Z┴SADY SOU╚ASN╔HO TECHNICK╔HO V▌VOJE

PouΦenφm z d∙sledk∙ vlastnφ Φinnosti na Zemi, zejmΘna za poslednφch 100 -150 let, dosp∞lo lidstvo k n∞kter²m zßsadßm, kterΘ je t°eba v technickΘm v²voji dodr₧ovat. Pokusme seje nynφ shrnout:

Energeticky nßroΦnΘ provozy t∞₧kΘho pr∙myslu.

1. ╪eÜenφ ka₧dΘho v∞tÜφho technickΘho problΘmu mß dnes v∞tÜinou komplexnφ charakter (charakter slo₧itΘho souboru vazeb) a globßlnφ dopad (p∙sobnost ve velmi ÜirokΘm, n∞kdy celosv∞tovΘm m∞°φtku).
   Z toho vypl²vß, ₧e musφ b²t uplat≥ovßna snaha o spoleΦnΘ postupy, limity, normy apod.
   Jako p°φklad m∙₧eme uvΘst t°eba mezinßrodnφ dohody o zßkazu v²roby tzv. freon∙, pou₧φvan²ch do sprej∙ a chladniΦek; jsou toti₧ patrn∞ hlavnφ p°φΦinou °φdnutφ ozonu v hornφch vrstvßch atmosfΘry, co₧ mß zase za nßsledek pronikßnφ ultrafialovΘho (UV) zß°enφ, ohro₧ujφcφho vÜe ₧ivΘ na Zemi.
   Energetiky se t²kß mezinßrodnφ ·silφ o snφ₧enφ emisφ oxidu si°iΦitΘho SO₂ (mimo jinΘ hlavnφho p∙vodce tzv. kysel²ch deÜ¥∙, kterΘ niΦφ vegetaci, zejmΘna lesy), oxid∙ dusφku NO a naposledy i oxidu uhliΦitΘho CO₂, kter² je pravd∞podobn∞ hlavnφ p°φΦinou sklenφkovΘho efektu (mß patrn∞ za nßsledek postupnΘ oteplovßnφ naÜφ planety).

2. I v technice, chemii apod. platφ zßsada, ₧e chceme-li n∞co zφskat, musφme n∞co jinΘho ob∞tovat.
Je t°eba peΦliv∞ vß₧it zisk i ob∞t. Tak nap°. zßpory automobilovΘ dopravy, zalo₧enΘ dnes hlavn∞ na spalovßnφ benzinu a nafty v motorech automobil∙, nedokßzaly zatφm lidstvo p°im∞t k omezenφ v²roby automobil∙: P°itom emise v²fukov²ch plyn∙, kterΘ v²razn∞ p°ispφvajφ nap°. k vytvß°enφ dusivΘho smogu, Φasto zcela ne·nosn² hluk projφ₧d∞jφcφch aut, zßbor mφsta parkovßnφm, niΦenφ p°φrody stavbou nov²ch a nov²ch silnic a p°φmΘ fyzickΘ ohro₧enφ lidφ i zvφ°at jedoucφmi vozidly pat°φ k nejt∞₧Üφm dopad∙m na naÜe ₧ivotnφ prost°edφ. Pokusy o ekologicky Φist² pohon (elektromobily, automobily na vodφkov² pohon apod.) nemajφ zatφm nad∞ji na ÜirÜφ uplatn∞nφ. ┌sp∞Ün∞jÜφ je cesta zmφr≥ovßnφ obtφ₧φ - zavßd∞nφ katalyzßtor∙, bezolovnatΘho benzinu, stßle dokonalejÜφch bezpeΦnostnφch ·prav karosΘrie a brzdnΘho systΘmu, nov²ch pravidel silniΦnφho provozu omezujφcφch rychlost jφzdy, soust°ed∞nφ parkovßnφ pod zem a do okrajov²ch Φtvrtφ m∞st, z°izovßnφ p∞Üφch z≤n v m∞stsk²ch centrech, budovßnφ okru₧nφch magistrßl atd. ObrovskΘ rychlosti ômno₧enφö automobil∙ se tφm vÜak sotva dokß₧e Φelit.

	T°φcestn² katalyzßtor s lambda sondou. Oxidy uhlφku prochßzejφcφ filtrem katalyzßtoru se p°em∞≥ujφ na vodnφ pßry, oxid uhliΦit² a dusφk.

3. Je nutno vÜemi silami brzdit zvyÜujφcφ se nßroky na suroviny, mno₧stvφ energie a prostor (extenzivnφ rozvoj) a postupn∞ p°echßzet k op∞tnΘmu nastolenφ rovnovßhy mezi lidskou civilizacφ a p°φrodou.

Trvale udr₧iteln² rozvoj je mo₧n² jen p°i zachovßnφ p°φznivΘho prost°edφ pro budoucφ generace, vΦetn∞ dostateΦn²ch zdroj∙ surovin a energiφ.
Jednφm z nejv²razn∞jÜφch projev∙ tΘto zßsady jsou snahy o ·spory surovin a energii, kterΘ jdou tak°ka v₧dy ruku v ruce s ekologizacφ naÜeho chovßnφ. Aby nez∙staly pouh²m p°ßnφm, musφ b²t pro n∞ vytvo°eny odpovφdajφcφ ekonomickΘ podn∞ty prost∞ musφ se vyplatit v²robc∙m i zßkaznφk∙m. P°φklady ·sporn²ch opat°enφ lze pozorovat ve vÜech sfΘrßch naÜeho ₧ivota a vÜichni jsme nejen jejich sv∞dky, ale i ka₧dodennφmi ·Φastnφky. Jde nap°. o snφ₧enφ surovinovΘ a energetickΘ nßroΦnosti v²roby stroj∙, p°φstroj∙ a nßstroj∙ p°i zachovßnφ, Φi spφÜe zv²Üenφ jejich kvality. K ·sporßm energii a energetick²ch surovin p°ispφvß zateplovßnφ starÜφch panelov²ch i jin²ch dom∙, dokonalejÜφ tepelnß izolace novostaveb, sprßvnß volba, instalace i zp∙sob vytßp∞nφ, zavßd∞nφ detektor∙ a automatick²ch regulßtor∙ vytßp∞nφ, m∞°iΦ∙ spot°eby teplΘ vody. Kdy₧ kupujeme auto zajφmß nßs stßle vφce spot°eba paliva, p°i koupi elektrick²ch spot°ebiΦ∙ je d∙le₧it² jejich p°φkon proudu, p°i pranφ a va°enφ nej·sporn∞jÜφ postupy p°i zachßzenφ s praΦkou nebo sporßkem, s prßdlem a potravinami.

DalÜφ kupa ·sporn²ch opat°enφ se t²kß p°φmo energetiky. Jde nap°. o podporu Φerpßnφ energie z obnoviteln²ch zdroj∙ (u nßs jde hlavn∞ o z°izovßnφ mal²ch vodnφch a v∞trn²ch elektrßren a vyu₧φvßnφ p°φmΘ sluneΦnφ energie a energie z biomasy); p°ebudovßnφ v²topen na teplßrny, kde dochßzφ k efektivn∞jÜφmu vyu₧itφ tepla nejen pro dßlkov² rozvod teplΘ vody nebo pßry, ale soub∞₧n∞ i pro v²robu elekt°iny.
   Jednφm z hlavnφch problΘm∙ pln∞nφ shora uvedenΘ zßsady je spalovßnφ uhlφ. To zapoΦalo v masov∞jÜφm m∞°φtku s pr∙myslovou revolucφ kolem roku 1760, pokraΦovalo pak stßle se zrychlujφcφm tempem (postupn∞ nabφhajφcφmi "spot°ebiteli" byly zvlßÜt∞ parnφ stroje; vysokΘ pece, uhelnΘ elektrßrny, domovnφ topeniÜt∞, v²topny a teplßrny) a vyvrcholilo na konci 2. desetiletφ 20. stoletφ, kdy uhlφ bylo zdrojem a₧ 80 % spot°ebovßvanΘ energie na sv∞t∞. Od tΘ doby procento spot°eby energie z uhlφ v pom∞ru k energii z jin²ch zdroj∙ (zvl. ropy, plynu a pozd∞ji "jßdra") stßle klesß. ZpoΦßtku byla d∙vodem p°edevÜφm mnohem vyÜÜφ efektivnost nov²ch zdroj∙, v poslednφch desetiletφch i ekologizace v²roby tepla. P°i mßlo efektivnφm spalovßnφ uhlφ v elektrßrnßch jsou starosti s odstra≥ovßnφm Ükodlivin z emisφ.

OdhadovanΘ mno₧stvφ uhlovodφk∙ v atmosfΘ°e.

   Ropa a plyn jsou v tomto sm∞ru v²hodn∞jÜφm palivem, ale i ony produkujφ p°i spalovßnφ oxid uhliΦit² C0₂, kter² se z jejich emisφ odstranit nedß. Pouze jadernΘ elektrßrny tento problΘm nevytvß°ejφ. Dφky nim m∙₧e b²t uhlφ uÜet°eno pro jinΘ ·Φely, jeho t∞₧ba omezena, aby zbylo i pro budoucφ generace.

4. U ka₧dΘho v∞tÜφho technickΘho projektu musφme zva₧ovat nejen ekonomickΘ a technicko-organizaΦnφ faktory, n²br₧ i jeho vliv na ₧ivotnφ prost°edφ a p°ijatelnost pro ve°ejnost.
   Zastavme se u poslednφho faktoru. Informovßnφm ve°ejnosti pomßhajφ odbornφci odstranit u₧ zmφn∞nou bariΘru strachu pramenφcφho z nev∞domosti, ovÜem zßrove≥ zvyÜujφ odpov∞dnost ve°ejnosti za zavedenφ projektu do praxe. Proto ve°ejnost p°φmo nebo nep°φmo vyz²vajφ k vyjßd°enφ postoje k n∞mu. Usilujφ p°itom samoz°ejm∞ o jejφ souhlas.
   Jak ovÜem ukazuje praxe, uplat≥uje se p°i takovΘm p°φstupu n∞kdy nep°ehlednß sple¥ zßjm∙ r∙znΘho druhu a r∙zn²ch skupin, tak₧e nalezenφ cesty k tomu nejprosp∞Ün∞jÜφmu pro v∞tÜinu, vΦetn∞ matky P°φrody, nenφ v₧dy jednoduchΘ.

5. U slo₧it∞jÜφch technick²ch za°φzenφ je nutno poΦφtat s bezd∞Φn²m selhßnφm lidskΘho faktoru v oblasti °φzenφ a obsluhy a Φelit takovΘmu selhßnφ v prvnφ °ad∞ technick²mi prost°edky zabudovan²mi u₧ v t∞chto za°φzenφch a fungujφcφmi automaticky. ╚lov∞k a automatickΘ systΘmy se prost∞ musφ p°i °φzenφ navzßjem kontrolovat.

I kdy₧ vφme, ₧e se od urΦitΘho stupn∞ zdokonalovßnφ technick²ch za°φzenφ stßvß jejich dalÜφ zlepÜovßnφ nerentabilnφm, na jejich bezpeΦnost vΦetn∞ obrany p°ed selhßnφm lidskΘho faktoru se zv²ÜenΘ nßklady v∞tÜinou vyplatφ, a to nejen z podstaty v∞ci, n²br₧ i kv∙li zφskßnφ d∙v∞ry ve°ejnosti.Vidφme to dnes nap°. v doprav∞ (letadla, automobily atd.) nebo prßv∞ ve v²voji jadern²ch elektrßren, kterΘ prochßzejφ nep°etr₧it²m procesem zdokonalovßnφ bezpeΦnosti.VeÜkerΘ chyby, poruchy a havßrie, by¥ zdßnliv∞ zcela bezv²znamnΘ, se okam₧it∞ vyhodnocujφ a vyvozujφ se z nich pouΦenφ pro °φzenφ a konstrukΦnφ zlepÜenφ, je₧ se registrujφ v mezinßrodn∞ p°φstupnΘ poΦφtaΦovΘ databßzi.

Na druhΘ stran∞ je t°eba technickß dφla chrßnit p°ed zßm∞rn²m poÜkozenφm, zniΦenφm nebo zneu₧itφm. Jeho cφle mohou b²t r∙znΘ (t°eba i zdßnliv∞ uÜlechtilΘ), nßsledky katastrofickΘ. Takovßto ochrana sice byla pot°ebnß v d∞jinßch v₧dy, avÜak se stoupajφcφ razancφ mo₧nΘho dopadu nßsledk∙ havßriφ technick²ch za°φzenφ a takΘ s rostoucφ cenou t∞chto za°φzenφ pot°eba jejich ochrany natolik stoupla, ₧e se n∞kdy stßvß prvo°ad²m problΘmem. AΦkoli vlastn∞ nenφ ve svΘ podstat∞ v∞cφ technik∙, pronikß tak nutn∞ do jejich projekt∙. Nejde tu jen o jadernΘ elektrßrny, ale t°eba i o p°ehrady na vodnφch tocφch, prost°edky hromadnΘ dopravy (metro, letadla apod.), o ochranu drah²ch poΦφtaΦ∙ p°ed zßm∞rn²m infikovßnφm poΦφtaΦov²m virem atd.

6. Nelze jφt dßle cestou zachovßnφ mφru prost°ednictvφm zßvod∙ ve zbrojenφ a v²voje stßle siln∞jÜφch zbranφ.
   I zde se projevujφ znßmΘ "meze r∙stu". Je nutno postupn∞ zlikvidovat a dßle nevyvφjet ani nevyrßb∞t zbran∞ hromadnΘho niΦenφ.
   Prvnφ v²znamnΘ kroky k tomu byly ji₧ uΦin∞ny. K nejd∙le₧it∞jÜφm pat°φ dohody zemφ OSN o likvidaci a zßkazu chemick²ch a biologick²ch zbranφ a mezinßrodnφ dohody o ΦßsteΦnΘ likvidaci a neÜφ°enφ jadern²ch zbranφ (tj. nerozÜi°ovßnφ poΦtu zemφ, kterΘ tyto zbran∞ vyrßb∞jφ a vlastnφ.)