NAèE ┌STAVA A ÄIVOTN═ PROST╪ED═

Kdy₧ se ╚eskoslovensko vydalo po listopadu 1989 na cestu svobodnΘ demokratickΘ spoleΦnosti, mnoho lidφ spojovalo s touto cestou i hodnoty, kterΘ chyb∞ly v odvr₧enΘm totalitnφm systΘmu, ale kterΘ postrßdajφ i vysp∞lΘ zßpadnφ spoleΦnosti. Poukazuje na to, jak jsme si vÜimli, i zprßva BrundtlandovΘ a jejφ p°edstava trvale udr₧itelnΘho rozvoje v budoucnosti Zem∞.

BezohlednΘ zachßzenφ Φlov∞ka s p°φrodou nesmφ - a ani nem∙₧e - pokraΦovat. MnohΘ osobnosti naÜeho kulturnφho a politickΘho ₧ivota prosazovaly zcela nov² p°φstup k p°φrod∞ i do textu novΘ ΦeskΘ ·stavy, v n∞m₧ nakonec jeden Φlßnek na p°φrodu pamatuje.

Nejd∙le₧it∞jÜφ z t∞chto hodnot jsou ·cta a ohled k p°φrod∞ a jejφm zdroj∙m, z nich₧ Φlov∞k Φerpß. Ty vy₧adujφ velkou mφru pokory a skromnosti, kterΘ tolik kontrastujφ s dravou snahou podma≥ovat si z p°φrody vÜe, co nabφzφ, a touhou spot°ebovßvat stßle vφc co₧ jsou hodnoty stßle typickΘ pro spoleΦnost stojφcφ na principech trhu.

Snad nejlΘpe vyjßd°il pocity t∞ch, kdo se necht∞li v Φesko-slovenskΘm "roce nula" vydat k slepΘmu stφhßnφ bohatΘ konzumnφ spoleΦnosti, ale cht∞li vyu₧φt zßva₧nΘ historickΘ chvφle k hlubÜφmu promyÜlenφ naÜich lidsk²ch cest, spisovatel Ludvφk Vaculφk v Φlßnku "Jinou ·stavu!" vyÜlΘm v naÜem tisku v Φervenci 1990. ╚lßnek byl zaΦßtkem polemik nad chystanou ·stavou Φeskoslovenskou i Φeskou a dnes m∙₧e b²t p°ipomφnkou, jakou vßhu jsme nakonec my vÜichni, jako tv∙rci ·stavy, ohled∙m k p°φrod∞ v novΘ ΦeskΘ ·stav∞ p°isoudili.
VÜimn∞me si, ₧e nßÜ osud je dnes vφc ne₧ vlßdou a ·°adem urΦovßn postavou, je₧ dosud nebyla do ·stavy zapsßna: tou je p°φroda, Zem∞ Φi jak to nejlΘpe nazvat - bytφ?", pφÜe Vaculφk. A °φkß: "Zem∞ se vÜφm, co mß, je svΘrßznß bytost, souΦßst univerzßlnφho bytφ: bytost starÜφ, v∞tÜφ a siln∞jÜφ ne₧ my. StarΘ kultury to uznßvaly. P°iznejme jφ tedy rovnoprßvnost a zapiÜme to do ·stavy a potom do dalÜφch zßkon∙."

Vaculφk navrhuje, "abychom do svΘ ·stavy dali Φlßnek, jen₧ prßvn∞ uznß nezßvislost p°φrody na nßs a naÜem souhlasu; zvlßÜ¥ kdy₧ faktickß zßvislost je opaΦnß. U₧ nic nebude sm∞t b²t zniΦeno a vyhubeno jen pro naÜi pot°ebu, chu¥ Φi zßbavu. Nic na Zemi nevzniklo a netrvß pro nßs, n²br₧ pro sebe. Zßkon znemo₧nφ, abychom my, jak tu nßhodou zrovna ₧ijeme, spot°ebovali a zniΦili Zemi v∞tÜin∞ lidφ, kterß se teprve narodφ. Jsme jen Φßstφ vesmφru, a to Φßstφ v∞domou si sebe i ostatnφho bytφ: z tohoto v∞domφ p°iznejme prßvn∞ existenci nev∞domΘ a nemluvnΘ Φßsti".

Zßva₧nost svΘho nßvrhu pak doklßdß takto:
   "Nejde jen o d∙razn∞jÜφ ochranu ┤₧ivotnφho prost°edφ┤, o nφ₧ se dlouho dohadujφ jedni s druh²mi lesnφci s pr∙myslem, energetici s ekology, zem∞d∞lci s biology. Jde o nov² prßvnφ i morßlnφ stav, kdy p°φroda nßm ·sty sv²ch zßstupc∙ m∙₧e prohlßsit i veto. Takov² zßkon rßzn∞ omezφ naÜe hmotnΘ podnikßnφ a m∙₧e i naÜeho ducha obrßtit jin²m sm∞rem. Jako dnes nikoho krom zloΦince nenapadne, aby pro zßjem podniku, obce nebo svΘ rodiny zabil Φlov∞ka, tak bude zloΦincem, kdo pro takov² zßjem zabije vÜem budoucφm lidem nap°φklad °eku."

Vaculφk∙v Φlßnek, kter² vzbudil velkou pozornost, souhlas i odpor, byl zaΦßtkem diskuse nad chystanou ·stavou. Jeho text byl podepisovßn jako petice, kterΘ pak odesφlali lidΘ ·stavodßrn²m orgßn∙m. Do diskusφ t²kajφcφch se zßjm∙ ochrany p°φrody a jejich zastoupenφ v ·stav∞ se zapojili i uznßvanφ ekologovΘ a jejich organizace, pasß₧e do ·stavy navrhovanΘ nap°φklad SpoleΦnostφ pro trvale udr₧itelnΘ ₧itφ jsme m∞li mo₧nost Φφst v dennφm tisku. Nakonec vÜak p°evß₧ilo p°esv∞dΦenφ, ₧e na jinou ·stavu" nenφ v ╚eskΘ republice ani vhodnß doba, ani vhodnΘ mφsto. Vaculφk∙v Φlßnek tak z∙stal pouh²m d∙kazem o myÜlenφ urΦitΘ Φßsti ΦeskΘ spoleΦnosti, kterß mo₧nß jen p°edb∞hla svou dobu.

A jak to nakonec dopadlo?
   V ┌stav∞ ╚eskΘ republiky p°ijatΘ po celonßrodnφ diskusi ╚eskou nßrodnφ radou dne 16. prosince 1992 se °φkß o ₧ivotnφm prost°edφ v jedinΘ v∞t∞ toto: Stßt dbß o ÜetrnΘ vyu₧φvßnφ p°φrodnφch zdroj∙ a ochranu p°φrodnφho bohatstvφ.
   Je to dost? Je to mßlo?