Oblasti ulo₧enΘho hn∞dΘho tuku b²vajφ nalezeny mezi lopatkami netop²r∙ a mnoha jin²ch savc∙. B∞hem oxidace tohoto tuku ji lze zjistit dφky infraΦervenΘmu vyza°ovßnφ jako teplejÜφ oblast.

T╪ESOV┴ A NET╪ESOV┴ TERMOGENEZE

Druhou strategii - zv²Üenφ tepelnΘ produkce - vyu₧φvajφ n∞kte°φ drobn∞jÜφ savci, jejich₧ pom∞rn∞ velk² t∞lnφ povrch se izoluje od vn∞jÜφho prost°edφ obtφ₧n∞ji. Rozvinula se u nich net°esovß v²roba tepla dφlky hn∞dΘ tukovΘ tkßni, dopl≥ujφcφ teplo vznikajφcφ p°i svalovΘm t°esu. Net°esovß termogeneze je tedy v²konn²m termoregulaΦnφm mechanismem, kter² se uvßdφ v Φinnost p∙sobenφm chladu a vyskytuje se u vÜech savc∙, nejvφce u mlß∩at.

	Vztahy mezi stupn∞m termoregulaΦnφ odpov∞di a bazßlnφ teplotou. V rozmezφ mal²ch zm∞n (r∙₧ovß oblast) od nastavenΘ teploty (Üedß oblast) vy₧aduje regulace pouze zm∞ny ve vodivosti povrchu bu∩ zm∞nou prokrvenφ k∙₧e, nebo izolacφ pomocφ ko₧ichu Φi pe°φ. Nad a pod tφmto rozmezφm musφ nastat aktivnφ v²roba tepla.

V dosp∞losti mizφ, m∙₧e b²t vÜak znovu vyvolßn chladovou adaptacφ. Nejv∞tÜφm dφlem se na tΘto termogenezi podφlφ mal² hn∞dav² orgßn tukovΘho charakteru, kter² se nachßzφ u v∞tÜiny savc∙ mezi lopatkami, ale i roztrouÜen∞ na r∙zn²ch mφstech t∞la. Tato tukovß tkß≥ je doslova nap∞chovßna mitochondriemi a oxidaΦnφmi enzymy a mß vφce ne₧ stokrßt v∞tÜφ kapacitu produkce tepla ne₧ jinΘ orgßny. (V²voj hn∞dΘ tukovΘ tkßn∞ je mo₧no vyvolat i nadm∞rn²m p°φjmem potravy. Energie z potravy se neuklßdß jako zßsoby, ale vyv∞trßvß z t∞la. Tento jev je zatφm ·Φinn² pouze u mal²ch ₧ivoΦich∙, Φlov∞k mß hn∞dΘho tuku mßlo.)

Termogeneze p°i nφzk²ch teplotßch okolφ znamenß spalovßnφ energetick²ch zßsob zßm∞rn∞ tak, aby se veÜkerß chemickß energie p°em∞nila na teplo. Uvol≥ovßnφ energie je proces p°φsn∞ regulovan², co₧ mß sv∙j zßsadnφ biologick² v²znam - ka₧dß nadbyteΦn∞ uvoln∞nß energie by mohla zv²Üit teplotu v bu≥ce nad vhodnou ·rove≥ a pak by ka₧d² p°φjem potravy znamenal smrtelnΘ nebezpeΦφ. Nekontrolovan∞ vzniklΘ teplo by mohlo poruÜit bun∞ΦnΘ membrßny a mohlo by dojφt i ke srß₧enφ t∞lnφch bφlkovin. Organismus by se mohl doslova uva°it.

P°esto₧e je jasnΘ, ₧e svou schopnostφ vzdorovat chladu se jedinci v²razn∞ liÜφ, fyziologickß podstata tΘto odolnosti nenφ stßle jasnß. N∞kte°φ otu₧ilci snßÜejφ bez ·hony dlouhodob² pobyt ve studenΘ vod∞, nap°φklad korejskΘ potßp∞Φky zvanΘ ama, sbφrajφcφ perlorodky v chladn²ch mo°sk²ch vodßch. R∙znΘ domorodΘ populace ₧ijφ trvale a bez ·jmy na zdravφ za velmi nep°φzniv²ch podmφnek: alacaluftÜtφ Indißni v Oh≥ovΘ zemi pou₧φvali donedßvna primitivnφ p°φbytky, kterΘ zapadaly sn∞hem, a plavili se na Φlunech zaplavovan²ch studenou vodou, australÜtφ domorodci b∞₧n∞ spali nazφ na holΘ zemi p°i teplotßch okolo nuly.

Obrßzek: Mφra metabolismu a teplota t∞la teplokrevn²ch p°i r∙zn²ch okolnφch teplotßch. P°ed nebo za termßln∞ neutrßlnφ z≤nou (pokud mß teplota t∞la z∙stat konstantnφ) musφ mφra metabolismu stoupat, aby bu∩ zv²Üila produkci tepla (k°ivka b-c), nebo aby zv∞tÜila aktivnφ rozptyl tepla odpa°ovßnφm (Φßst d-e). Uvnit° termßln∞ neutrßlnφ z≤ny je teplota t∞la zcela regulovßna zm∞nou teplotnφ vodivosti svΘho povrchu, co₧ v podstat∞ nevy₧aduje zm∞ny metabolismu. P°i teplotßch okolφ ni₧Üφch ne₧ b ji₧ termogeneze nem∙₧e nahradit teplo t∞la, kterΘ se ztrßcφ do okolφ. (T_b - teplota t∞la)

Nemajφ-li nic lepÜφho, ₧ivφ se sobi v zim∞ jen zmrzl²m liÜejnφkem a sn∞hem. Kdyby se na liÜejnφku vyhrabanΘm zpod sn∞hu pßsla krßva, omrzla by jφ tlama. Seversk² sob mß Φumßk porostl² hustou vlasovou poduÜkou. TvrdΘ Üt∞tiny mu rostou i mezi kopyty. V zim∞ klesß teplota jeho nohou pod 10░C. Sobφ srst mß navφc tu vlastnost, ₧e jejφ chlupy jsou dutΘ a jejich koneΦky v zim∞ jakoby zdu°φ, zesφlφ a srst vypadß jako jednolit² pancφ°, kter²m nem∙₧e vφtr proniknout. Sob mß navφc jeÜt∞ t°etφ Φßst plic, kterß p°edstavuje jakßsi kamφnka zah°φvajφcφ soba zevnit° spalovßnφm tuk∙ za pomoci vdechovanΘho kyslφku.