₃, Fe₂O₃ a CaO tedy vÜech zßkladnφch oxid∙ tvo°φcφch cement.
• p°idßvßnφm popφlku k hotovΘmu cementu. Tak se vyu₧ijφ pucolßnovΘ vlastnosti popφlku, kterΘ se prßv∞ cementem aktivujφ.

   V²znamn²mi dodavateli cementßren jsou, nebo v brzkΘ dob∞ budou, elektrßrny Chvaletice, M∞lnφk a Ledvice.
   Popφlek a strusku je mo₧no tΘ₧ vyu₧φvat p°i v²rob∞ cihel, p°idßvß se do asfaltu atd. Velmi zajφmavß je technologie v²roby cihel americkΘ firmy Castone, kdy surovinou k v²rob∞ cihel je a₧ z 90 % popel a proces probφhß za studena, je tedy energeticky ·sporn². Tyto cihly majφ podstatn∞ lepÜφ u₧itnΘ vlastnosti ve srovnßnφ s b∞₧n²mi cihlami a dφky sv²m vlastnostem a ÜirokΘmu spektru barev se vyu₧φvajφ na vn∞jÜφ zdivo bez omφtky.

	Um∞lΘ kamenivo Lytag.

   V²roba um∞lΘho kameniva. Je rozÜφ°ena nap°. v Nizozemsku, kde je tΘm∞° 20 % produkce popφlku vyu₧ito pro tyto ·Φely. Existujφ v zßsad∞ dv∞ technologie v²roby kameniva (za studena nap°. Aardelite a za horka nap°. Lytag).
Lytag: V²roba je zalo₧ena na zpracovßnφ granulovanΘho popφlku p°i teplotßch kolem 1 100 ░C, kdy ₧ßr zp∙sobφ mφrnΘ natavenφ a ΦßsteΦnΘ spojenφ (tzv. slinutφ popφlkov²ch zrn. V²robnφ linka sestßvß z dßvkovacφho Üneku, kter² dßvkuje popφlek do mφsiΦe, kde se p°φdavkem vody a malΘho mno₧stvφ prßÜkovΘho uhlφ p°ipravφ optimßlnφ sm∞s. Ta se dßvkuje do granulßtoru. Vytvo°enΘ granule jsou rozprost°eny na granulaΦnφ pßs a zapalovacφm ho°ßkem je zahßjen proces tzv. aglomerace. Po proho°enφ vrstvy, slinutφ granulφ a po nßslednΘm vychlazenφ na teplotu cca 250 ░ C jsou vzniklΘ granule mechanicky t°φd∞ny na sφtech. V²sledn² materißl mß vlastnosti srovnatelnΘ s p°φrodnφm kamenivem s v²jimkou nφzkΘ m∞rnΘ hmotnosti (750 - 1400 kg/m³), kterß jej p°edurΦuje pro pou₧itφ p°i stavbßch jako mostnφ konstrukce, masφvnφ t∞₧kΘ stavby apod., kde je snaha snφ₧it celkovou hmotnost stavby nebo jejφ Φßsti. Chemicky se materißl chovß jako inertnφ hmota. Pevnost granulφ v tlaku je vyÜÜφ ne₧ 5 MPa.

V²roba um∞lΘho kameniva Aardelite.

Aardelite: V²roba um∞lΘho kameniva Aardelite vyu₧φvß reakce hydroxidu vßpenatΘho ve form∞ vßpennΘ kaÜe s SiO₂, Al₂O₃ a Fe₂O₃ oxidy obsa₧en²mi v popφlku. Reakce je podobnß tvrdnutφ betonu a vznikß tvrd² a stabilnφ materißl. Do mφsiΦe se dßvkuje popφlek, recyklovan² materißl z t°φd∞nφ, vßpno, voda, pop°. dalÜφ p°φsady a vÜe se d∙kladn∞ promφchß. Vzniklß hmota se p°ivßdφ do peletizßtoru, kde vznikajφ pelety (granule) o r∙znΘ velikosti. P∙sobenφm teploty 70-90 ░C pelety vytvrdnou a dßvkujφ se p°es mezizßsobnφk do t°φdiΦe. Rozm∞rov∞ nevyhovujφcφ Φßst se vracφ zp∞t na poΦßtek procesu. Aardelite mß ve srovnßnφ s Lytag pon∞kud horÜφ vlastnosti (pevnost, nasßkavost, mrazuvzdornost), neu₧φvß vÜak energeticky nßroΦnΘ vysokoteplotnφ technologie. M∞rnß hmotnost kameniva Aardelite je 1140 -1750 kg/m³, pevnost granulφ v tlaku 2,5 - 8,4 MPa.
V²roba um∞lΘho kameniva, pravd∞podobn∞ Aardelite, se p°ipravuje v Elektrßrn∞ M∞lnφk.
V²roba nßplni filtr∙ pro Φistφrny odpadnφch vod. Asi 5 % z popφlku zachycenΘho v EO mß vlastnosti vyu₧itelnΘ pro ·Φely ΦiÜt∞nφ odpadnφch vod. Tato Φßst se odseparuje a pou₧ije se jako nßpl≥ do filtr∙, p°iΦem₧ jsou dosahovßny p°ekvapiv∞ vysokΘ ·Φinnosti p°i ΦiÜt∞nφ n∞kter²ch odpadnφch vod. Äivotnost nßpln∞ filtr∙ je 10-20 let. ╚iÜt∞nφ je vysoce ·ΦinnΘ zejmΘna na BSK, CHSK, tenzidy, patogennφ bakterie, nepolßrnφ lßtky, t∞₧kΘ kovy a PCB. U nßs p°i pou₧itφ ΦeskΘho patentu vyrßbφ sorbent pod obchodnφm nßzvem CINIS stejnojmennß spoleΦnost, k jejφm₧ zakladatel∙m pat°φ i ╚EZ, a. s.

	Pou₧itφ popφlku pro ΦiÜt∞nφ odpadnφch vod.

ZneÜkod≥ovßni nebezpeΦn²ch odpad∙ solidifikacφ. Sm∞s popφlku, cementu a vody (pop°. dalÜφch p°φsad) po p°idßnφ nap°. ke kalu z ╚OV vytvo°φ pevnou hmotu s velmi nφzkou vyluhovatelnostφ Ükodlivin, kterß m∙₧e b²t bez rizika uklßdßna. Sm∞s se u nßs vyrßbφ pod obchodnφm nßzvem Rhenipal ve spoluprßci s Elektrßrnou M∞lnφk.

Energosßdrovec

Vyu₧itφ v cementßrnßch jako p°φsada pro regulaci tuhnutφ cementu. Energosßdrovec je pro tyto ·Φely plnohodnotnou nßhradou p°φrodnφho sßdrovce t∞₧enΘho u nßs pouze v Kobe°icφch u Opavy. Cementßrny odebφrajφ energosßdrovec ve vlhkΘ, vysuÜenΘ nebo ze jmΘna briketovanΘ form∞, kterß b∞hem dopravy a manipulace neprßÜφ ani se nelepφ. Energosßdrovec se v cementßrnßch p°idßvß do cementovΘho ml²na ke slφnku jako osv∞dΦen² regulßtor tuhnutφ cementu. Tφmto zp∙sobem bude vyu₧φvßn energosßdrovec z v∞tÜiny elektrßren ╚EZ, a. s.
   Vyu₧itφ pro v²robu sßdry a sßdrokartonov²ch desek. Energosßdrovec se po odvodn∞nφ zah°eje na teplotu kolem 100 ░C (tzv. kalcinace), p°iΦem₧ vznikß b∞₧nß sßdra, tzv. (b-sßdra, kterß m∙₧e b²t samostatn∞ expedovßna nebo b²vß vyu₧ita bezprost°edn∞ p°i v²rob∞ sßdrokartonov²ch desek. P°i tΘto technologii se sßdra, rozmφchanß s vodou a p°φsadami regulujφcφmi tuhnutφ, dßvkuje na pßs papφru. Vrstva sßdry se p°ekryje hornφ vrstvou papφru a vzniklß deska se nechß vytvrdnout. VytvrdlΘ desky se o°e₧ou na pot°ebnΘ rozm∞ry a p°φpadn∞ dßle povrchov∞ upravujφ. Desky majφ ÜirokΘ pou₧itφ p°i v²stavb∞. V ╚R je ji₧ vyrßbφ zßvod Knauf PoΦerady a p°edpoklßdß se v²stavba zßvodu Rigips M∞lnφk.

Betonov² blok s pou₧itφm popφlkovΘho kameniva.

V²roba a-sßdry a v²robk∙ z nφ. Je-li sßdrovec kalcinovßn za zv²ÜenΘho tlaku 0,4-0,5 MPa a teploty 120-130 ░ C, vznikß tzv. a-sßdra, kterß mß v²razn∞ lepÜφ vlastnosti zejmΘna z hlediska pevnosti a mrazuvzdornosti ne₧ b∞₧nß sßdra. Ve sm∞si se struskou m∙₧e b²t vyu₧φvßna dokonce i na vn∞jÜφ stavby jako tΘm∞° plnohodnotnß nßhrada betonu. Desky z a-sßdry mohou slou₧it ke konstrukci tzv. dvojit²ch podlah. Desky se vyrßb∞jφ ze sm∞si 92% a -sßdry a 8% celul≤zy nebo odpadnφho papφru a vody. Desky z tΘto sm∞si se vylisujφ v lisech a suÜφ se po dobu 4-5 dnφ. PotΘ je upraven formßt a desky mohou b²t upraveny i povrchov∞, polepeny kobercem, plechovou f≤lii, PVC apod. V²stavba zßvodu na v²robu a -sßdry, a p°φpadn∞ i v²robk∙ z nφ, se p°edpoklßdß v PrunΘ°ov∞.

Produkt polosuchΘ metody odsφ°enφ, popel z FK, stabilizßt, aglomerßt, deponßt

	PopφlkovΘ cihly.

Stavebnφ ·Φely. Pro nenßroΦnΘ stavby (vypl≥ovßnφ v²kop∙, zßsypy, nßsypy, konstrukΦnφ vrstvy silnic a dßlnic, vypl≥ovßnφ d∙lnφch prostor apod.) se vyu₧φvß schopnosti t∞chto materißl∙ nab²vat alespo≥ minimßlnφch pevnostφ. Stabilizßt z produkt∙ polosuchΘ metody odsφ°enφ se pou₧φval nap°. p°i v²stavb∞ Eurotunelu jako v²pl≥ov² a konstrukΦnφ materißl. V provozech energetiky m∙₧e n∞kdy p∙sobit problΘmy dodr₧ovßnφ stßlΘ kvality t∞chto stavebnφch hmot. Proto stavebnφ ·°ady vy₧adujφ pro pou₧itφ t∞chto materißl∙ p°i v²stavb∞ tzv. certifikßt, kter² zaruΦuje, ₧e v²robek bude mφt v₧dy vlastnosti, kterΘ jsou pro konkrΘtnφ pou₧itφ po₧adovßny. P°i v²rob∞ stavebnφch hmot z odpad∙ z energetiky se proto musφ dbßt na dodr₧ovßnφ technologickΘ kßzn∞ a sledovat vlastnosti vstupujφcφch surovin.

Vzhled stavenφ z popφlkov²ch cihel.

T∞snicφ vrstvy sklßdek, zahlazovßnφ d∙lnφ Φinnosti, rekultivace, krajinotvorba. ┌pravou receptury stabilizßtu a jeho uklßdßnφm za urΦit²ch podmφnek (hutn∞nφ) lze p°ipravit vrstvu, kterß spl≥uje vÜechny po₧adavky na t∞snicφ materißl pro sklßdky. Vrstva stabilizßtu upravenß pro t∞snicφ ·Φely dosahuje propustnosti v∙Φi vod∞ °ßdu 10^-9-10^-11 m/s. Vytvo°en²mi chemick²mi vazbami, zhutn∞nφm vrstvy a nφzkou propustnostφ tΘm∞° nedochßzφ k uvol≥ovßnφ p°φpadn²ch Ükodlivin z vrstvy do ₧ivotnφho prost°edφ. Je vÜak nutno vytvo°it vrstvu dostateΦn∞ silnou a pevnou, aby po zatφ₧enφ vrstvou odpadu nedoÜlo k jejφmu popraskßnφ.
Vrstva stabilizßtu, aglomerßtu a deponßt∙ m∙₧e b²t ·sp∞Ün∞ pou₧ita jako technickß rekultivaΦnφ vrstva sklßdek, slo₧iÜ¥ apod. p°ed p°ekrytφm zeminou a koneΦnou ·pravou povrchu. Stabilizßt je i velmi vhodn²m materißlem pro rekultivaci b²val²ch odkaliÜ¥. Tyto materißly jsou tΘ₧ vhodnΘ pro vypl≥ovßnφ prostor po povrchovΘ t∞₧b∞ a obnovenφ p∙vodnφho nebo vytvß°enφ novΘho reliΘfu krajiny. Stabilizßt m∙₧e b²t i cenn²m konstrukΦnφm prvkem v silniΦnφm stavitelstvφ. P°i vÜech t∞chto zp∙sobech vyu₧itφ se na jednΘ stran∞ Üet°φ p°φrodnφ suroviny, kterΘ by jinak byly spot°ebovßny, na stran∞ druhΘ se sni₧uje mno₧stvφ odpadu, kterΘ by bylo ulo₧eno bez u₧itku na sklßdkßch.
Ve vÜech p°φpadech vyu₧itφ odpad∙ d∙sledn∞ dbßme na to, aby nedoÜlo k poÜkozenφ ₧ivotnφho prost°edφ. K tomu nßm slou₧φ zejmΘna systΘmy kontroly °φzenφ jakosti, certifikace, pop°. povinn² proces posuzovßnφ vlivu na ₧ivotnφ prost°edφ.