Sloup elektrickΘho vedenφ - symbol v∞ku elekt°iny.

ELEKT╪INA

K "mladÜφm" druh∙m energie pat°φ dnes vÜudyp°φtomnß a zdßnliv∞ samoz°ejmß elekt°ina. èestihodinov² v²padek proudu v New Yorku (zp∙soben² neposednou veverkou v transformßtoru) ukßzal a₧ neuv∞°itelnou zßvislost naÜφ civilizace na elektrickΘ energii. Elekt°inu umφme vyrobit i vyu₧φvat, ale nevφme, co je jejφ podstatou.

ELEKTRICK▌ PRAV╠K

ÄivoΦiÜnß elekt°ina itala Luigi Galvaniho.

A p°itom elekt°inu p°inejmenÜφm atmosfΘrickou a ₧ivoΦiÜnou znß lidstvo takΘ dlouho ostatn∞ slovo elektron je ze starΘ °eΦtiny. I pokusy s ebonitovou tyΦφ a liÜΦφm ohonem jsou doslova vousatΘ. Od nich se vÜak dlouho nepokroΦilo vp°ed. A₧ v∞k osvφcenc∙ v 18. stoletφ znamenal poΦßtek novΘ Θry. ZaΦala pokusy Benjamina Franklina (1706-1790) a naÜeho Prokopa DiviÜe (1696-1765) o "vysßvßnφ" elekt°iny z mraΦen a pokraΦovala taÜka°icemi abbΘho Antoina Nolleta (1700-1770), kter² elekt°inu z krßtce p°edtφm vynalezenΘ leidenskΘ lßhve pouÜt∞l do pluku krßlovsk²ch muÜket²r∙ Φi do 300 mnich∙ spojen²ch kovovou obruΦφ. Ale skuteΦn² pr∙lom zaznamenali tentokrßt ItalovΘ: Luigi Galvani (1737-1798) objevil a popsal tzv. ₧ivoΦiÜnou elekt°inu. Jev inspiroval Alessandra Voltu (1745-1827) k vytvo°enφ prvnφho trvalΘho zdroje elektrickΘho proudu. Oba ItalovΘ m∞li nemΘn∞ zdatnΘ kolegy a pokraΦovatele (s jejich jmΘny se ostatn∞ vesm∞s potkßvßme u r∙zn²ch veliΦin souvisejφcφch s elektrick²m proudem):

• Francouz Charles Coulomb (1736-1806) u₧ roku 1784 naÜel vztah urΦujφcφ velikost sily mezi dv∞ma elektrick²mi nßboji,
• Francouz AndrΘ Marie AmpΘre (1775-1836) ve 20. letech 19. stoletφ polo₧il zßklady elektromagnetismu a elektrodynamiky,
• N∞mec Georg Simon Ohm (1787-1854) formuloval roku 1826 zßkon o zßvislosti elektrickΘho proudu na nap∞tφ a odporu,
• AngliΦan Michael Faraday (1791-1867) objevil roku 1831 elektromagnetickou indukci a umo₧nil tak konstrukci elektromotoru.
  A s nimi dalÜφ a dalÜφ.
  

MOTOR MODERN═ CIVILIZACE

O to, ₧e se elektrickß energie jako ka₧dodennφ pomocnφk lidφ a motor civilizace prosadila, d∞kujeme p°edevÜφm dv∞ma mu₧∙m ₧ijφcφm na p°elomu 19. a 20. stoletφ. Americk² vynßlezce ₧ßrovky, ale p°edevÜφm konstruktΘr prvnφho mohutnΘho dynama zßsobujφcφho prvnφ ve°ejnΘ elektrickΘ osv∞tlenφ, Thomas Alva Edison (1847-1931), je notoricky znßm² a samoz°ejm∞ i dφky °ad∞ dalÜφch patent∙ - jeho jmΘno je synonymem slova vynßlezce. Trochu v jeho stφnu je nemΘn∞ schopn² n∞meck² konstruktΘr Werner von Siemens ( 1816-1892). Edison podobn∞ jako nßÜ vynßlezce a pr∙kopnφk elekt°iny FrantiÜek K°i₧φk ( 18471941) hßjil koncepci stejnosm∞rnΘho proudu. Ale prosadil se st°φdav² proud, kter² obhajoval vynßlezce generßtoru AmeriΦan jihoslovanskΘho p∙vodu Nicola Tesla (1856-1943).

Jedna z prvnφch ₧ßrovek.

Dnes "vÜevlßdnoucφ"' elektrickΘ energii "slou₧φ"' i vÜechny ostatnφ. Energie vody a v∞tru p°φmo, energie fosilnφch paliv i atomu prost°ednictvφm ji₧ zmφn∞nΘ pßry. A nejen to, vid∞li jsme u₧, ₧e i energie Slunce se dnes m∞nφ na elekt°inu, kterß je fakticky univerzßlnφm pohonem naÜφ civilizace. Jen v silniΦnφ, leteckΘ a lodnφ doprav∞ mß jeÜt∞ silnΘho konkurenta benzφn a naftu. Elektromobil (na rozdφl od elektrickΘ trakce v m∞stskΘ Φi ₧elezniΦnφ doprav∞) je zatφm stßle ve stßdiu v²voje. Doufejme, ₧e se brzy dosp∞je ke zdßrnΘmu v²sledku. V₧dy¥ elektrickß energie sama o sob∞ je ekologickß jen jejφ v²roba zatφm p°inßÜφ problΘmy.