POD POKLI╚KOU TECHNICK╔HO V▌VOJE

NahlΘdnutφ prvnφ

Sv∞t je barevn², nikoli Φernobφl². Takovφ jsou i lidΘ a problΘmy, kterΘ musφ °eÜit, aby uspokojili svΘ rostoucφ pot°eby. Ani technick² v²voj neprobφhß obvykle jednoduÜe a hladce. Äßdnß °eÜenφ nejsou dokonalß a na v∞ΦnΘ Φasy. Zpravidla jsou b∞hem dalÜφho v²voje upravovßna nebo zcela m∞n∞na. V²voj je neustßlß korekce a hledßnφ momentßln∞ nejlepÜφch °eÜenφ. Stejn∞ jako ₧ßdnß teorie nem∙₧e b²t koneΦnou, definitivnφ, a d°φve nebo pozd∞ji b²vß nahrazena novou, lze i ka₧dΘ technickΘ °eÜenφ prohlßsit za doΦasnΘ, aΦkoli se z hlediska minulosti jevφ jako zlepÜenφ a z hlediska souΦasnosti jako nejlepÜφ varianta. V okam₧iku zavedenφ do praxe u₧ v∞tÜinou existujφ p°edstavy, jak ho p°ekonat, a jejich uskuteΦn∞nφ je dnes v∞decky, a proto dosti p°esn∞, p°edvφdßno a p°edpovφdßno.

Mno₧stvφ vozidel na kontinentech. Koncem osmdesßt²ch let jezdily Φty°i p∞tiny vozidel na sv∞t∞ v Severnφ Americe a v Evrop∞. Samotnß oblast Los Angeles m∞la dvojnßsobn² poΦet automobil∙ ne₧ ╚φna, Indie, IndonΘsie, Pakistßn a BangladΘÜ dohromady.

Uve∩me si p°φklad ze souΦasnosti: Lidstvo bude podle p°edpov∞dφ odbornφk∙ pot°ebovat stßle vφce elektrickΘ energie, i kdy₧ p∙jde cestou jejφch ·spor. Nelze toti₧ p°edpoklßdat, ₧e by se z°eklo civilizaΦnφch vymo₧enostφ, naopak - bude zesilovat tlak na ekonomickΘ vyrovnßvßnφ vÜech zemφ sv∞ta sm∞rem k t∞m nejvysp∞lejÜφm, kterΘ ovÜem samy sv∙j civilizaΦnφ v²voj rovn∞₧ nezastavφ. (V ╚eskΘ republice po doΦasnΘm poklesu spot°eby elekt°iny v letech 1990 -1993 od r. 1994 jejφ spot°eba zase roste a p°edpoklßdß se, ₧e v dohlednΘ dob∞ p°es vÜechny snahy o jejφ ·spory i nadßle poroste.)
   Pokrytφ r∙stu pot°eb elekt°iny °eÜilo v 2. pol. 20. stoletφ mnoho ekonomicky vysp∞l²ch zemφ sv∞ta budovßnφm jadern²ch elektrßren. V∞tÜina energetick²ch odbornφk∙ se toti₧ shodovala v tom, ₧e jsou jadernΘ elektrßrny jak z hlediska ekonomickΘho, tak ekologickΘho nejlepÜφ variantou pro podstatnΘ zv²Üenφ v²roby elekt°iny. (I dnes ve srovnßnφ s nejmodern∞jÜφmi technologiemi elektrßren na fosilnφ paliva majφ p°ednost v tom, ₧e nep°ispφvajφ pravd∞podobnΘmu vytvß°enφ sklenφkovΘho efektu).
   Koncem 80. let nastala v rozvoji jadernΘ energetiky urΦitß stagnace, ale jejφ v²voj nenφ ukonΦen: jednak se v²stavba jadern²ch elektrßren p°esunuje z evropsk²ch do asijsk²ch zemφ (╚φna, Indie, Korea aj.), jednak se p°ipravujφ novΘ, bezpeΦn∞jÜφ a vysp∞lejÜφ technologie.

   Nep°etr₧it∞ se takΘ optimalizuje odpov∞∩ na otßzku, co d∞lat s vyho°el²m jadern²m palivem. Dßvno ji₧ byla opuÜt∞na myÜlenka, ₧e by se tento odpad vyst°eloval do kosmu. Odbornφci se dohodli na jeho uklßdßnφ do tzv. koneΦn²ch ·lo₧iÜ¥ pod zem, samoz°ejm∞ ve specißlnφch kontejnerech a na peΦliv∞ vybran²ch mφstech. N∞kterΘ zem∞ (USA, èvΘdsko, N∞mecko aj.)jsou s p°φpravou t∞chto ·lo₧iÜ¥ tak daleko, ₧e plßnujφ jejich uvedenφ do provozu okolo roku 2010. Ale zßrove≥ se ji₧ pracuje na v²voji dalÜφho vyu₧itφ vyho°elΘho jadernΘho paliva (recyklaci). Velmi slibn² projekt vymysleli v∞dci z AmerickΘ nßrodnφ laborato°e v Los Alamos ve stßt∞ NovΘ Mexiko. Jimi navr₧en² reaktor by m∞l spalovat dneÜnφ vyho°elΘ palivo, p°em∞≥ovat je na odpad s krßtk²m poloΦasem rozpadu a p°itom jeÜt∞ vyrßb∞t elekt°inu. V²zkumn² prototyp tohoto reaktoru by mohl b²t postaven do deseti let. Na tomto projektu se podφlejφ takΘ ΦeÜtφ v∞dci v ┌stavu jadernΘ fyziky v ╪e₧i.

NahlΘdnutφ druhΘ

V²razn²m znakem souΦasnΘho technickΘho v²voje je rychle nar∙stajφcφ masovost vyu₧itφ p°φrodov∞dn²ch objev∙ a technick²ch vynßlez∙ a prudce se zvyÜujφcφ razance dopad∙ n∞kter²ch z nich na ₧ivotnφ prost°edφ bohu₧el ne v₧dy v kladnΘm smyslu. Vzpome≥me nap°. na "automobilovΘ Üφlenstvφ", tvß° krajiny zatφ₧enΘ t∞₧bou surovin, koncentracφ t∞₧kΘho pr∙myslu apod.
   Lidstvo dnes dosp∞lo k objev∙m a vynßlez∙m, kterΘ ohro₧ujφ existenci nejen Φlov∞ka samΘho, ale vÜeho ₧ivΘho na Zemi. Klad se m∞nφ v zßpor, ukazuje se, ₧e i technika mß svΘ "meze r∙stu". Nesmφrn∞ stoupla odpov∞dnost spoleΦnosti za uskuteΦn∞nφ myÜlenek objevitel∙ a vynßlezc∙, kte°φ pracujφ na jejφ objednßvku nebo v p°edtuÜe jejφch pot°eb. Je stßle oΦividn∞jÜφ, ₧e bez dodr₧ovßnφ jist²ch zßsad technickΘho v²voje p°i spoluprßci vÜech zemφ sv∞ta se dnes u₧ neobejdeme.