SPOT╪EBA ENERGIE

	Relativnφ spot°eba paliva na tunokilometr - letadlo spot°ebuje 60x vφce paliva na dopravenφ tuny nßkladu na dopravenφ tuny nßkladu ne₧ nßkladnφ automobil.

ZnaΦn² podφl na spot°eb∞ energie ve m∞stech mß pr∙mysl. ZvlßÜt∞ n∞kterß pr∙myslovß odv∞tvφ jsou vysoce energeticky nßroΦnß, co₧ se t²kß mimo jinΘ nap°. i v²roby automobil∙. Je zjiÜt∞no, ₧e v pr∙m∞ru pr∙mysl spot°ebovßvß 30 % a n∞kdy 40% veÜkerΘ energie p°ivßd∞nΘ do m∞sta. Polovina tΘto energie slou₧φ k pohonu v²robnφch agregßt∙, asi Φtvrtinu spot°ebovßvß vnitropodnikovß i vn∞jÜφ doprava a pouze 2 % p°ipadajφ na topenφ a oh°ev teplΘ vody, stejn∞ jako na osv∞tlenφ a provoz kancelß°sk²ch p°φstroj∙. Vφce ne₧ 20 % energie unikß s r∙zn²mi technologick²mi a tepeln²mi ztrßtami, jako je nap°. vypouÜt∞nφ teplΘ vody bez jejφho dalÜφho vyu₧itφ. Do ztrßt by se m∞ly zapoΦφtßvat i d∙sledky neefektivnφch v²robnφch proces∙, nadm∞rnß energetickß nßroΦnost zpracovßnφ surovin, zbyteΦnΘ p°epravy apod.

Relativnφ spot°eba paliva na osobokilometr.

Necelß t°etina, asi 25 30 % veÜkerΘ energie, se spot°ebovßvß v m∞stskΘ a mezim∞stskΘ doprav∞. Rozbory prokazujφ, ₧e energetickß spot°eba na dopravu jednΘ osoby na danou vzdßlenost je u ₧eleznice, avÜak tΘ₧ u autobus∙ n∞kolikrßt ni₧Üφ ne₧ u osobnφho automobilu, a tφm spφÜe u letadla. Automobil zabφrß ve m∞st∞ p°i svΘm pohybu i parkovßnφ n∞kolik desφtek m² zpevn∞n²ch ploch, kterΘ by mohly b²t bu∩ uÜet°eny, nebo vyu₧ity pro jinΘ funkce t°eba pro sady nebo d∞tskß h°iÜt∞.

Vliv zp∙sobu ₧ivota na energetickou nßroΦnost dopravy doklßdß ·daj, ₧e se v USA spot°ebovßvß 4x vφce energie na dopravu ne₧ v obdobn∞ hospodß°sky vysp∞lΘm, avÜak hromadnou dopravu vφce vyu₧φvajφcφm èvΘdsku, p°esto₧e se tato zem∞ vyznaΦuje nφzkou hustotou osφdlenφ a znaΦn²mi vzdßlenostmi mezi obcemi.

Pr∙°ez "tepeln²m ostrovem" m∞sta Stuttgart (V1, V2, V3 = vertikßlnφ pr∙b∞hy teplot vzduchu).

Podstatn² podφl spot°ebovßvanΘ energie asi 25 % - p°ipadß na bydlenφ. Podle rakousk²ch pramen∙ se v domßcnosti pou₧φvß 60 % a₧ 64 % energie na vytßp∞nφ a p°φpadn∞ i chlazenφ, 13 % na oh°ev teplΘ vody a 23 % na funkci domßcφch spot°ebiΦ∙, vΦetn∞ va°enφ, na kterΘ p°ipadß p°es 17 %. V ka₧dΘ zemi se tyto ·daje pon∞kud liÜφ, nap°φklad v USA jsou znaΦn∞ odliÜnΘ jak v d∙sledku obliby klimatizace byt∙, tak i pou₧φvßnφm daleko v∞tÜφho poΦtu r∙zn²ch domßcφch p°φstroj∙.