TEPLOKREVN═

U v∞tÜiny savc∙ a ptßk∙ je t∞lesnß teplota regulovßna p°esn²m homeostatick²m mechanismem, kter² m∞nφ produkci tepla i jeho ztrßty tak, aby se uchovala stßlß t∞lesnß teplota. Teplota jßdra organismu (bazßlnφ teplota) je udr₧ovßna na 37 ░ C a₧ 40 ░ C u savc∙ a 37 ░ C a₧ 41 ░ C u ptßk∙. Teploty povrchov²ch tkßnφ konΦetin b²vajφ mΘn∞ stßlΘ a n∞kdy se blφ₧φ a₧ teplotßm prost°edφ od bazßlnφ teploty se mohou liÜit a₧ o 30░C.

P°φstroj m∞°φcφ citlivost hypothalamu na teplotu a termoregulaΦnφ odpov∞∩ na zm∞ny hypothalamickΘ teploty. Hypothalamickß teplota je m∞°ena termodou (tepelnou elektrodou) implantovanou do hypothalamu a om²vanou vodou. Mφra metabolismu a ztrßta vody odpa°enφm je m∞°ena anal²zou protΘkajφcφho vzduchu co do obsahu vody, kyslφku a oxidu uhliΦitΘho. V metabolickΘ kom∙rce je uchovßvßna konstantnφ teplota.

Bazßlnφ produkce tepla b²vß pro r∙znΘ druhy zvφ°at danΘ velikosti zhruba stejnß, ale v₧dy 3 a₧ 10 krßt vyÜÜφ ne₧ u studenokrevn²ch ₧ivoΦich∙ srovnatelnΘ velikosti m∞°enΘ p°i podobn²ch teplotßch t∞la.
Informace o teplot∞ v r∙zn²ch oblastech t∞la (v mozku, pßte°i nebo k∙₧i) poskytujφ neurony nebo nervovß zakonΦenφ citlivß na teplotu, kterß odvßd∞jφ tyto ·daje do termostatickΘho centra v mozku hypothalamu. (Tento princip objevil H. G. Babour v roce 1912 p°i sΘrii pokus∙, kdy implantoval malΘ elektrody s °iditelnou teplotou do r∙zn²ch Φßstφ mozku krßlφka.) Nervovß vlßkna opouÜt∞jφcφ hypothalamus se zase spojujφ s ostatnφmi Φßstmi nervovΘho systΘmu, kterΘ regulujφ v²robu a ztrßty tepla.

Regulace mno₧stvφ vlhkosti a tepla ve vdechovanΘm vzduchu u psa.

Nap°φklad nßr∙st bazßlnφ teploty o pouh²ch 0,5 ░ C zp∙sobφ tak obrovskΘ povrchovΘ rozta₧enφ cΘv, ₧e se pr∙tok krve do k∙₧e zv²Üφ a₧ sedmkrßt, co₧ se projevφ zΦervenßnφm. Vliv hypothalamickΘho termostatu na v²m∞nu tepla povrchem t∞la je takto u n∞kter²ch zvφ°at a₧ dvacetkrßt vyÜÜφ ne₧ reflexivnφ p°izp∙sobenφ vyvolanΘ povrchov²mi teplotnφmi Φidly. HypothalamickΘ "p°est°elenφ" je d∙le₧itΘ, nebo¥ se musφ p°esn∞ regulovat teplota mozku. Bez hypothalamickΘho termostatu by u vnit°n∞ p°eh°ßtΘho zvφ°ete, kterΘ se pohybuje v chladnΘm prost°edφ, nebyl vyvolßn pr∙tok krve na povrch ke kapilßrßm a teplota jßdra t∞la by nebezpeΦn∞ stoupala.

U n∞kter²ch teplokrevn²ch, zvlßÜt∞ u mal²ch zvφ°at vystaven²ch rychlΘmu ochlazenφ p°i nφzk²ch okolnφch teplotßch, se teplota hypothalamickΘho termostatu nastavuje r∙zn∞ podle okolnφ teploty. U krysy klokanφ je pokles okolnφ teploty rychle nßsledovßn zv²Üenφm nastavenΘ teploty. Tφm stoupne produkce metabolickΘho tepla v oΦekßvßnφ zv²Üen²ch ztrßt tepla do okolφ.
   Pokud se teplota prost°edφ pohybuje v rozmezφ termßln∞ neutrßlnφ z≤ny, je t°eba vynalo₧it jen mßlo regulaΦnφ nßmahy. StaΦφ pouze drobnΘ zm∞ny v teplotnφ vodivosti povrchu, jak²mi jsou zm∞ny pr∙toku krve kapilßrami, zm∞na polohy vystaven²ch Φßstφ t∞la slunci nebo naΦechrßnφ pe°φ Φi srsti. U lidφ se tato drobnß zm∞na projevuje t°eba husφ k∙₧φ.

Nejni₧Üφ okolnφ teplota, p°i nφ₧ jeÜt∞ m∙₧e b²t teplota t∞la regulovßna bez zv²ÜenΘ produkce metabolickΘho tepla, se naz²vß spodnφ kritickou teplotou. V tΘto z≤n∞ se produkce tepla zvyÜuje tak, aby vyrovnala ztrßty do okolφ, Φφm₧ teplota t∞la z∙stane stejnß. Pokud vÜak teplota okolφ klesne pod z≤nu metabolickΘ regulace, kompenzaΦnφ mechanismy sel₧ou, t∞lo se ochladφ a mφra metabolismu se prudce snφ₧φ. Organismus se dostane do stavu podchlazenφ, a pokud tyto podmφnky p°etrvajφ dΘle, metabolismus se snφ₧φ jeÜt∞ vφce a zvφ°e zahyne. Nap°φklad pes umφrß, pokud jeho t∞lo vystydne na 22 ░ C, myÜ a₧ p°i 18 ░ C. U lidφ byly zaznamenßny p°φpady d∞tsk²ch pacient∙, kte°φ p°e₧ili snφ₧enφ t∞lesnΘ teploty na 16 ░ C, aΦ lze zem°φt ji₧ p°i 35 ░ C. Jeden novorozenec byl nalezen ₧iv² jeÜt∞ po p∞ti hodinßch v mrazicφm boxu. JeÜt∞ odoln∞jÜφ jsou ptßci, u nich₧ smrt nastßvß, klesne-li jejich t∞lesnß teplota na pouh²ch 5 ░ C.
   Termßln∞ neutrßlnφ z≤na se celß nachßzφ pod normßlnφ teplotou t∞la. U hornφ kritickΘ teploty toti₧ nemohou b²t pasivn∞ zv²Üeny teplotnφ ztrßty, nebo¥ povrchovß izolace je ji₧ tak minimßlnφ. DalÜφ zvyÜovßnφ teploty proto zvyÜuje teplotu t∞la a musφ b²t zapojeny mechanismy teplo rozptylujφcφ, jak²mi jsou pocenφ nebo vyplazovßnφ jazyka. Bez ztrßty tepla odpa°ovßnφm by teplota nad termßln∞ neutrßlnφ z≤nou vedla k p°eh°ßtφ a₧ k smrti u myÜi by nap°φklad musela teplota t∞lφΦka dosßhnout 45 ░ C. U lidφ byl ale zaznamenßn p°φpad dvaapadesßtiletΘho Φernocha z USA, kterΘho p°ijali do nemocnice s ·palem a t∞lesnou teplotou 46,5 ░ C. Po 24 dnech byl propuÜt∞n v dobrΘm stavu. Bylo zjiÜt∞no, ₧e nejvyÜÜφ teplota suchΘho vzduchu, kterou vydr₧φ nazφ lidΘ, Φinφ 204 ░ C. ObleΦenφ lidΘ vydr₧φ a₧ o 60 ░ C vφce (na sma₧enφ °φzk∙ staΦφ 163 ░ C).