SPALOV┴N═M K V▌ROB╠ ELEKTRICK╔ ENERGIE

Energetika je jednφm ze st∞₧ejnφch odv∞tvφ nßrodnφho hospodß°stvφ a jejφ rozvoj v²znamn∞ ovliv≥uje ekonomick² r∙st i ₧ivotnφ prost°edφ. ╚φm budeme doma topit, z Φeho a jak²m zp∙sobem se bude vyrßb∞t elektrickß energie a teplo, jak a kam budou energie, plyn Φi ropa dopravovßny to vÜe musφ °eÜit energetickß politika stßtu, kterou je nutnΘ vΦas stanovit a naplßnovat. Jednφm ze dvou zßkladnφch aspekt∙ energetickΘ politiky jsou vedle parametr∙ ekonomick²ch otßzky vlivu energetiky na ₧ivotnφ prost°edφ. A prßv∞ ty vystupujφ stßle vφce do pop°edφ.

Energetickß politika spoleΦnosti (po₧adavky na druhy a mno₧stvφ energie) zßvisφ na t°ech zßkladnφch faktorech: populaΦnφm r∙stu, ekonomickΘm v²voji a technologickΘm pokroku. Zam∞°me se nynφ na tento t°etφ faktor, nebo¥ prßv∞ technologick² pokrok m∙₧e v²znamn∞ omezit negativnφ dopady energetickΘho pr∙myslu, a dokonce i snφ₧it tempo r∙stu spot°eby energie.
V zßvislosti na v²voji technologiφ, zejmΘna v procesech p°em∞ny energie a p°i jejφm vyu₧φvßnφ, budou neefektivnφ za°φzenφ ruÜena a nahrazovßna v²konn∞jÜφmi. Nap°φklad v oblasti v²roby elektrickΘ energie je velkΘ ·silφ v∞novßno zv²Üenφ tzv. tepelnΘ ·Φinnosti procesu, tj. zv²Üenφ vyu₧itφ tepelnΘ energie obsa₧enΘ ve spalovanΘm palivu (nap°. uhlφ, plynu, topnΘm oleji atd.) k v²rob∞ vyÜÜφho mno₧stvφ elektrickΘ energie. P°edpoklßdß se, ₧e tepelnß ·Φinnost procesu v²roby elektrickΘ energie se u elektrßren spalujφcφch uhlφ zv²Üφ do roku 2020 z dneÜnφch 34 % asi na 42 % a u elektrßren spalujφcφch zemnφ plyn dokonce a₧ na 60 %, zejmΘna v d∙sledku novΘ technologie "kombinovanΘho cyklu".
V kombinovanΘm cyklu je k v²rob∞ elektrickΘ energie pou₧ito dvou technologick²ch princip∙: plynovΘ turbφny a kotle na v²robu pßry. V plynovΘ turbφn∞ je spalovßn plyn, kter² roztßΦφ turbφnu a p°es ni generßtor, vyrßb∞jφcφ elektrickou energii. HorkΘ spaliny, vzniklΘ spßlenφm plynu v turbφn∞, nejsou vÜak vypouÜt∞ny do ovzduÜφ, jak je tomu u klasickΘ v²roby elektrickΘ energie pouze prost°ednictvφm plynovΘ turbφny, ale jsou vedeny do specißlnφho kotle, kde je jejich teplo vyu₧ito pro v²robu pßry. Pßra je zavedena do parnφ turbφny, kterß op∞t uvßdφ do pohybu generßtor, vyrßb∞jφcφ elektrickou energii.

Sv∞tovß spot°eba primßrnφ energie a sv∞tovΘ rezervy. N&H = jadernΘ a vodnφ elektrßrenskΘ zdroje primßrnφ energie. Pou₧itφ biomasy jako paliva nenφ zahrnuto. (Zdroj: British Petroleum - statistick² p°ehled sv∞tovΘ energie (Φerven 1993)).

   TakΘ kotle pro spalovßnφ uhlφ se v²razn∞ m∞nφ a p°i v²rob∞ elektrickΘ energie se stßle vφce uplat≥uje spalovßnφ uhlφ ve fluidnφ vrstv∞. ┌Φinnost blok∙ s nejnov∞jÜφmi fluidnφmi kotli se pohybuje v oblasti a₧ do 37 % oproti blok∙m s b∞₧n²mi prßÜkov²mi kotli, kde je v souΦasnΘ dob∞ pr∙m∞r 34 %.
   Zßrove≥ s r∙stem ·Φinnosti v²roby energie se p°edpoklßdß i sni₧ovßnφ jejφ m∞rnΘ spot°eby ve sv∞t∞. Ta se roΦn∞ sni₧uje o 0, 8 % a₧ 1,4 %o. N∞kterΘ oblasti se zlepÜujφ rychleji a dosahujφ meziroΦnφ mφry poklesu a₧ 2,7 %. P°esto₧e tedy celkovß spot°eba energie na sv∞t∞ stoupß, mohlo by jejφ efektivn∞jÜφ vyu₧φvßnφ v delÜφm ΦasovΘm obdobφ vΘst k pokles∙m spot°eby energie a tφm i k pokles∙m spot°eby p°φrodnφch zdroj∙ energie a sni₧ovßnφ negativnφch vliv∙ pr∙myslovΘ Φinnosti Φlov∞ka na ₧ivotnφ prost°edφ.