Produkce tepla v J/100g/min. v r∙zn²ch oblastech t∞la Φlov∞ka.

METABOLISMUS V KLIDU

V klidu, kdy₧ ₧ivoΦich odpoΦφvß, pot°ebujφ jeho bu≥ky energii hlavn∞ na udr₧enφ svΘho stßlΘho slo₧enφ a na novou tvorbu "opot°ebovan²ch" bφlkovin. R∙znΘ orgßny pot°ebujφ i energii na pln∞nφ sv²ch ·kol∙, nap°φklad na stahy srdce a d²chacφch sval∙. Mezi nejaktivn∞jÜφ orgßny pat°φ prßv∞ srdce a ledviny. U Φlov∞ka srdce produkuje zhruba 188 J (J = joule, jednotka prßce) na sto gram∙ tkßn∞ za minutu, ledviny 29 J, k∙₧e jen 2,1 J. Velikost spot°eby energie jednotliv²ch orgßn∙ je r∙znß i u r∙zn²ch ₧ivoΦich∙. Nap°φklad svalovina menÜφch zvφ°at vykazuje pom∞rn∞ v∞tÜφ podφl na celkovΘ lßtkovΘ p°em∞n∞ ne₧ u ₧ivoΦich∙ v∞tÜφch: krysa 64 %, pes 37 %, Φlov∞k 32 %.

Metabolismus zahrnuje vlastn∞ vÜechny reakce probφhajφcφ v organismu. M∙₧eme jej rozd∞lit na dv∞ Φßsti: anabolismus, kdy se z jednoduch²ch stavebnφch kamen∙ vytvß°ejφ slo₧it∞jÜφ molekuly, a katabolismus, kdy se slo₧itΘ molekuly Üt∞pφ na jednoduchΘ. Anabolismus vy₧aduje dodßvßnφ energie a b²vß spojen s opravou, regeneracφ a r∙stem.
Velikost metabolismu ₧ivoΦich∙ se zßsadn∞ liÜφ u studenokrevn²ch, kdy jejich teplota zßvisφ na teplot∞ okolφ, a teplokrevn²ch, kte°φ si zachovßvajφ svoji stßlou teplotu bez ohledu na okolφ.

U studenokrevn²ch je velikost metabolismu na kilogram zhruba desetkrßt ni₧Üφ ne₧ u teplokrevn²ch a hlavn∞ je v ka₧dΘ teplot∞ okolφ jinß - se stoupajφcφ teplotou stoupß. P°i zv²Üenφ teploty o 10 ░ C se zv²Üφ dvojnßsobn∞ a₧ trojnßsobn∞. Zßvislost biologick²ch d∞j∙ na teplot∞ mß vÜak typick² pr∙b∞h jen v rozmezφ 0 a₧ 40 ░ C p°i vyÜÜφ teplot∞ se enzymy poÜkodφ a metabolismus op∞t klesß. P°i delÜφm pobytu studenokrevn²ch v urΦitΘ teplot∞ se jejich ₧ivotnφ pochody p°izp∙sobujφ.

	Vztah mezi hmotnostφ a mφrou metabolismu u savc∙ v klidu (zleva: u rejska, myÜi, poletuchy, potkana, koΦky, psa, ovce, Φlov∞ka, kon∞ a slona). Mφra metabolismu je danß spot°ebou kyslφku na jednotku hmotnosti za hodinu. ╚φm v∞tÜφ je ₧ivoΦich, tφm ni₧Üφ m∙₧e b²t jeho metabolismus na jeden gram za hodinu.

U teplokrevn²ch ₧ivoΦich∙ hovo°φme o bazßlnφm metabolismu, co₧ je tvorba tepla celΘho organismu v klidu, v p°φznivΘm rozmezφ teplot okolφ a nalaΦno. Tento bazßlnφ metabolismus se vyskytuje u ₧ivoΦich∙ a Φlov∞ka jen v²jimeΦn∞, nebo¥ mßlokdy ₧ijφ v ·plnΘm klidu. V∞tÜinou se m∞nφ podle stavu organismu, podle jeho pracovnφho zatφ₧enφ, podle zm∞n teploty okolφ a v zßvislosti na p°φjmu potravy prost∞ situace je mnohem slo₧it∞jÜφ. Snφ₧enß teplota okolφ vy₧aduje vφce energie na vyrovnßvßnφ ztrßt. Toto zv²Üenφ je u vÜech ₧ivoΦich∙ p°ibli₧n∞ stejnΘ a Φinφ asi Φty°nßsobek bazßlnφho metabolismu.