TECHNOLOGIE PRO SNIÄOV┴N═ EMIS═ SO₂ A  NO_x

V p°φpad∞ uhelnΘ elektrßrny existujφ v podstat∞ Φty°i zßkladnφ sm∞ry vedoucφ ke snφ₧enφ emisφ SO₂ a NO_x :

• snφ₧enφ obsahu sφry v uhlφ,
• odsi°ovßnφ spalin,
• denitrifikace spalin,
• novΘ technologie.

Snφ₧enφ obsahu sφry v uhlφ

Abychom snφ₧ili mno₧stvφ SO₂ vzniklΘ spßlenφm uhlφ, lze k tomu pou₧φt n∞kterou z ·pravßrensk²ch metod, sni₧ujφcφch obsah sφry v uhlφ souΦasn∞ se zvyÜovßnφm jeho v²h°evnosti a odstran∞nφm neho°lav²ch lßtek v n∞m obsa₧en²ch. Sφra se vyskytuje v uhlφ v pyritickΘ form∞ (FeS₂), v r∙zn²ch organick²ch slouΦeninßch, ve form∞ sφran∙ a m∙₧e byt i v ΦistΘ form∞. P°edpoklßdß se, ₧e veÜkerß sφra v palivu p°echßzφ p°i spalovßnφ ve velk²ch topeniÜtφch do spalin ve form∞ SO₂ a malß Φßst, u hn∞dΘho uhlφ asi 5 %, p°echßzφ do popela. Obsah sφry v uhlφ kolφsß podle druhu i mφsta p∙vodu a pohybuje se v rozmezφ 0,5 a₧ 10 % hmotnosti. V ΦernΘm uhlφ je obsah sφry ni₧Üφ ne₧ v hn∞dΘm, obvykle kolem 1% . ╚eskß hn∞dß uhlφ majφ asi 1 a₧ 3 % sφry.

	Odsi°ovacφ za°φzenφ v Ledvicφch.

Organickß sφra je souΦßstφ uhelnΘ hmoty a Φinφ 30 a₧ 70 % veÜkerΘ sφry ve v∞tÜin∞ druh∙ uhlφ. Pyritickß sφra je minerßl v r∙zn²ch, nez°φdka mikroskopick²ch velikostech s m∞rnou hmotnostφ asi 5,0, zatφmco maximßlnφ m∞rnß hmotnost uhlφ je asi 1,8. Prßv∞ tohoto rozdφlu m∞rn²ch hmotnostφ se vyu₧φvß p°i sni₧ovßnφ obsahu pyritu v uhlφ tzv. fyzikßlnφ separacφ. Ta se provßdφ nap°φklad tak, ₧e se uhlφ rozemele a vypere. Proudem kapaliny jsou unßÜeny pouze ty Φßstice uhlφ, kterΘ prakticky neobsahujφ zrnka pyritu, zatφmco t∞₧Üφ zrnka pyritu a dalÜφ minerßlnφ lßtky se usazujφ. Tφmto zp∙sobem lze snφ₧it obsah pyritu v uhlφ o 30 a₧ 60 %, ale za cenu vysok²ch energetick²ch ztrßt.
   DalÜφ cestou ke snφ₧enφ obsahu sφry v uhlφ je vyu₧itφ chemick²ch postup∙. Existuje jich mnoho, ale jsou komplikovanΘ a drahΘ.
   Snaha o zφskßnφ ΦistΘho paliva z uhlφ vedla ke vzniku metody tlakovΘho zply≥ovßnφ. Jednß se v principu o oxidaΦn∞ redukΦnφ proces, p°i kterΘm se pro zply≥ovßnφ uhlφ pou₧φvß vodnφ pßra. KoneΦn²m produktem je plyn slo₧en² hlavn∞ z vodφku, oxidu uhelnatΘho a oxidu uhliΦitΘho, kter² je dßle pou₧φvßn pro spalovßnφ p°edevÜφm v pr∙myslu. SouΦasnΘ technologickΘ postupy zply≥ovßnφ uhlφ dosahujφ ·Φinnosti asi 60 a₧ 70 %. Na jejich v²voji se dßle pracuje a v∞tÜφ rozÜφ°enφ lze snad oΦekßvat v budoucnu.

Odsi°ovßnφ spalin

Pod pojmem odsi°ovßnφ spalin rozumφme sni₧ovßnφ obsahu SO₂ ve spalinßch p°ed jejich vstupem do ovzduÜφ. K tomu ·Φelu se mezi kotel a komφn vestavujφ technologickß za°φzenφ, zachycujφcφ SO₂ ve spalinßch. Procesy odsi°ovßnφ spalin jsou nejrozÜφ°en∞jÜφmi zp∙soby sni₧ovßnφ emisφ SO₂. Ve sv∞t∞ je znßmo zhruba dv∞ st∞ odsi°ovacφch metod, kterΘ jsou v r∙zn²ch stßdiφch v²voje Φi realizace.
   K jejich v²hodßm pat°φ, ₧e je lze pou₧φt u za°φzenφ existujφcφch i nov∞ budovan²ch. V∞tÜinu odsi°ovacφch proces∙ lze za°adit a₧ na konec spalovacφho cyklu, tj. za kotel, a tφm prakticky nezasahovat do v²roby elekt°iny a tepla. Odsi°ovacφ za°φzenφ jsou schopna pracovat v pom∞rn∞ ÜirokΘm rozsahu kvality a mno₧stvφ odsi°ovan²ch spalin. Proto jsou procesy odsi°ovßnφ spalin pova₧ovßny za univerzßln∞jÜφ ne₧ jinΘ metody sni₧ovßnφ emisφ SO₂.
   Podle zp∙sobu zachycovßnφ SO₂ d∞lφme odsi°ovacφ metody na:

• regeneraΦnφ - aktivnφ lßtka se po reakci s oxidem si°iΦit²m regeneruje a vracφ zp∞t do procesu, oxid si°iΦit² se dßle zpracovßvß,
• neregeneraΦnφ - aktivnφ lßtka reaguje s SO₂ na dßle vyu₧iteln² nebo nevyu₧iteln² produkt a zp∞t do procesu se nevracφ,
• mokrΘ - SO₂ se zachycuje v kapalin∞ nebo vodnφ suspenzi aktivnφ lßtky,
• polosuchΘ - aktivnφ lßtka je ve form∞ vodnφ suspenze vst°ikovßna do proudu hork²ch spalin, kapalina se potΘ odpa°φ a produkt reakce se zachycuje v tuhΘm stavu,
• suchΘ - SO₂ reaguje s aktivnφ lßtkou v tuhΘm stavu.