POD═L PR┴CE NA V▌èI METABOLISMU

Produkci tepla znaΦnou m∞rou zvyÜuje Φinnost sval∙, co₧ m∙₧eme velmi Φasto pozorovat sami na sob∞. U Φlov∞ka m∙₧e pohyb pa₧emi zv²Üit metabolismus vφce ne₧ dvakrßt, intenzφvnφ ch∙ze a b∞h t°ikrßt a₧ desetkrßt. U r∙zn²ch druh∙ savc∙ stoupß metabolismus stejn∞ a v pr∙m∞ru a₧ desetinßsobn∞ p°evyÜuje hodnoty bazßlnφho metabolismu. U trΘnovan²ch sportovc∙ p°i ÜpiΦkov²ch v²konech vÜak bylo nam∞°eno zv²Üenφ produkce tepla a₧ vφce ne₧ dvacetinßsobnΘ.

Usilovnß krßtkodobß svalovß prßce si m∙₧e vynutit takovou spot°ebu energie, ₧e plφce ani srdce nejsou schopny dodat dostateΦnΘ mno₧stvφ kyslφku. Pak musφ svaly pracovat p°evß₧n∞ bez n∞j. B∞hem tΘto p°echodnΘ doby se cukry Üt∞pφ, ale ne·pln∞, a v krvi a tkßnφch se  hromadφ zplodiny, p°edevÜφm kyselina mlΘΦnß. P°i ukonΦenφ prßce p°i zotavovßnφ vÜak p°echodn∞ p°etrvßvß zv²Üenß pot°eba kyslφku, kterß odpovφdß mno₧stvφ kyslφku, je₧ organismus nemohl p°edtφm spot°ebovat. ╪φkß se proto, ₧e organismus musel pracovat na kyslφkov² dluh.

Energii nezbytnou pro ₧ivot zφskßvajφ ₧ivoΦichovΘ z cukr∙, tuk∙ a bφlkovin. Dφky kyslφku ze vzduchu se tyto lßtky rozklßdajφ na oxid uhliΦit² a vodu. Bφlkoviny uvol≥ujφ navφc jeÜt∞ pßchnoucφ Φpavek. Cukry, tuky i bφlkoviny se mohou vzßjemn∞ zastupovat v klidu nep°eva₧uje spot°eba ₧ßdnΘ ze zßkladnφch lßtek, jenom mozek vyu₧φvß p°evß₧n∞ jednoduch² cukr. P°i krßtkodobΘ prßci jsou hlavnφm zdrojem energie slo₧it∞jÜφ cukry (Ükroby), p°i dlouhodobΘ zßt∞₧i se nejvφce uplat≥ujφ tuky.

Pokud se ₧ivoΦich nepohybuje, vÜechna energie uvoln∞nß metabolismem vytvß°φ teplo. Toto teplo se m∞°φ metodou zvanou p°φmß kalorimetrie. P°i m∞°enφ se zvφ°e umφstφ do dob°e izolovanΘ kom∙rky a jeho ztrßta tepla je dßna zv²Üenφm teploty znßmΘho mno₧stvφ vody. Prvnφ a nejjednoduÜÜφ kalorimetr byl sestrojen v roce 1780 Antoinem Lavoisierem a Pierre de Laplacem, kdy teplo dodanΘ zvφ°etem roztßvalo led umφst∞n² kolem komory. P°φmß kalorimetrie se pou₧φvß nejΦast∞ji u ptßk∙ a mal²ch savc∙, kte°φ majφ vysokou mφru metabolismu. U velk²ch zvφ°at s nφzkou mφrou metabolismu by nebyla dostaΦujφcφ, a proto se pou₧φvß nep°φmß kalorimetrie.

Bφlkoviny zase zp∙sobujφ mnohem v∞tÜφ tvorbu tepla (zv²Üenφ metabolismu a₧ o 30 %), v menÜφ mφ°e tak p∙sobφ cukry a tuky (zv²Üenφ metabolismu o 5 a₧ 10 %). Metabolismus se m∙₧e takΘ zvyÜovat p°i horeΦce, a to asi o 14% p°i zv²Üenφ teploty t∞la o 1░ C, m∞nφ se v pr∙b∞hu v²voje a p°i hladov∞nφ, stoupß p°i t∞hotenstvφ a kojenφ nap°φklad u b°ezφch krßlφk∙ asi o 30 %. U dosp∞lΘ krysy klesß ·rove≥ metabolismu asi na 40 % ·rovn∞ pozorovanΘ u novorozen²ch krysat.

	Nep°φmß kalorimetrie. Zvφ°e je uzav°eno do kom∙rky, kde je uchovßvßna stßlß teplota. Teplo vytvo°enΘ zvφ°etem je odvozeno z tepla pohlcenΘho chladφcφ vodou a ze spot°eby kyslφku, kter² se p°ivßdφ z tlakovΘ lahve. Vyd²chan² oxid uhliΦit² (CO2) a voda (H2O) se pohlcujφ v kyselin∞ sφrovΘ (H2SO4) a v natronovΘm vßpn∞.

P°i nedostatku potravy organismus postupn∞ vyu₧φvß energie ulo₧enΘ ve tkßnφch. Nejd°φve jsou povolßny cukry - jejich zßsoba v jßtrech se vyΦerpß b∞hem 24 hodin, pak se zaΦnou pou₧φvat bφlkoviny a tuky. Pozd∞ji se mobilizujφ tuky z tukov²ch zßsob a tkß≥ovΘ bφlkoviny.

Nejv∞tÜφ ztrßty vznikajφ v jßtrech a ve slezin∞, nejmenÜφ v mozku a v srdci, orgßnech absolutn∞ nezbytn²ch pro ₧ivot. Smrt nastßvß u Φlov∞ka asi po Φty°ech t²dnech ·plnΘho hladov∞nφ, kdy hmotnost klesß na polovinu. P°i nedostatku vody dochßzφ ke smrti mnohem d°φve, asi za jeden t²den.