Encyklopedie Energie




dnes je ·ter² 25. ·nora 2003, svßtek mß Liliana  13:52  
Encyklopedie Energie



   
    Encyklopedie Energie  -> V²klad
        
     RozÜφrenΘ hledßnφ
     Menu
  Aktußlne
  Encyklopedie Energie
    V²klad
    Slovnφk
    Pokusy
    O encyklopedii
  Soute₧
Vyhledßvßnφ

MO╪E A OCE┴NY

Typick²mi projevy pohyb∙ mo°skΘ vody jsou vlny zp∙sobenΘ v∞trem a p°φlivovΘ vlny zp∙sobenΘ gravitaΦnφm vlivem M∞sφce a ΦßsteΦn∞ i Slunce. Kolφsßnφ mo°skΘ hladiny Φinφ na otev°enΘm mo°i kolem 1 m, blφzko pob°e₧φ tato hodnota roste a v ·zk²ch zßtokßch dosahuje i p°es 10 m. ZvlßÜtnφm p°φpadem jsou vlny zvanΘ tsunami, kterΘ jsou vyvolßny podmo°sk²mi sesuvy, sopeΦnou Φinnostφ nebo zem∞t°esenφm.
Na otev°enΘm mo°i je v²Üka t∞chto vln p°evß₧n∞ menÜφ ne₧ 1 m a jejich rychlost a₧ stovky km za hodinu. Kdy₧ vÜak tato vlna dosp∞je na m∞lΦinu k pob°e₧φ, zvyÜuje se a m∞nφ se v pohybujφcφ se st∞nu, kterß mß v n∞kter²ch p°φpadech v²Üku p°es 10 m a zpustoÜφ celΘ p°ib°e₧nφ oblasti.

Posuny horninov²ch blok∙ vyvolßvajφ zem∞t°esenφ a obrovskΘ vlny tsunami.

Stejn∞ jako °eky na pevnin∞, protΘkajφ mo°i a oceßny po stßle stejn²ch trasßch mo°skΘ proudy. Jsou zp∙sobovßny hlavn∞ p°evlßdajφcφm sm∞rem v∞tru a rozdφlnou teplotou a hustotou mo°skΘ vody. P°evlßdajφcφ v∞try uvßd∞jφ do pohybu hlavn∞ povrchovou vodu.

SchΘma dmutφ oceßn∙.
Dru₧icov² snφmek povrchu oceßnu. Älutß a oran₧ovß barva p°edstavujφ vodu nejteplejÜφ.

V rovnφkov²ch oblastech je mo°skß voda teplejÜφ. Mo°sk²mi proudy je odvßd∞na na sever a na jih a v n∞kter²ch oblastech v²razn∞ ovliv≥uje poΦasφ. To platφ nap°φklad o GolfskΘm proudu, kter² zp∙sobuje, ₧e pob°e₧φ Portugalska mß teplejÜφ podnebφ, ne₧ mß ve stejn²ch zem∞pisn²ch Üφ°kßch le₧φcφ v²chodnφ pob°e₧φ Ameriky. Existujφ vÜak takΘ studenΘ mo°skΘ proudy, vznikajφcφ v polßrnφch oblastech. V nich se Φasto vyskytujφ ledovΘ kry ohro₧ujφcφ nßmo°nφ dopravu. Tam, kde se studenΘ a teplΘ proudy setkßvajφ, se Φasto vyskytuje mlha.
ObrovskΘ mno₧stvφ vod se nep°emφs¥uje pouze podΘln²m proud∞nφm, ale takΘ formou obrovsk²ch vφr∙. Jednß se o proud∞nφ vφ°ivΘ. Tyto vφry majφ v∞tÜinou pr∙m∞r 200 a₧ 400 km, m∞nφ svoji polohu, Φasto se odd∞lujφ a pak zase spl²vajφ s hlavnφm proudem. Nejv∞tÜφ vφry se naz²vajφ ringy a rychlost proud∞nφ v nich je a₧ 4 m/s. Äivotnost t∞chto vφr∙ je n∞kolik m∞sφc∙. Zm∞ny v chemickΘm slo₧enφ mo°skΘ vody, v koncentraci rozpuÜt∞n²ch lßtek a teplotnφ rozdφly spoleΦn∞ s r∙zn²mi kontakty mo°skΘho pob°e₧φ a dna jsou p°φΦinou elektrick²ch bludn²ch proud∙. Obdobn² jev se vyskytuje i v pevnΘ zemi, kde vznikß v d∙sledku kontakt∙ lßtek s r∙zn²mi elektrick²mi vlastnostmi.

TeplΘ (Φerven∞) a studenΘ (mod°e) mo°skΘ proudy.




redakce@energyweb.cz
    ZajφmavΘ odkazy Reklama na energyWebu
    PoΦφtadlo p°φstup∙
╚eskß energetika .COM SlovenskΘ jadrovΘ f≤rum www.zapni.cz V┌JE Trnava, a.s. 
34697