╚asto v²st°edn∞ a provokativn∞ p°ipomφnajφ naÜe dluhy v∙Φi ₧ivotnφmu prost°edφ ΦlenovΘ nejr∙zn∞jÜφch ekologick²ch hnutφ, organizacφ a sdru₧enφ. Jejich postoje a argumenty b²vajφ n∞kdy jednostrannΘ, maximalistickΘ a radikßlnφ. TakΘ v Φechßch jich p∙sobφ n∞kolik desφtek.

NAèE SPOLE╚N┴ BUDOUCNOST

Prv²m v²razn²m varovßnφm, kterΘ (na rozdφl od n∞kter²ch p°edchozφch) vzbudilo pozornost celΘho sv∞ta byla publikace Meze r∙stu p°ipravenß tzv. ╪φmsk²m klubem a vydanß v roce 1972. Zprßva ╪φmskΘho klubu ukßzala a sna₧ila se dolo₧it, ₧e obrovsk² ekonomick² rozvoj zapoΦat² zejmΘna v letech po druhΘ sv∞tovΘ vßlce nem∙₧e trvat v∞Φn∞, ₧e sv∞t p°ijde o svΘ p°φrodnφ zdroje a ₧ivotnφ prost°edφ planety bude otrßveno a zniΦeno. Ohlas knihy Meze r∙stu a vysokß presti₧ ╪φmskΘho klubu, sdru₧ujφcφho nezßvislΘ osobnosti zastupujφcφ Üirokou Ükßlu kultur, ideologiφ, povolßnφ a obor∙, jejich₧ jednotφcφ myÜlenkou je zßjem o budoucnost lidstva (v souΦasnosti sdru₧uje stovku osobnostφ z 53 zemφ, jednφm z Φlen∙ je i Vßclav Havel), urΦit∞ p°isp∞ly k tomu, ₧e v roce 1972 svolala Organizace spojen²ch nßrod∙ do Stockholmu prvnφ velkou konferenci o ₧ivotnφm prost°edφ.
   V burcujφcφ tradici publikacφ, jak²mi byla kniha Meze r∙stu, pokraΦovala pak t°eba tzv. Brandtova zprßva publikovanß pod vedenφm n∞meckΘho politika Willyho Brandta v roce 1980, anebo zprßva Global 2000 p°ipravenß ve Spojen²ch stßtech pro prezidenta Cartera p°ibli₧n∞ ve stejnΘ dob∞.
   Mimochodem - ₧ßdn² z t∞chto text∙ se nesm∞l v socialistickΘm ╚eskoslovensku dostat k Φtenß°∙m a vÜechny kolovaly jen v opisech. Meze r∙stu p°elo₧il pro samizdat ekolog a pozd∞jÜφ prvnφ Φesk² ministr ₧ivotnφho prost°edφ Bed°ich Moldan, k oficißlnφmu vydßnφ tΘto dnes u₧ klasickΘ knihy se vÜak a₧ dosud ₧ßdnΘ ΦeskΘ nakladatelstvφ ani ekologickß instituce neodhodlaly.
   V dubnu 1987 zve°ejnila Sv∞tovß komise pro ₧ivotnφ prost°edφ a rozvoj z°φzenß Organizacφ spojen²ch nßrod∙ v²sledky svΘ Φinnosti od roku 1983. Byla to obsa₧nß zprßva (v ΦeskΘm p°ekladu, kter² vyÜel o Φty°i roky pozd∞ji, mß kniha na t°i sta stran) s nßzvem NaÜe spoleΦnß budoucnost. ╪φkß se jφ takΘ "zprßva BrundtlandovΘ" podle norskΘ ministerskΘ p°edsedkyn∞, kterß prßci komise vedla. Komisi tvo°ilo 21 zßstupc∙ ze vÜech oblastφ sv∞ta - v∞dc∙, stßtnφch ·°ednφk∙ a politik∙, kte°φ d°φve ne₧ skonΦili svou prßci, vydali dlouhou °adu p°edb∞₧n²ch studiφ a po°ßdali na vÜech p∞ti kontinentech mnoho ve°ejn²ch slyÜenφ. Na podzim roku 1987 p°edlo₧ila komise BrundtlandovΘ svou zprßvu NaÜe spoleΦnß budoucnost 42. zasedßnφ ValnΘho shromß₧d∞nφ OSN. V textu tΘto zprßvy se poprvΘ objevil v²raz trvale udr₧iteln² rozvoj.

Co je to trvale udr₧iteln² rozvoj?

Zprßva BrundtlandovΘ dosp∞la k zßv∞ru, ₧e p°ed lidmi na celΘ planet∞ stojφ Üest hlavnφch spoleΦn²ch ·kol∙, kter²m musφme v∞novat nejv∞tÜφ pozornost, chceme-li se jako lidstvo dßl rozvφjet a neskonΦit v pasti ekologickΘ katastrofy. Jsou to:

• omezenφ r∙stu lidskΘ populace
• zajiÜt∞nφ v²₧ivy a jejφch zdroj∙
• uchovßnφ ₧iv²ch p°φrodnφch zdroj∙ a pΘΦe o n∞
• rozvoj spolehliv²ch, bezpeΦn²ch a ekologick²ch zdroj∙ energie
• hledßnφ ekologiΦt∞jÜφch pr∙myslov²ch technologiφ rozvoj m∞st a lidsk²ch sφdel

Energii a energetice se v NaÜφ spoleΦnΘ budoucnosti v∞nuje velkß pozornost a rozsßhlß kapitola je ve zprßv∞ v∞novßna rozvoji energetick²ch zdroj∙.
   Pokusme se nynφ struΦn∞ °φci, co zprßva BrundtlandovΘ pova₧uje za "trvale udr₧iteln² rozvoj", co se skr²vß za termφnem, na jeho₧ obsahu se shodly SpojenΘ nßrody.

Ve zprßv∞ se °φkß, ₧e lidstvo je schopno rozvφjet se trvale udr₧iteln²m zp∙sobem m∙₧e zajiÜ¥ovat svΘ souΦasnΘ pot°eby, ani₧ tφm omezφ mo₧nosti p°φÜtφch generacφ uspokojovat jejich pot°eby. P°edstava trvale udr₧itelnΘho rozvoje ovÜem zahrnuje urΦitß omezenφ. Nejsou to vÜak omezenφ p°ipomφnajφcφ n∞jakΘ zßkazy. SpφÜe vychßzejφ ze souΦasnΘho stavu pl²tvavΘ techniky, ÜpatnΘho a ko°istnickΘho vztahu lidskΘ spoleΦnosti k p°φrodnφm zdroj∙m a ke schopnostem p°φrody vypo°ßdßvat se s vlivy lidsk²ch zßsah∙.
   Technika a organizace spoleΦnosti se podle zprßvy BrundtlandovΘ mohou p°izp∙sobovat a zdokonalovat tak, ₧e otev°ou cestu k novΘ, ohledupln∞jÜφ epoÜe hospodß°skΘho r∙stu.
   Pro trvale udr₧iteln² globßlnφ rozvoj je nezbytnΘ, aby ti bohatÜφ p°ijali ₧ivotnφ styl, kter² odpovφdß ekologick²m mo₧nostem planety nap°φklad mo₧nostem v²roby a spot°eby energie. Jin²mi slovy by se m∞li uskrovnit a co se spot°eby energie t²Φe tu by m∞li ti bohatÜφ podstatn∞ snφ₧it. P°edpokladem pro trvale udr₧iteln² rozvoj je takΘ soulad mezi r∙stem sv∞tovΘ populace na jednΘ stran∞ a mo₧nostmi, kterΘ mß cel² ekosystΘm Zem∞ pro jejφ ob₧ivu na stran∞ druhΘ. Je proto t°eba pr∙m∞rn² sv∞tov² r∙st populace zpomalit.
   "Trvale udr₧iteln² rozvoj nenφ ovÜem nem∞nn²m stavem harmonie, n²br₧ procesem zm∞n, v n∞m₧ se vyu₧φvßnφ zdroj∙, zam∞°enφ investiΦnφho a technickΘho rozvoje i v²voj organizovßnφ spoleΦnosti uvßd∞jφ v soulad se souΦasn²mi i budoucφmi pot°ebami lidφ. Nep°edstφrßme, ₧e takov² postup je snadn² nebo p°φmoΦar². Bude zapot°ebφ p°istoupit i k bolestiv²m rozhodnutφm. Trvale udr₧iteln² rozvoj se neobejde bez naÜφ spoleΦnΘ v∙le", °φkß se ve zprßv∞.

Energie v naÜφ spoleΦnΘ budoucnosti

P°i Φetb∞ knihy NaÜe spoleΦnß budoucnost (v roce 1991 ji v ΦeskΘm p°ekladu vydalo nakladatelstvφ Academia), kterß je vlastn∞ naÜim spoleΦn²m pohledem (text byl p°ijat valn²m shromß₧d∞nφm OSN) na nejd∙le₧it∞jÜφ celosv∞tovΘ problΘmy poÜkozovanΘho ₧ivotnφho prost°edφ, si uv∞domφme, ₧e i kdy₧ jejφ zφskßvßnφ zp∙sobuje t∞₧kΘ Ürßmy na t∞le naÜφ planety, v globßlnφm pohledu nepat°φ problΘmy energetiky k t∞m nejdramatiΦt∞jÜφm. V celosv∞tovΘm m∞°φtku jsou to p°edevÜφm rychl² r∙st populace na Zemi a s nφm spojenΘ problΘmy chudoby a hladu a hledßnφ cest k jejich zmφrn∞nφ, co zp∙sobuje nejv∞tÜφ starosti ekolog∙m - tyto jevy hrozφ takΘ nejv∞tÜφm nebezpeΦφm destrukΦnφch zßsah∙ do ₧ivotnφho prost°edφ.
   My ₧ijeme v zemi, kterΘ populaΦnφ exploze ani hlad a nouze nehrozφ. Pat°φme k bohatÜφm zemφm a jednou z mo₧nostφ, jak pomoci ₧ivotnφmu prost°edφ nejen bezprost°edn∞ kolem nßs, ale i z globßlnφho hlediska, je hledat novΘ cesty v energetice.

Co o nich °φkß zprßva BrundtlandovΘ?
   BezpeΦnß a ekologicky ·nosnß energetickß strategie mß pro trvale udr₧iteln² rozvoj klφΦov² v²znam. Zatφm jsme ji vÜak nevynalezli. Rychlost r∙stu spot°eby energie v poslednφ dob∞ ve sv∞t∞ klesß, ale industrializace, v²voj zem∞d∞lstvφ a rychle rostoucφ populace v rozvojov²ch zemφch budou vy₧adovat mnoho energie. Pr∙m∞rn² obyvatel pr∙myslov∞ vysp∞lΘho stßtu dnes spot°ebuje osmdesßtkrßt vφce energie ne₧ obyvatel Afriky ji₧n∞ od Sahary. P°φÜtφ rozvoj sv∞tovΘ energetiky by m∞l proto zajistit uspokojenφ podstatn∞ vyÜÜφch energetick²ch nßrok∙ a pot°eb p°edevÜφm chudobn²m zemφm.

Zprßva pokraΦuje ·vahou, ₧e kdyby se spot°eba energie v rozvojov²ch zemφch m∞la dostat na ·rove≥ pr∙myslov²ch stßt∙, znamenalo by to do roku 2025 zv²Üit souΦasnou sv∞tovou v²robu energie p∞tinßsobn∞. Takovou zßt∞₧ by vÜak ekosystΘm naÜφ planety neunesl, zvlßÜt∞ kdyby zv²Üenφ vychßzelo z neobnoviteln²ch fosilnφch paliv (uhlφ, ropa). NebezpeΦφ sv∞tovΘho oteplenφ a okyselovßnφ prost°edφ pravd∞podobn∞ vylouΦφ dokonce i jen pouhΘ zdvojnßsobenφ v²roby energie zalo₧enΘ na nyn∞jÜφ kombinaci primßrnφch energetick²ch zdroj∙ uhlφ, zemnφho plynu a ropy.
   DalÜφ ·dobφ ekonomickΘho r∙stu musφ proto mφt podle BrundtlandovΘ menÜφ energetickΘ nßroky ne₧ to minulΘ. SouΦßstφ energetick²ch strategii trvale udr₧itelnΘho rozvoje musφ b²t programy zvyÜovßnφ energetickΘ ·Φinnosti. V tomto sm∞ru je co zlepÜovat. Modernφ spot°ebiΦe lze konstruovat tak, aby ve srovnßnφ s tradiΦnφmi poskytovaly stejnΘ slu₧by s dvout°etinovou nebo poloviΦnφ spot°ebou energie. ╪eÜenφ zlepÜujφcφ energetickou ·Φinnost jsou Φasto takΘ hospodßrn∞jÜφ.
   V dalÜφ Φßsti kapitoly o energii a energetice se zprßva zmi≥uje o jadernΘ energii. Teprve v poslednφch letech se dostateΦn∞ oz°ejmila povaha nßklad∙, rizik a v²hod jadernΘ energie, stala se vÜak p°edm∞tem ostrΘ diskuse. R∙znΘ stßty na celΘm sv∞t∞ zaujaly r∙znΘ postoje k vyu₧itφ jadernΘ energie a tyto r∙znΘ nßzory a stanoviska se promφtly i do diskusφ v komisi BrundtlandovΘ. VÜichni nakonec souhlasili s tφm, ₧e v²robu jadernΘ energie lze p°ijmout, budou-li skuteΦn∞ p°ekonßny zatφm nevy°eÜenΘ problΘmy, je₧ vyvolßvß. Prvo°adß pozornost se v∞nuje rozvoji prost°edk∙ na zv²Üenφ bezpeΦnosti jadernΘ energetiky.
   Zprßva se pak obracφ do budoucna a °φkß, ₧e pomocφ ·Φinn∞jÜφho vyu₧φvßnφ energie m∙₧eme zφskat pot°ebn² Φas, abychom vyvinuli "energeticky nenßroΦnou cestu" zalo₧enou na obnoviteln²ch zdrojφch, kterΘ by m∞ly b²t zßkladem globßlnφ energetickΘ soustavy 21. stoletφ. V souΦasnΘ dob∞ jsou tyto zdroje v∞tÜinou problematickΘ.