ENERGETICK┴ BILANCE M╠ST

SouΦasn∞ s urbanizacφ a prßv∞ v d∙sledku existence stßle v∞tÜφho poΦtu velk²ch m∞st rostou v soudobΘm osφdlenφ trvale nßroky na energii. Pokud v malΘm st°edov∞kΘm m∞st∞ bylo mo₧no vystaΦit s ch∙zφ nebo se zvφ°ecφm potahem, pak soudobΘ m∞sto nem∙₧e existovat bez energeticky nßroΦn²ch systΘm∙ dopravy, schopn²ch p°epravit miliony lidφ za den.
Stßle vφce se uplat≥uje doprava leteckß a automobilovß, co₧ jsou relativn∞ i absolutn∞ energeticky nejnßroΦn∞jÜφ druhy dopravy. Modernφ m∞sta se nemohou obejφt bez stßle v∞tÜφho poΦtu nejr∙zn∞jÜφch za°φzenφ, jejich₧ funkce je tΘm∞° v₧dy podmφn∞na vyu₧φvßnφm energie.

Toto vÜe vedlo k podstatn∞ rostoucφm nßrok∙m na pot°ebu energie pro v²stavbu i provoz m∞st. Na rozdφl od spot°eby 50 000 kJ na osobu a den, kterß byla typickou pro starov∞kß m∞sta, antiku a cel² st°edov∞k, Φinila v Lond²n∞ v polovin∞ 19. stoletφ energetickß spot°eba na osobu a den v pr∙m∞ru tΘm∞° 170 000 kJ. Ve 20. stoletφ se odhaduje ve velkom∞stech rozvinut²ch zemφ p°ekroΦenφ spot°eby p°es 400 000 kJ na osobu a den.

USA - celkov² energetick² tok v roce 1985 v britsk²ch tepeln²ch jednotkßch.

   Charakterizovat vztah energie a m∞st v soudobΘm osφdlenφ nelze bez v∞domφ, ₧e se energetickΘ nßroky zßpadnφch velkom∞st a jejich obyvatel podstatn∞ liÜφ od mo₧nostφ a nßrok∙, kterΘ majφ obyvatelΘ hospodß°sky nerozvinut²ch zemφ. O tom, jak velkΘ jsou tyto rozdφly, sv∞dΦφ ·daj, ₧e obyvatel USA u₧φvß ka₧dodenn∞ 50x vφce energie ne₧ obyvatel BangladΘÜe. Za p°ipomenutφ vÜak stojφ, ₧e 91 % veÜkerΘ v BangladΘÜi vyu₧φvanΘ energie pochßzφ z obnoviteln²ch zdroj∙, zatφm co v USA je zφskßvßno naopak 92,5 % energie ze zdroj∙ neobnoviteln²ch, tzn. p°edevÜφm fosilnφch paliv ropy, zemnφho plynu a uhlφ. DalÜφm dokladem nerovnom∞rnosti vyu₧φvßnφ energie je, ₧e Φtvrt miliardy obyvatel USA vyu₧φvalo podle ·daj∙ pro rok 1986 jen pro klimatizaci sv²ch byt∙ tolik energie jako vφce ne₧ miliarda obyvatel ╚φny pro vÜechny svΘ energetickΘ pot°eby.

   V hospodß°sky rozvinut²ch zemφch se ve m∞stech jen za poslednφho p∙lstoletφ energetickß spot°eba ztrojnßsobila. P°i vÜech t∞chto enormnφch a stßle rostoucφch energetick²ch nßrocφch jsou vÜak m∞sta pro soudobΘ lidstvo stßle jeÜt∞ tou nejv²hodn∞jÜφ a z°ejm∞ takΘ energeticky nej·Φinn∞jÜφ formou osφdlenφ.
   Z energetickΘho hlediska je m∞sto velmi slo₧itou soustavou. Energie do n∞j vstupuje z vn∞jÜku mnoha nejr∙zn∞jÜφmi zp∙soby. Pat°φ mezi n∞ solßrnφ energie, kterß je sice jen zcela v²jimeΦn∞ zßm∞rn∞ vyu₧φvßna nap°φklad pomocφ sluneΦnφch kolektor∙, avÜak p°esto se ve m∞st∞ v²znamn∞ projevuje. Oh°φvß atmosfΘru i hmotu m∞sta tak, ₧e v teplΘm obdobφ nenφ nutnΘ vytßp∞nφ, a v rovnφkov²ch zemφch p∙sobφ sluneΦnφ sv∞tlo tak intenzivn∞, ₧e je t°eba objekty p°ed nφm chrßnit a dokonce je ochlazovat. Nerovnom∞rnΘ oh°φvßnφ atmosfΘry je p°φΦinou cirkulace vzduchu, kterß ve m∞stech umo₧≥uje prov∞trßvßnφ a odnßÜφ z m∞stskΘho ovzduÜφ neΦistoty. Nejd∙le₧it∞jÜφ uplatn∞nφ sluneΦnφho zß°enφ se vÜak t²kß fotosyntΘzy jako zßkladnφho p°edpokladu existence jakΘhokoliv rostlinstva, to znamenß vÜech park∙, zahrad, rekreaΦnφch ploch apod.

DalÜφm p°φrodnφm zdrojem energie by mohla b²t sφla v∞tru, kterß vÜak od doby v∞trn²ch ml²n∙ nenφ ve m∞stech prakticky vyu₧φvßna. Vφtr vÜak mß stßle jeÜt∞ velk² v²znam v celkovΘm tepelnΘm re₧imu m∞st, proto₧e vlastn∞ p°ispφvß k jejich ochlazovßnφ, oteplovßnφ a prov∞trßvßnφ.
   V historick²ch m∞stech byla tekoucφ voda d∙le₧itß pro funkci vodnφch ml²n∙ a takΘ ovÜem pro dopravu po vod∞. V souΦasnΘ dob∞ je vodnφ energie vyu₧φvßna pro v²robu elekt°iny ve vodnφch elektrßrnßch, kterΘ jsou vÜak v∞tÜinou situovßny mimo m∞sta. UrΦit²m, i kdy₧ objemov∞ nepodstatn²m zdrojem se stßvß bioenergie, zφskßvanß z rozpadu organick²ch lßtek, nebo u pob°e₧nφch m∞st energie mo°skΘho p°φboje.
   V∞tÜinu energie zφskßvß lidstvo z fosilnφch paliv, jako je uhlφ, ropa nebo zemnφ plyn. Ta jsou bud spalovßna p°φmo ve m∞stech v kotelnßch, teplßrnßch, ale takΘ nap°. ve spalovacφch motorech stroj∙, aut a lokomotiv, nebo se mimo m∞sta p°em∞≥ujφ na elektrickou energii, kterou je pak m∞sto zßsobovßno.

	Podφly spot°eby energie ve m∞st∞ a v domßcnosti.

Pom∞rn∞ znaΦn² podφl energie se do m∞st p°enßÜφ z jadern²ch elektrßren. V∞tÜina energie se tedy dopravuje do m∞st z jejich okolφ, a to n∞kdy i z velk²ch vzdßlenostφ, co₧ se samoz°ejm∞ neobejde bez urΦit²ch energetick²ch ztrßt.

Do energetickΘho zßsobovßnφ m∞st pat°φ i dovoz a v²roba potravin, kterΘ zabezpeΦujφ biologickou pot°ebu energie v lidskΘm t∞le. Je to vÜak jen nepatrn² podφl v celkovΘ energetickΘ spot°eb∞ m∞stskΘho obyvatele. Podle pr∙zkum∙ a propoΦt∙ p°ipadajφ v USA na jednoho obyvatele m∞st denn∞ 2 kg potravin, co₧ p°edstavuje energeticky vφce ne₧ 13 000 kJ. Krom∞ toho vÜak je t°eba zabezpeΦit dennφ pot°ebu ve v²Üi p°es 700 000 kJ, k jejich₧ zφskßnφ je nutno na 1 obyvatele a den v pr∙m∞ru p°em∞nit na energii 12 kg fosilnφch paliv.
   Objem spot°ebovanΘ energie na jednoho obyvatele se v r∙zn²ch zemφch a takΘ v r∙zn²ch m∞stech podstatn∞ liÜφ. Zßle₧φ do znaΦnΘ mφry na zp∙sobu ₧ivota a ₧ivotnφch zvyklostech lidφ, jak o tom sv∞dΦφ vφce ne₧ dvojnßsobnß spot°eba energie na 1 obyvatele v USA ve srovnßnφ s Japonskem, p°esto₧e ob∞ tyto zem∞ jsou si tΘm∞° rovny stupn∞m svΘho ekonomickΘho rozvoje. ZnaΦn² vliv mß samoz°ejm∞ i zem∞pisnß poloha, kterß ovliv≥uje zejmΘna spot°ebu energie na vytßp∞nφ. Podstatn∞ vyÜÜφ je energetickß spot°eba na 1 obyvatele v nejv∞tÜφch aglomeracφch, proto₧e ty vy₧adujφ mnohß energeticky nßroΦnß za°φzenφ, jako jsou podzemnφ drßhy nebo v²tahy ve vysok²ch budovßch, a navφc v nich roste podφl energeticky velmi nßroΦnΘ automobilovΘ dopravy.