VN╠Jè═ ╚INITEL╔ P┘SOB═C═ NA ZEMSK▌ POVRCH

P∙sobenφ vn∞jÜφch Φinitel∙ na modelovßnφ zemskΘho povrchu je ze znaΦnΘ Φßsti zp∙sobeno zemskou gravitacφ. DalÜφmi zdroji energie, kterΘ p∙sobφ na povrch Zem∞, je p°ita₧livost M∞sφce a Slunce a energie sluneΦnφho zß°enφ.
╚innost vn∞jÜφch Φinitel∙ je trojφ: ruÜivß, p°enosnß a tvo°ivß. Nap°ed jsou horniny a tvary zemskΘho povrchu rozruÜeny, pak nßsleduje p°enos vzniklΘho materißlu a jeho usazenφ, sedimentace. Zemskß gravitace je p°φΦinou volnΘho pßdu sesuv∙ po svahu, pohyb∙ vodnφch tok∙ i pohybu ledovc∙. Mß podφl na zv∞trßvßnφ hornin a souΦasn∞ i na uklßdßnφ p°enesenΘho materißlu, a¥ ji₧ v∞trem, vodou, ledem, nebo sesuvn²mi pohyby.

P°φliv a odliv (schΘmaticky zv∞tÜeno).

P°ita₧livost M∞sφce a Slunce zp∙sobuje mo°sk² p°iliv a odliv provßzejφcφ ruÜivou Φinnost v pob°e₧nφch oblastech.
Energie sluneΦnφho zß°enφ zp∙sobuje sv²m oh°evem mechanickΘ zv∞trßvßnφ hornin, kterΘ obsahujφ r∙zn∞ zbarvenß zrnka Φi krystaly. P°i zm∞nßch teploty se takovΘto horniny drolφ, proto₧e jejich souΦßsti (tmavÜφ Φi sv∞tlejÜφ) r∙zn∞ pohlcujφ sv∞tlo a teplo a v d∙sledku r∙znΘ tepelnΘ rozta₧nosti dojde k jejich odd∞lenφ. TotΘ₧ nastßvß p°i teplotßch kolem 0░ C v d∙sledku zamrzßnφ vody. Led mß objem o 1/11 v∞tÜφ ne₧ p∙vodnφ mno₧stvφ vody, a tak horniny trhß.

Mimo°ßdn²m p°φpadem vn∞jÜφch vliv∙ je dopad velk²ch meteorit∙, bolid∙. P°i dopadu velk²ch t∞les dojde v mφst∞ srß₧ky se Zemφ p∙sobenφm velkΘho tlaku a teploty k p°em∞n∞nφ Φßsti hornin, vzniku hlubok²ch a rozsßhl²ch krßter∙ a k vyvr₧enφ urΦitΘho mno₧stvφ horninovΘho materißlu do okolφ. Podle jednΘ v∞deckΘ teorie prßv∞ takto vznikly populßrnφ a efektnφ vltavφny.

Typick² vltavφn - nerost nejasnΘho p∙vodu.