STUDENOKREVN═ VE STUDEN╔M PROST╪ED═

Pokud jsou svaly a orgßny plaz∙, ryb Φi hmyzu vystaveny teplotßm pod bodem mrazu, mohou b²t jejich tkßn∞ poÜkozeny tvo°φcφmi se ledov²mi krystalky. Tvorba krystal∙ uvnit° bun∞k b²vß obvykle smrtelnß, nebo¥ mohou propφchnout bu≥ku a zniΦit ji.

Tento problΘm je u n∞kter²ch brouk∙ minimalizovßn tφm, ₧e v tekutin∞ mimo bu≥ky jsou obsa₧eny lßtky urychlujφcφ tvorbu krystal∙, a proto zmrzne rychleji ne₧ tekutina uvnit° bun∞k. Mimobun∞Φnß tekutina se pak zkoncentruje natolik, ₧e odsaje vodu z bun∞k, Φφm₧ snφ₧φ jejich bod tuhnutφ. Larva pakomßra Chironomus nap°φklad obsahuje nezmrazenou tekutinu jeÜt∞ p°i -32 ░ C. Zatφm vÜak ₧ßdn² ₧ivoΦich nep°e₧il naprostΘ zmrazenφ veÜkerΘ bun∞ΦnΘ vody.

Plßn t∞la typick² jednak pro heterotermnφ, jednak pro studenokrevnΘ ryby. Studenokrevnß ryba mß nejv∞tÜφ cΘvy umφst∞ny centrßln∞, zatφmco ryba s ΦßsteΦnou teplokrevnostφ je mß umφst∞ny pod k∙₧φ a vyu₧φvß protiproudΘho v²m∞nφku. ÄßdnΘ teplo zevnit° t∞la nenφ ztraceno, kdy₧ u₧ nenφ mo₧nΘ zabrßnit ochlazovßnφ p°i pr∙chodu krve ₧ßbrami.

   N∞kterΘ t∞lnφ tekutiny takΘ obsahujφ nemrznoucφ lßtky. Parazitickß vosa Brochon cepti si vytvß°φ glycerol, jeho₧ koncentrace se v zim∞ zvyÜuje. Glycerol sni₧uje bod tuhnutφ na -17 ░ C, ale je znßmo, ₧e larvy p°e₧ily ochlazenφ a₧ na -47 ░ C. Krev arktick²ch ryb Trematomus zase obsahuje glykoproteinovou nemrznoucφ sm∞s, kterß je 200 a₧ 500krßt ·Φinn∞jÜφ ne₧ s∙l. Sni₧uje teplotu, za kterΘ se ledovΘ krystalky zv∞tÜujφ, ale nesni₧uje teplotu, za kterΘ tajφ. Tento mechanismus dosud nebyl pln∞ objasn∞n.
   Pokud nejsou p°φtomna krystalizaΦnφ jßdra, mohou n∞kte°φ ₧ivoΦichovΘ podstoupit i podchlazenφ. UrΦitΘ druhy ryb p°eb²vajφ u dna arktick²ch fjord∙, a p°esto₧e ₧ijφ v neustßlΘm podchlazenφ, nezmrznou. Kdy₧ se vÜak dostanou do styku s krystalizaΦnφm jßdrem, celΘ jejich t∞lo b∞hem m₧iku ztuhne a ryba umφrß. Aby p°e₧ila, musφ se dr₧et u dna, kde se led nevyskytuje.