P╪EPRACOV┴N═ ODPAD┘ A JEJICH FORMY

Materißly, kterΘ jsou v pr∙b∞hu technologickΘho procesu zachycovßny a shroma₧∩ovßny, nejsou v₧dy vyu₧ity nebo ulo₧eny na slo₧iÜt∞ v tΘ form∞, ve kterΘ vznikly, ale b²vajφ p°epracovßny, aby se zlepÜily jejich vlastnosti a aby se omezil nebo eliminoval jejich mo₧n² vliv na ₧ivotnφ prost°edφ.

MφchaΦka na v²robu aglomerßtu Φi stabilizßtu.

Po p°epracovßnφ jsou odpady vyu₧ity nebo uklßdßny v jednΘ ze t°φ nejrozÜφ°en∞jÜφch forem:
Aglomerßt - vznikß p°φdavkem asi 25 % vody a zamφchßnφm popφlku nebo popele ve specißlnφm za°φzenφ. Takto p°ipraven² aglomerßt je sypk² a₧ granulovan², p°i transportu ani po ulo₧enφ neprßÜφ a dφky chemick²m zm∞nßm na povrchu zrn se z n∞j p°i styku s vodou uvol≥uje (vyluhuje) jen velmi mßlo Ükodlivin. Aglomerßt se bude vyrßb∞t v Elektrßrn∞ M∞lnφk z Φßsti popele, kter² nebude vyu₧it jin²m zp∙sobem, a bude se jinak prßzdn²mi vagony vracet zp∞t do SeveroΦesk²ch dol∙ (SD) k ulo₧enφ.

	Za°φzenφ na v²robu stabilizßtu ve v²robnφ hale.

Deponßt - sm∞s popele a energosßdrovce zvlhΦenß asi 25 % vody. Takto zpracovanß hmota mß pouze mφrn∞ snφ₧enou vyluhovatelnost Ükodlivin oproti p∙vodnφm slo₧kßm. Dφky r∙znΘ velikosti Φßstic popφlku, strusky a energosßdrovce je asi desetkrßt snφ₧ena propustnost vrstvy ve srovnßnφ s vrstvami samostatn²ch slo₧ek deponßtu. Uklßdßnφ nevyu₧itΘ Φßsti odpad∙ z energetiky ve form∞ deponßtu do ut∞sn∞n²ch slo₧iÜ¥ v prostoru SD bude provozovßno v elektrßrnßch PrunΘ°ov a TuÜimice.

Stabilizßt - je ve sv∞t∞ nejrozÜφ°en∞jÜφ formou uklßdßnφ energetick²ch odpad∙. Jednß se o sm∞s popele a produkt∙ odsi°enφ nebo popele z fluidnφch kotl∙, kterß se zamφchß s vodou za p°φpadnΘho p°φdavku aditiva (vßpna, cementu) s cφlem vyu₧φt tzv. pucolßnov²ch vlastnostφ, tj. schopnosti popφlku tuhnout a tvrdnout jako nap°. cement. Tato schopnost se vÜak musφ aktivovat p°φdavkem vßpna nebo cementu, zejmΘna v p°φpadech, kdy popel obsahuje jen malΘ nebo ₧ßdnΘ mno₧stvφ volnΘho vßpna, jak je u popel∙ v ╚R obvyklΘ. Bez p°φdavku vßpna (aktivßtoru) popφlek netvrdne, s p°φdavkem vßpna sm∞s tvrdne podobn∞ jako beton. Stabilizßt po zatuhnutφ a zatvrdnutφ dosahuje pevnosti a₧ 10 MPa (v²jimeΦn∞ a₧ 20 MPa), za p°φzniv²ch podmφnek m∙₧e b²t dosa₧eno velmi nφzkΘ propustnosti, tedy rychlosti, kterou voda m∙₧e proudit vrstvou stabilizßtu (a₧ pod 10^-10 m/s = 0,000 000 0001m/s). Uvol≥ovßnφ Ükodlivin ze stabilizßtu je v²razn∞ snφ₧eno oproti samostatn²m slo₧kßm tφm, ₧e t∞₧kΘ a toxickΘ kovy jsou chemicky vßzßny v krystalickΘ m°φ₧ce materißlu, kter² je podobn² betonu nebo spφÜe tzv. hubenΘmu betonu.