POHYB V R┘ZN▌CH ÄIVLECH

Mnozφ vodnφ ₧ivoΦichovΘ jsou vybaveni vznßÜecφmi m∞ch²°ky, kterΘ jim umo₧≥ujφ setrvßvat v urΦitΘ hloubce, ani₧ by museli vynaklßdat mnoho energie. Vysokß hustota vody, kterß jim umo₧≥uje plavat, vÜak takΘ vytvß°φ velk² odpor. Proto mu musφ uzp∙sobit tvar svΘho t∞la. Vzhledem ke svΘ hmotnosti velcφ vodnφ ₧ivoΦichovΘ mohou vyvinout v∞tÜφ rychlost ne₧ malφ stejnΘho tvaru. P°esto mohou dosßhnout jen rychlosti letu mal²ch ptßk∙. Je zajφmavΘ, ₧e pom∞r vynalo₧enΘ sily a odporu kapaliny umo₧≥uje vÜem vodnφm zvφ°at∙m jakΘkoli velikosti dosßhnout rychlosti asi 10 a₧ 15 dΘlek t∞la za sekundu, tak₧e trepka dosßhne asi 0,01 km/h, zatφmco tu≥ßk 75 km/h. Plavßnφ je nejmΘn∞ energeticky nßroΦnΘ.

Na rozdφl od vody vzduch p°φliÜ nenadnßÜφ, tak₧e vÜichni letci musφ p°ekonßvat p°ita₧livost zemskou aerodynamick²m nadnßÜenφm. Dφky menÜφmu odporu vzduchu vÜak mohou ptßci vyvinout mnohem vyÜÜφ rychlosti. Ve vzduchu zase nejsou schopni se vznßÜet jen velmi malφ lΘtacφ ₧ivoΦichovΘ, menÜφ ne₧ vß₧ka. Drobn² hmyz jako mouchy a komß°i pro sv∙j mal² moment setrvaΦnosti musφ neustßle mßvat k°φdly, aby se dostali dop°edu.

Pohyb na zemi je energeticky nejvφce nßroΦn². Pro b∞h jsou pou₧φvßny jinΘ svaly ne₧ pro plavßnφ a tento rozdφl znamenß mnohem menÜφ ·Φinnost. T∞₧iÜt∞ se toti₧ p°i ka₧dΘm kroku pohybuje nahoru a dol∙, a svaly musφ proti tomuto pohybu p∙sobit, Φφm₧ vytvß°ejφ "zßpornou prßci".