T╠LN═ TERMOSTAT

T°etφ mo₧nost spoΦφvß ve schopnosti snφ₧it nastavenφ "t∞lnφho termostatu", tak₧e t∞lesnß teplota je udr₧ovßna na ni₧Üφ ·rovni, ne₧ je obvykl²ch 37 ░ C. Snφ₧φ se tφm teplotnφ rozdφl mezi t∞lem a prost°edφm a dφky tomu se zmenÜφ tepelnΘ ztrßty. Krajnφm p°φkladem tohoto p°izp∙sobenφ je zimnφ spßnek (hibernace), kter² pozorujeme u n∞kter²ch savc∙. Nejvφce zßstupc∙ najdeme mezi hlodavci (k°eΦek, plch, sysel, sviÜ¥, myÜivka). Z dalÜφch °ßd∙ savc∙ hibernujφ netop²°i a n∞kte°φ hmyzo₧ravci (je₧ek). Z ptßk∙ hibernujφ lelkovΘ, ror²si a kolib°φci. Hibernace se vyznaΦuje snφ₧enφm metabolismu a₧ na jednu setinu p∙vodnφ hodnoty a poklesem t∞lesnΘ teploty a₧ na 5 ░ C. I za t∞chto podmφnek je vÜak zachovßn normßlnφ pr∙b∞h vÜech d∙le₧it²ch ₧ivotnφch pochod∙, nenφ tedy pasivnφm p°izp∙sobenφm, ale nervov∞ a hormonßln∞ regulovan²m d∞jem.

MetabolickΘ vztahy b∞hem upadßnφ do zimnφho spßnku a b∞hem buzenφ u veverky uchovßvanΘ v kom∙rce za teploty 4 ░C.

╚asto uvßd∞n² medv∞d je vÜak pouze neprav²m zimnφm spßΦem. Upadß jen do dlouhΘho zimnφho klidu, p°i n∞m₧ se lßtkovß v²m∞na jen mφrn∞ zpomaluje a t∞lesnß teplota neklesß. Je snadnΘ medv∞da probudit a lovci toho vyu₧φvajφ. ProΦ ale neexistujφ mezi velk²mi zvφ°aty pravφ hibernßto°i? P°edevÜφm majφ menÜφ pot°ebu Üet°it palivem, nebo¥ jejich mφra metabolismu je vzhledem k jejich zßsobßm relativn∞ nφzkß. Buzenφ by takΘ vy₧adovalo prodlou₧enou metabolickou spot°ebu navφc a bylo vypoΦφtßno, ₧e velk² medv∞d by pot°eboval alespo≥ den a₧ dva, aby se zah°ßl z hibernaΦnφ teploty 5 ░ C na normßlnφch 37 ░ C.

V²m∞na tepla mezi zvφ°etem a prost°edφm.

Za obdobφ hladov∞nφ se u mnoha ptßk∙ a mal²ch savc∙ v pr∙b∞hu dne objevuje nehybnost, kdy jejich teplota a mφra metabolismu klesß. Samoz°ejm∞ se tu vyskytuje riziko s nehybnostφ spojenΘ - zvφ°ata majφ omezenou mo₧nost uniknout p°ed dravcem. Proto se k n∞mu uchylujφ, jen kdy₧ jsou energetickΘ zßsoby velmi nφzkΘ. Celkov² metabolismus ₧ivoΦich∙ v∙bec vykazuje v pr∙b∞hu dne cyklickΘ zm∞ny. V∞tÜinou jsou d∞diΦn∞ podmφn∞ny, ale jednotlivß maxima a minima je mo₧no ovlivnit r∙zn²mi d∞ji v prost°edφ - zm∞nou rytmu osv∞tlenφ, dobou p°φjmu potravy, v n∞kter²ch p°φpadech i zm∞nou teploty. Dennφm rytmick²m zm∞nßm podlΘhß vedle celkovΘho metabolismu i pohybovß aktivita, t∞lesnß teplota a dokonce i aktivita n∞kter²ch enzym∙. U Φlov∞ka je minimum t∞lesnΘ teploty v rannφch hodinßch a maximum naveΦer. Vedle dennφch rytm∙ existujφ spontßnnφ rytmy m∞sφΦnφ (menstruaΦnφ cyklus) a sez≤nnφ (tahy ptßk∙, hibernace).

Hibernujφcφ zvφ°ata se pravideln∞ budφ, aby vyprßzdnila moΦov² m∞ch²°. B∞hem hibernace je hypothalamov² termostat nastaven na 20░C, p°i venkovnφch teplotßch mezi 5 a₧ 15░C udr₧ujφ mnozφ spßΦi svou teplotu pouze 1░C nad nφ. Jestli₧e se teplota snφ₧φ na nebezpeΦn∞ nφzkou ·rove≥, zvφ°e zv²Üφ mφru metabolismu nebo se vzbudφ. T∞lesnΘ funkce se nesmφrn∞ zpomalφ, cirkulace krve se snφ₧φ na 10%, aΦkoli hlava a hn∞d² tuk jsou prokrvovßny vφce ne₧ ostatnφ orgßny. SrdeΦnφ tep se snφ₧φ. Mφra metabolismu u zemnφ veverky spadne na 70% normßlu, jejφ teplota klesne na 8░C. P°echod do hibernace trvß 12-18 hodin, vzbuzenφ mΘn∞ ne₧ 3 hodiny. Je₧ek, kter² vdechne a vydechne v lΘt∞ 40 a₧ 50 krßt za minutu, v zim∞ d∞lß jen jedin² vdech za minutu. Jeho srdφΦko sotva bije.

	NejmenÜφ pernatΘ stvo°enφ - kolib°φk - je schopno ka₧d² den upadat do jakΘsi letargie. P°eneseme-li klec s kolib°φky do stφnu, ptßΦci se hned zav∞sφ na strop klece a zav°ou oΦi. Jejich malΘ t∞lφΦko vystydne. Neprojevujφ ₧ßdnΘ znßmky ₧ivota, dokud je op∞t nevyneseme na slunce. V jeho paprscφch vÜak rychle o₧φvajφ.