STUDENOKREVN═ V HORKU

SpoleΦnou taktikou plaz∙ je vystavovat t∞lo dle pot°eby slunci nebo stφnu. N∞kterΘ druhy u₧φvajφ i jinΘ prost°edky. Na Galapßgßch nap°φklad teplota t∞la legußna Amblyrhynch m∙₧e stoupat p°i zah°φvßnφ na slunci dvakrßt rychleji ne₧ klesat p°i potßp∞nφ ve vod∞, Φeho₧ dosahuje regulacφ srdeΦnφho tepu a pr∙toku krve k povrchov²m tkßnφm.

Nedokß₧e-li ₧ivoΦich regulovat svou teplotu, m∙₧e zahynout. Pro chobotnici je t∞lesnß teplota u₧ p°i 36 ░ C smrtelnß. Rak °φΦnφ hyne z p°eh°ßtφ, jestli₧e se jeho t∞lo oh°eje na 38,5 ░ C. Hadi a jeÜt∞rky se p°ed sluncem v pouÜtφch schovßvajφ v pφsku nebo zalΘzajφ do v∞tvφ, kde profukuje v∞t°φk. Mezi Üupinami jejich k∙₧e byly navφc nalezeny mikroskopickΘ dutiny, kterΘ mohou mφt funkci tepelnΘ izolace.

Role pr∙toku krve k∙₧φ p°i regulaci tepelnΘ vodivosti povrchu t∞la. P°i okolnφm chladu je krev odvßd∞na z povrchu, p°i vysok²ch teplotßch proudφ krev k povrchu, kde se vyrovnßvß s teplotou okolφ.

U n∞kter²ch ₧ivoΦich∙ se v nep°φznivΘm obdobφ ₧ivota, t°eba za sucha, naopak pronikav∞ sni₧uje metabolismus i t∞lesnß teplota. UrΦit² druh hmyzu zastavuje sv∙j v²voj a nastßvß diapauza, a¥ ji₧ ve stadiu vajφΦka Φi kukly, imaga a n∞kdy i larvy. Nßstup diapauzy je pak urΦen podmφnkami, v jak²ch hmyz ₧il, p°edevÜφm dΘlkou sv∞telnΘ Φßsti dne a kvalitou potravy. P°ed dokonΦenφm diapauzy, pokud se podmφnky zlepÜily, se bun∞ΦnΘ struktury souvisejφcφ s oxidaΦnφm metabolismem obnovujφ. N∞kte°φ v∞dci dokonce p°edpoklßdajφ, ₧e organismy v podobnΘm stavu mohly p°eΦkat i drsnΘ podmφnky vesmφrnΘho prostoru a procestovat obrovskΘ vzdßlenosti. NaÜe mladß planeta pak jimi mohla b²t naoΦkovßna. Tento p°φstup ke vzniku ₧ivota na Zemi b²vß oznaΦovßn jako panspermick².