JAK P╪EÄ═T HORKO

Z Allenova klimatickΘho zßkona plyne, ₧e Φφm blφ₧e k trop∙m zvφ°ata ₧ijφ, tφm majφ delÜφ ocas, koncovΘ Φßsti t∞la uÜi, zobßky a konΦetiny. ╚φm teplejÜφ je podnebφ, tφm majφ na t∞le vφce rozliΦn²ch v²r∙stk∙: chocholek, r∙₧k∙, lφmc∙ a jin²ch ozdob. Nenφ to ₧ßdnß zbyteΦnost - dlouh² ocas a uÜi pomßhajφ vzdorovat p°eh°ßtφ tφm, ₧e zv∞tÜenφm povrchu t∞la zvyÜujφ ztrßty tepla.

Vzpome≥me na zajφce a krßlφky. I sloni si chladφ t∞lo tφm, ₧e mßvajφ uÜima.Slonφ uÜi tedy p°edstavujφ jakΘsi v²m∞nφky tepla. Ale jenom to by k ochlazenφ nestaΦilo - na celΘm velkΘm povrchu tlustΘ slonφ k∙₧e se nenachßzφ ani jedinß potnφ ₧lßza, proto se p°i p°eh°ßtφ sna₧φ ukr²t do stφnu nebo se polΘvajφ vodou. Nenφ-li vÜak stφn a k vodnφ nßdr₧i je daleko, zasunujφ chobot do tlamy, naberou si sliny a zavla₧ujφ si hlavu, plece a hru∩.

MyÜi si ulevujφ od vedra stejn²m zp∙sobem: tlapkami si roztφrajφ sliny po drobnΘm t∞lφΦku. Tento postup jim p°inßÜφ rychlou ·levu - vlßha ze srsti se vypa°uje dvakrßt rychleji ne₧ ze slonφ k∙₧e.

Fyziologicky shodnß se zimnφm spßnkem je letnφ estivace, kterß se vyskytuje hlavn∞ u stepnφch a pouÜtnφch savc∙ v obdobφ p°echodnΘho nedostatku ΦerstvΘ potravy a vody. Do tohoto stavu upadajφ n∞kte°φ obratlovci i bezobratlφ, aby se vyhnuli vysok²m okolnφm teplotßm nebo nebezpeΦφ vysuÜenφ. N∞kte°φ malφ savci, jako t°eba urΦitΘ druhy veverek, p°eΦkajφ lΘto v norßch, p°iΦem₧ jejich teplota dosahuje okolnφ teploty.