SNIÄOV┴N═ EMIS═ NOx
Mluvφme-li o oxidech dusφku
oznaΦovan²ch NOx, mßme na mysli sm∞s p°edevÜφm dvou druh∙ oxid∙
dusφku, a to oxid dusnat² NO a oxid dusiΦit² NO2. V²zkum poslednφch 10
a₧ 15 let ukßzal, ₧e poÜkozovßnφ ovzduÜφ je slo₧it² mechanismus a vedle oxid∙
sφry p∙sobφ negativn∞ i oxidy dusφku. Na emisφch NOx se podφlejφ zdroje
stacionßrnφ (teplßrny, elektrßrny, domßcφ topeniÜt∞ atd.) a
zdroje mobilnφ (motory dopravnφch prost°edk∙). Rozlo₧enφ tvorby emisφ NOx
podle typ∙ zdroj∙ je pro ka₧d² stßt odliÜnΘ. V zemφch s vysok²m rozvojem
automobilismu je podφl mobilnφch zdroj∙ zneΦiÜt∞nφ a₧ 60 %, v ╚eskΘ republice je
to asi 20 %, ale stßle stoupß.
|
|
Princip metody selektivnφ katalytickΘ
redukce NOx. |
|
Oxidy dusφku vznikajφ p°i spalovßnφ fosilnφch paliv oxidacφ dusφku chemicky
vßzanΘho v palivu a molekulßrnφho dusφku obsa₧enΘho ve vzduchu, kter² se
·Φastnφ spalovacφho procesu. U kotl∙
v∞tÜφch v²kon∙ je sm∞s NOx tvo°ena p°ibli₧n∞ 95 % NO a 5 % NO2.
Metody sni₧ovßnφ NOx
V elektrßrnßch je uhlφ p°ed spßlenφm
semleto na prßÜek, kter² je spalovßn pomocφ specißlnφch ho°ßk∙. Do ho°ßk∙, kter²ch je v topeniÜti
n∞kolik, je vhßn∞na sm∞s uhelnΘho prßÜku se vzduchem a dalÜφ vzduch nutn² pro
optimßlnφ spalovßnφ. Spalovacφ proces je slo₧it²m fyzikßln∞ chemick²m jevem,
kter² nedokß₧eme zcela p°esn∞ matematicky modelovat. Proto nedokß₧eme zcela
p°esn∞ teoreticky °φdit ani spalovacφ proces z pohledu co nejni₧Üφ tvorby emisφ
NOx. P°esto se postupn²m praktick²m ov∞°ovßnφm poda°ilo vyvinout
postupy, vedoucφ ke snφ₧enφ tvorby NOx ji₧ p°i spalovßnφ. Rovn∞₧ tak
byly vyvinuty metody zachycujφcφ NOx; vzniklΘ spalovßnφm paliva. Metody
sni₧ovanφ NOx d∞lφme do dvou zßkladnφch kategoriφ:
- primßrnφ metody, spoΦφvajφcφ v potlaΦovßnφ vzniku NOxb∞hem
spalovßnφ,
- sekundßrnφ metody, spoΦφvajφcφ v nßslednΘm odstra≥ovßnφ NOx ze
spalin.
Primßrnφ metody vyu₧φvajφ znalostφ o vzniku NOx a z jejich anal²zy
vypl²vß, ₧e b∞hem spalovacφho procesu lze tvorbu NOx snφ₧it t°emi
hlavnφmi zp∙soby: snφ₧enφm spalovacφ teploty, snφ₧enφm koncentrace O2
v plameni a zkrßcenφm doby pobytu reagujφcφch lßtek v oblastech s p°φzniv²mi
podmφnkami pro vznik NOx.
V praxi se zpravidla nepou₧φvß jen jeden zp∙sob samostatn∞ (snφ₧enφ produkce NOx
pod zßkonn² limit se dosßhne jen v²jimeΦn∞), ale jejich kombinace. Provßdφ se
regulace mno₧stvφ spalovacφho vzduchu, ·prava konstrukce ho°ßk∙, recirkulace
spalin, chlazenφ plamene vzduchem, stup≥ovßnφ p°φvodu paliva apod. P°i ·pravßch
provozovan²ch spalovacφch za°φzenφ lze dosßhnout snφ₧enφ NOx o 40 a₧
60 % za relativn∞ nφzk²ch nßklad∙.
|
|
|
Detail nßpln∞ Φßsti
katalyzßtorovΘ jednotky. |
Sekundßrnφ metody odstra≥ujφ ji₧ vznikl² NOxze spalin. Metod
existuje n∞kolik typ∙, ale nejvφce pou₧φvanΘ jsou selektivnφ nekatalytickß redukce
(SNCR) a selektivnφ katalytickß redukce (SCR).
Selektivnφ nekatalytickß redukce spoΦφvß ve vytvo°enφ redukΦnφch podmφnek, p°i
kter²ch do kotle vst°ikovan² Φpavek nebo moΦovina selektivn∞ (p°ednostn∞) sni₧uje
oxidy dusφku za vzniku elementßrnφho dusφku a vodnφ pßry. ┌Φinnost snφ₧enφ NOx
je 40 a₧ 60%. Charakteristick²m znakem tΘto metody je, ₧e probφhß v kotli v oblasti
teplot 900 a₧ 1 050 ░C. Pou₧itφ Φpavku jako redukΦnφho Φinidla mß n∞kterΘ
nev²hody. ╚pavek je zdravφ nebezpeΦnß lßtka, vy₧adujφcφ slo₧it∞jÜφ
technologickß za°φzenφ pro skladovßnφ a manipulaci, p°i jeho ·niku je okolφ
obt∞₧ovßno zßpachem, vzniklΘ slouΦeniny Φpavku a sφry mohou vytvß°et
ne₧ßdoucφ nßnosy na strojnφm za°φzenφ. Z t∞chto d∙vod∙ se pou₧φvß u
n∞kter²ch postup∙ mφsto Φpavku moΦovina.
Selektivnφ katalytickß redukce je zalo₧ena na stejn²ch chemick²ch
reakcφch jako p°edchßzejφcφ nekatalytickß redukce, ale dφky katalyzßtoru
probφhajφ reakce p°i teplotßch 300 a₧ 400 ░C. ╚pavek je vst°ikovßn do spalin,
kterΘ jsou nßsledn∞ zavedeny do katalyzßtorovΘho reaktoru, ve kterΘm se oxidy
dusφku, obsa₧enΘ ve spalinßch, op∞t zm∞nφ na dusφk a vodnφ pßru. ┌Φinnost
snφ₧enφ NOx je vysokß 80 a₧ 90 %. Katalyzßtory jsou nejΦast∞ji vyrobeny
z oxid∙ vanadu, molybdenu, wolframu a jejich kombinacφ. Jejich cena je pom∞rn∞ vysokß
a ₧ivotnost naopak pom∞rn∞ nφzkß.
|