PO╚┴TKY M╠ST

V obdobφ nomßdskΘho ₧ivota zφskali prav∞cφ lidΘ velkΘ znalosti o p°φrodnφm prost°edφ, jeho₧ byli souΦßstφ a ve kterΘm sout∞₧ili o svΘ p°e₧itφ s ostatnφmi ₧iv²mi tvory. Mezi tyto znalosti pat°ily na jedno z prv²ch mφst poznatky o zp∙sobech hospoda°enφ s vlastnφ i zφskanou energiφ. Projevovalo se to v d∙mysln²ch zp∙sobech lovu, v rozpoznßnφ v²znamu orientace doΦasn²ch tßbo°iÜ¥ k r∙zn²m sv∞tov²m stranßm, v poznßnφ vlivu urΦit²ch sm∞r∙ v∞tru na oteplovßnφ nebo ochlazovßnφ. Jist∞ zjistili, ₧e ·kryty v jeskynφch se vyznaΦujφ stßlejÜφ teplotou a jsou v∞tÜinou teplejÜφ ve studenΘm obdobφ, a naopak chladn∞jÜφ v obdobφ teplΘm.

Pro stßlß sφdla, kterß byla vhodn∞jÜφ po p°echodu od sb∞ru a lovu k p∞stovßnφ zem∞d∞lsk²ch plodin a chovu domßcφho zvφ°ectva, se lidΘ postupn∞ rozhodovali teprve p°ed deseti tisφciletφmi. Stßlß obydlφ vy₧adovala jeÜt∞ vφce ne₧ d°φv∞jÜφ doΦasnß tßbo°iÜt∞ um∞t hospoda°it s teplem.

NejstarÜφ archeology nalezenß lidskß sφdla sv∞dΦφ o ₧ivotnφch zvyklostech naÜich dßvn²ch p°edk∙, o socißlnφ struktu°e jejich spoleΦenstvφ, o nejstarÜφch nßbo₧ensk²ch p°edstavßch i o jejich um∞leckΘm cφt∞nφ. Zßrove≥ vÜak je mo₧no ji₧ tato nejstarÜφ sφdla posuzovat i z hlediska jejich d∙myslnΘho uspo°ßdßnφ tak, aby p°i jejich v²stavb∞ a nßslednΘm ka₧dodennφm pou₧φvßnφ dochßzelo k co nejmenÜφm ztrßtßm energie ve vÜech jejφch formßch a projevech.

Catal Hⁿyⁿk - rekonstrukce prav∞kΘho osφdlenφ. P°φklad reagovßnφ na klimatickΘ podmφnky.

D∙le₧it²mi se staly izolaΦnφ vlastnosti vn∞jÜφch st∞n objekt∙, orientace jejich vstup∙ k tΘ sv∞tovΘ stran∞, kterß byla v dan²ch klimatick²ch podmφnkßch nejv²hodn∞jÜφ, stejn∞ jako snaha o zkracovßnφ vzdßlenostφ k jednotliv²m zdroj∙m ob₧ivy.

V chladn∞jÜφch zem∞pisn²ch pßsmech um∞li lidΘ ve sv²ch obydlφch vyu₧φvat i ₧ivoΦiÜnΘ teplo a naopak v pßsmech tepl²ch docilovali ₧ßdoucφ ochlazovßnφ a prov∞trßvßnφ. V tΘ dob∞ postupn∞ nar∙staly nßroky na energii. Bylo jφ t°eba pro tepelnΘ i jinΘ zpracovßvßnφ r∙zn²ch materißl∙, p°edm∞t∙ a nßstroj∙, budovßnφ stßle slo₧it∞jÜφch staveb a pro dopravu stßle v∞tÜφch objem∙ r∙zn²ch hmot a v²robk∙.
   Usedl² zp∙sob ₧ivota umo₧nil tehdejÜφm lidem dlouhodob∞ji uchovßvat zdroje energie. Byl to nejen ohe≥, ale i potraviny nutnΘ pro jejich vlastnφ existenci a fyzickou v²konnost. P°i vykopßvkßch nejstarÜφch lidsk²ch sφdliÜ¥ jsou prßv∞ obilnΘ s²pky a skladiÜt∞ potravin mnohdy v²stavn∞jÜφ ne₧ vlastnφ obytnΘ domy a jsou zabezpeΦeny proti zlod∞j∙m i zkßze. Zßsoby potravin umo₧≥ovaly p°ekonat obdobφ ne·rody, nasytit vlßdce i vÜechny ty, kte°φ se ne₧ivili zem∞d∞lstvφm.

N∞kdy p°ed 8 000 lety si lidΘ zaΦali vytvß°et sφdla, kterß ji₧ mohou b²t oznaΦovßna jako m∞sta. ArcheologickΘ nßlezy na BlφzkΘm v²chod∞ p°inßÜejφ sv∞dectvφ o t∞chto nejstarÜφch m∞stech, mezi kterß pat°φ nap°. prav∞kΘ Jericho na b°ehu Jordßnu nebo sφdla v dneÜnφm Turecku Catal Hⁿyⁿk (Φatal hijik) Φi Hacilar (haΦilar). Jako m∞sta lze tato dßvnß sφdla oznaΦit proto, ₧e v nich rozpoznßvßme doklady d∞lby prßce, dßlkovΘho i mφstnφho obchodu, spoleΦenskΘho rozvrstvenφ, poh°ebnφch i jin²ch ritußl∙ a existenci nejstarÜφch svatynφ.

Catal Hⁿyⁿk - p∙dorys Φßsti m∞sta.

   Snad nejvφce prozkouman²m je Catal Hⁿyⁿk, co₧ znamenß turecky "Dv∞ nßvrÜφ". Zde byla z celΘho osφdlenΘho ·zemφ o rozloze n∞co p°es 12 ha zatφm odkryta zhruba desetina. Nalezly se do zem∞ zapuÜt∞nΘ domy, do nich₧ se vstupovalo po ₧eb°φcφch se st°ech. JednotlivΘ mφstnosti majφ p°ibli₧n∞ pravo·hl² tvar, a tak cel² p∙dorys p∙sobφ jako p°edzv∞st pozd∞ji tak oblφben²ch a rozÜφ°en²ch Üachovnicov²ch m∞stsk²ch dispozic. Lze jist∞ jen spekulovat o tom, proΦ bylo celΘ osφdlenφ zapuÜt∞no pod ·rove≥ terΘnu. Mohly to b²t d∙vody obrannΘ, stejn∞ jako obavy p°ed dravou zv∞°φ. V ka₧dΘm p°φpad∞ vÜak musely b²t podzemnφ prostory velmi p°φjemnΘ proto, ₧e byly vlastn∞ p°irozen∞ klimatizovßny. Byly teplejÜφ v zim∞, kterß je na 2 000 metr∙ vysokΘ anatolskΘ nßhornφ planin∞ velmi krutß a vyznaΦuje se velk²m mno₧stvφm sn∞hu. NemΘn∞ p°φzniv∞ p∙sobily i v lΘt∞, kterΘ je tu velmi horkΘ a suchΘ. Ostatn∞ v nedalekΘ Kapad≤cii jsou dodnes uchovßna a jeÜt∞ nedßvno byla dokonce osφdlena celß podzemnφ m∞sta, z nich₧ n∞kterß majφ n∞kolik podzemnφch ·rovnφ s promyÜlen²m systΘmem v∞trßnφ, zßsobovßnφ vodou i odstra≥ovßnφm odpadk∙.