VèICHNI PODLE STEJN▌CH Z┴KON┘

ÄivΘ organismy i ne₧ivΘ systΘmy jsou souΦßstφ tΘho₧ vesmφru; musφ se proto °φdit stejn²mi zßkony. Ta pravidla, kterß platφ pro spalovßnφ, proud∞nφ, lΘtßnφ Φi sdφlenφ tepla u ne₧ivΘ p°φrody nebo v²tvor∙ Φlov∞ka, se budou shodovat s pravidly, kterß najdeme i u ₧iv²ch tvor∙.

ORIENT┴LN═ POJET═

Pon∞kud jin² pohled na energetickΘ d∞je v organismu nabφzφ uΦenφ DßlnΘho V²chodu. Äiv² tvor pro starΘ ΦφnskΘ mudrce p°edstavuje vt∞lenou energii, kterß ₧ije a je o₧ivena sama sebou, proto₧e "Φlov∞k a nebe jsou stejnΘ podstaty". ╚lov∞k jako vÜechno ostatnφ je p°itom neustßle ·Φasten vesmφrnΘho rytmu jin a jang. ╚chi - urΦitß forma energie orientuje hmotu sm∞rem k ₧ivotu n∞kdy b²vß p°eklßdßna i jako Θter nebo plyn, v jin²ch souvislostech jako dech. ╚chi je tradiΦnφm v²razem pro tu silu, kterß se skr²vß v atomu, v ₧ivΘ bytosti, ale i v celΘm kosmu. Pro tradiΦnφ mudrce a zßrove≥ lΘka°e umo₧≥uje jakΘsi vzßjemnΘ propojenφ.
   Zßkony pro pohyb vesmφrn²ch t∞les i pro pohyb energie v organismu jsou stejnΘ. Energie, kterß udr₧uje vesmφr pohromad∞ a zßrove≥ zajiÜ¥uje jeho rozpφnßnφ, existuje i v nßs (v Indii jφ °φkali "prßna", v Japonsku "ki"). ╚lov∞k ji ale m∙₧e ovliv≥ovat pomocφ mysli, pohybu, masß₧φ, dechu, stravy, jehel, nah°φvßnφ Φi lΘk∙ a klyst²r∙. Jako ka₧dß energie i tato mß sv∙j kladn² i zßporn² p≤l. Tyto p≤ly a rytmy tvo°φ rovnovß₧n² stav. Jsou naz²vßny v ΦφnskΘ oblasti "jang" neboli mu₧sk² princip a "jin", ₧ensk² princip (v Indii jako "purÜa", mu₧skß oplod≥ujφcφ energie, a "prakruti", ₧enskß tvo°ivß energie). Nemoci jsou pak chßpßny jako chyby v rozd∞lenφ tΘto sily. Naopak rovnovßha mezi t∞mito principy je jistotou stßlosti.

	Energetickß r∙₧ice. NaznaΦuje okruhy vztah∙ a vzßjemnΘ vlivy orgßn∙.

Ka₧dß vnit°nφ porucha se promφtß na povrch a naopak. Proto mohou aktivnφ body nalΘzajφcφ se na urΦit²ch drahßch v t∞le p∙sobit i p°i poruchßch vzdßlen²ch a ulo₧en²ch hluboko. Toho vyu₧φvß akupunktura. SouΦasnß m∞°enφ ukazujφ, ₧e aktivnφ body jsou v podstat∞ miniaturnφ zdroje elektrickΘho proudu a ₧e souvisφ s elektromagnetick²m polem, kterΘ nßs obklopuje.
Body m∞nφ svΘ vlastnosti v elektrickΘm a radioaktivnφm poli, ale i pod vlivem tepla Φi sv∞tla. ÄivoΦich tedy nenφ objektem uzav°en²m v k∙₧i, ale je otev°en²m systΘmem schopn²m komunikovat s okolφm na energetickΘ ·rovni, aΦ o tom mnoho nevφme. K∙₧e jen slou₧φ jako izolant, zabra≥ujφcφ nekontrolovan²m energetick²m impulz∙m. Aktivnφ bod je podle souΦasn²ch zjiÜt∞nφ elektricky velmi zajφmav². Jeho proud mß hodnotu kolem t°φ mikroampΘr∙ a jeho zßporn² p≤l je orientovßn sm∞rem k povrchu t∞la. Proto se t°eba po bou°ce cφtφme tak dob°e. P°ed bou°kou se na povrchu mrak∙ nachßzφ vrstva kladn∞ nabit²ch iont∙, tvo°φcφch opaΦn² p≤l k naÜemu organismu. Takov² mrak je pak pro nßs jak²msi vysavaΦem energie. S kladn∞ nabit²mi ionty se setkßvßme v krajinßch siln∞ zneΦiÜt∞n²ch spadem a exhalacemi. ZßpornΘ ionty vlßdnou na horßch, v blφzkosti mo°e Φi proudφcφch vod. Aktivnφ bod mß desetkrßt menÜφ elektrick² odpor ne₧ jeho okolφ a je tedy podstatn∞ vodiv∞jÜφ ne₧ k∙₧e. Snφ₧enφ Φi zv²Üenφ odporu bodu za b∞₧n²ch podmφnek p°edstavuje znßmku, ₧e se s orgßnem nebo organismem n∞co d∞je. Doba, kdy se porucha projevuje pouze na ·rovni energetickΘ, je pom∞rn∞ dlouhß a b∞hem nφ jeÜt∞ m∙₧eme snadno p°edejφt propuknutφ nemoci.

Spirßla energie podle p°edstav ╚φ≥an∙.

IndovΘ si p°edstavovali hadφ sφlu "kundalini", kterß znamenß vrcholnou lidskou energii. Spφ stoΦena v oblasti kostrΦe. Je-li probuzena a usm∞rn∞na vzh∙ru, stoupß po pßte°i a nabφjφ jednotlivß energetickß centra - Φakry. Energie koncentrovanß v t∞chto Φakrßch se naz²vß Üakti. Nejvφce je vyu₧ita p°i konßnφ nadp°irozen²ch Φin∙.
   U meditujφcφch jogφn∙ jako by pak p°estßvaly platit fyziologickΘ zßkonitosti. TibetÜtφ mnichovΘ, kte°φ zvlßdnou cviΦenφ thumo, dokß₧φ vytvo°it tolik t∞lesnΘho tepla, ₧e p°e₧ijφ delÜφ pobyt v mrznoucφ vod∞. Dovedou usuÜit nah²m t∞lem zmrzlß prost∞radla ve v∞tru a sn∞hu. N∞kte°φ jogφni a jejich evropÜtφ ₧ßci pr² dokß₧φ zastavit chod vlastnφho srdce (co₧ pozorovali lΘka°i i na EKG). Jogφni se nechßvali poh°bφvat za₧iva a po mnoha dnech jejich stav p°ipomφnal zimnφ spßnek zvφ°at. N∞kte°φ jogφni dokß₧φ koneΦnφkem nasßvat vodu, co₧ potvrdily i rentgenovΘ snφmky. Dφky povolenφ dalajlßmy bude nynφ n∞kolik v∞dc∙ studovat v Tibetu tyto dva a p∙l tisφciletΘ meditativnφ tradice.