UKL┴D┴N═ POPELE  V MINULOSTI

V minulosti se tΘm∞° veÜkerß produkce popφlku a strusky v ╚R (dßle popele) uklßdala ve form∞ hydrosm∞si na odkaliÜtφch tzv. plavenφm. Jen velmi malß Φßst produkce popele se uklßdala such²m zp∙sobem nebo byla vyu₧φvßna. Produkty odsφ°enφ ani produkty spalovßnφ ve fluidnφch kotlφch se v ╚R nevyskytovaly.
Princip plavenφ popele ve form∞ hydrosm∞si je nßsledujφcφ:

	Povrch stabilizßtu po jednom m∞sφci (naho°e) a po jednom roce (dole).

VeÜker² popel z kotle se shroma₧∩uje v tzv. bagrovacφ jφmce, kam se od kotle splavuje vodou splavovacφmi ₧laby. Z bagrovacφ jφmky se sm∞s popele a vody Φerpß potrubφm na odkaliÜt∞, potrubφ je obvykle chrßn∞no proti ot∞ru vylo₧enφm ΦediΦem. Hydrosm∞s se vypouÜtφ do prostoru odkaliÜt∞, kde dochßzφ k usazovßnφ tuh²ch Φßstic. ╚istß voda z povrchu se p°epadov²m systΘmem odebφrß a Φerpß zp∞t do splavovacφch ₧lab∙ a bagrovacφ jφmky nebo se vypouÜtφ do vodnφho toku s dostateΦn²m pr∙tokem, aby nedochßzelo k jeho zneΦiÜt∞nφ.
Po vyplavenφ jednΘ etß₧e ("patra") se na obvodu odkaliÜt∞ vybuduje tzv. zvyÜovacφ hrßz, Φφm₧ se vytvo°φ nov² bazΘn ve vyÜÜφm pat°e. Hrßze odkaliÜt∞ jsou vybaveny drenß₧nφm systΘmem zabra≥ujφcφm pr∙sak∙m vody z prostoru odkaliÜt∞ do okolφ.
Bylo prokßzßno, ₧e p°eplavenφ popele m∞nφ jeho chemickΘ vlastnosti. P°i kontaktu vody s povrchem zrn popφlku dojde k chemickΘ reakci, p°i kterΘ vznikajφ na povrchu zrn (stejn∞ jako nap°. p°i tuhnutφ cementu) novΘ chemickΘ lßtky, do jejich₧ krystalickΘ m°φ₧ky se p°i tom vß₧ou i t∞₧kΘ a toxickΘ kovy absorbovanΘ na povrchu zrn. Tφm se snφ₧φ schopnost jejich dalÜφho uvol≥ovßnφ do ₧ivotnφho prost°edφ.
P°esto₧e plavenφ popφlku do odkaliÜ¥ nenφ v rozporu se souΦasn²mi p°edpisy, mß tento zp∙sob zneÜkod≥ovßnφ svΘ nev²hody, z nich₧ je d∙le₧itΘ se zmφnit zejmΘna o nßsledujφcφch:

1. Po dobu plavenφ nelze rekultivovat ani Φßst povrchu odkaliÜt∞, z∙stßvajφ obna₧eny velkΘ plochy bez u₧itku, posilkovΘ plß₧e na okrajφch odkaliÜt∞ jsou zdrojem prachu, odkaliÜt∞ p°edstavuje dlouhodob² velk² zßsah do krajiny.
2. Pro cyklus v²stavby zvyÜovacφch hrßzφ a plavenφ jsou t°eba k dispozici 2 plochy, z nich₧ do jednΘ se v₧dy plavφ a na druhΘ se budujφ zvyÜovacφ hrßze.
3. ╚erpßnφ velkΘho mno₧stvφ dopravnφ vody, jednφm nebo Φast∞ji ob∞ma sm∞ry, je neekonomickΘ.
4. N∞kterΘ druhy odpad∙ z energetiky - (stabilizßty, popel z FK a produkty polosuchΘ metody odsi°enφ) nelze takto dopravovat v∙bec, nebo¥ se v dopravnφch cestßch nalepujφ, tuhnou a ucpßvajφ je.
5. Plavenφ velmi omezuje mo₧nosti pro vyu₧φvßnφ popele. Z t∞chto a dalÜφch d∙vod∙ se v souΦasnΘ dob∞ od klasickΘho plavenφ upouÜtφ a p°echßzφ se na suchΘ zp∙soby odb∞ru, dopravy a uklßdßnφ odpad∙ z energetiky.