ZEMN═ PLYN

Zemnφ plyn se na p°ednφ mφsto ve sv∞tovΘ energetickΘ bilanci dostal a₧ ve druhΘ polovin∞ naÜeho stoletφ. V n∞kter²ch zemφch se dnes vyu₧φvß dokonce vφce ne₧ ropa. V souΦasnΘ dob∞ stoupß t∞₧ba zemnφho plynu ka₧doroΦn∞ a₧ o 8 %.
   ╚φ≥anΘ pr² znali a vyu₧φvali zemnφ plyn ji₧ v 10. stoletφ p°ed Kristem.

Od lo₧isek jej rozvßd∞li bambusov²mi trubkami a₧ do domßcnostφ. P°i kultovnφch ob°adech star²ch Pars∙ se u₧φval zemnφ plyn jako palivo pro posvßtn² oΦiÜ¥ujφcφ ohe≥. Kolem roku 405 to zaznamenal Ktesias, °eck² lΘka° u dvora perskΘho krßle.

Ve Spojen²ch stßtech americk²ch navrtal roku 1884 George Westinghouse zemnφ plyn 500m hlubok²m vrtem. Zahßjil tak obdobφ vyu₧φvßnφ tohoto plynu k oh°φvßnφ a svφcenφ. V Evrop∞ zaΦal b²t plyn z ropn²ch polφ vyu₧φvßn rozsßhleji a₧ ve 30. letech 20. stoletφ. Nap°φklad k vyh°φvßnφ martinsk²ch pecφ v polskΘ Stalowe Woli. V Rumunsku zaΦali poklßdat potrubφ z oblasti ropn²ch lo₧isek okolo PloeÜti do BukureÜti po trase asi 60 km dlouhΘ dokonce ji₧ v roce 1934.
   ┌ctyhodnΘ technickΘ v²kony si vynutila t∞₧ba z lo₧isek v Severnφm mo°i, jak jsme se o nφ zmi≥ovali ji₧ v p°φpad∞ t∞₧by ropy ve stejnΘ oblasti. P°es mo°e se zemnφ plyn p°evß₧φ ve specißlnφch nßdr₧φch, v kapalnΘm stavu p°i teplot∞ minus 161░ C. Nßklady na toto zpracovßnφ i dopravu za t∞chto specifick²ch podmφnek jsou pochopiteln∞ znaΦn∞ vysokΘ.

P°φborskΘ ohnφΦky:
Dodnes m∙₧eme mezi P°φborem, Fr²dkem Mφstkem a ╚esk²m T∞Üφnem v oblasti naÜφ ostravskΘ ΦernouhelnΘ pßnve pozorovat zajφmav² p°φrodnφ jev. P°edevÜφm veΦer nebo v noci vßs urΦit∞ zaujmou t°epotavΘ plamφnky vysokΘ 2 cm, ale i 30 cm, kterΘ jako by vychßzely z podzemφ. Jejich p∙vod nenφ nijak zßzraΦn². Ho°φ to metan - d∙lnφ plyn provßzejφcφ uhelnß lo₧iska. V mφstech star²ch pokusn²ch vrt∙ nebo i na p°irozen²ch puklinßch unikß metan do ovzduÜφ a pak u₧ staΦφ jen nepatrnß jisk°iΦka a - "v∞Φn² plamφnek" je na sv∞t∞.

Potrubφ na p°epravu plynu.

CESTY PLYNU

Nejv∞tÜφm producentem zemnφho plynu se v 80. letech staly sibi°skΘ oblasti tehdejÜφho Sov∞tskΘho svazu z 630 miliard krychlov²ch metr∙ plynu roΦn∞ pochßzely dv∞ t°etiny ze Sibi°e.
Pro spojenφ naÜich plynovod∙ se sov∞tsk²mi se roku 1967 zaΦal stav∞t plynovod Orenburg. Stal se zßkladnφ Φßstφ "plynovΘ" magistrßly vedoucφ od sibi°sk²ch lo₧isek do zßpadnφ Evropy. Dokß₧e dopravit 15,5 miliardy krychlov²ch metr∙ roΦn∞, z toho bylo 2,8 miliardy krychlov²ch metr∙ urΦeno pro b²valΘ ╚eskoslovensko. To se stalo v²znamnou k°i₧ovatkou mezinßrodnφch plynovod∙ s dΘlkou soustavy vφce ne₧ 4 000 km a p°epravnφ kapacitou kolem 60 miliard krychlov²ch metr∙ roΦn∞.