ENERGIE

Bez energie by nebylo ₧ivota ani dneÜnφ civilizace.
LidΘ se postupn∞ nauΦili vyu₧φvat energii vody a v∞tru a pozd∞ji i pßry, kterß jim poprvΘ umo₧nila zφskat zdroj sφly nezßvisl² na p°φrod∞. Jako nejv²hodn∞jÜφ typ energie se ukßzala energie elektrickß, na kterou dnes p°evßdφme Φasto i jinΘ druhy energie.

╚lov∞k vyu₧φval energii odjak₧iva, jeÜt∞ d°φv, ne₧ si to byl v∙bec schopen uv∞domit. Bez ₧ivotadßrn²ch paprsk∙ Slunce by ostatn∞ ₧ivot na modrΘ planet∞ nebyl ani mo₧n². SluneΦnφ energie je dodnes zdrojem ₧ivota: umo₧≥uje pomocφ fotosyntΘzy p°em∞nu anorganick²ch lßtek v organickΘ a stojφ na samotnΘm poΦßtku potravnφho °et∞zce. Na jeho konci, na vrcholku pyramidy je op∞t Φlov∞k. Slunce vÜak dodßvß i teplo a sv∞tlo a prost°ednictvφm rostlin a ₧ivoΦich∙ dalÜφ zdroje jak silu sval∙, tak energii paliv: d°eva, uhlφ, ropy. V poslednφch desφtiletφch se objevily Φlßnky i elektrßrny, kterΘ p°φmo p°evßd∞jφ energii sluneΦnφho svitu na elektrickou. Jsou ovÜem zcela zßvislΘ na svΘm zdroji a ten nenφ k dispozici k²₧en²ch 24 hodin denn∞.
Ostatn∞ i dalÜφ p°irozenΘ zdroje energie, kterΘ se Φlov∞k nauΦil vyu₧φvat, souvisejφ s energiφ Slunce, motoru celΘ naÜφ sluneΦnφ soustavy: je to vφtr, voda i ₧havΘ jßdro Zem∞.
╪ekli jsme, ₧e energie je motorem pokroku, ale pak se nabφzφ otßzka, proΦ zaΦal Φlov∞k ve v∞tÜφ mφ°e zdroje energie (nehled∞ na energii sval∙) vyu₧φvat vlastn∞ a₧ docela nedßvno? Zßkladnφ d∙vody jsou dva: konzervativizmus lidφ na stran∞ jednΘ a snadnß dostupnost lacinΘ energie z prßce Φlov∞ka a zvφ°at na stran∞ druhΘ. Ne₧ vÜak budeme svΘ p°edky obvi≥ovat ze zaostalosti, uv∞domme si, ₧e:

1. na rozdφl od nßs dokßzali ₧φt v trvalΘ harmonii s p°φrodou,
2. u₧φvali vlastn∞ pouze obnovitelnΘ zdroje energie,
3. u₧φvali v podstat∞ bezodpadovΘ technologie,
4. p°edali nßm (a₧ do 19. stoletφ) nezdevastovanou p°φrodu.

Toto vÜe se nßm v pr∙b∞hu necel²ch 200 let, co pr∙myslovß revoluce zaΦala nabφrat celosv∞tovΘ m∞°φtko, poda°ilo postavit na hlavu. A hlavnφ zßsluhu na tom mß 20. stoletφ! N∞kdy se zdß, ₧e cena pokroku je a₧ p°φliÜ vysokß.

REVOLUCE

Nehled∞ na ΦetnΘ revoluce v d∞jinßch, kterΘ m∞ly v tΘ Φi onΘ zemi zm∞nit socißlnφ strukturu, prob∞hly v lidskΘ spoleΦnosti ve skuteΦnosti revoluce pouze dv∞. O jednΘ, pr∙myslovΘ, jsme ji₧ mluvili. Prvnφm skokem vÜak byla revoluce neolitickß. ╚lov∞k se p°estal spolΘhat na dary p°φrody (lov a sb∞r), usadil se a zaΦal p∞stovat rostliny a chovat u₧itkovß zvφ°ata. Jeho p°irozen² tradicionalismus se tφm ovÜem nezm∞nil. I dnes v dob∞ etapy v∞deckotechnickΘ revoluce platφ, ₧e nejmenÜφ sklon ke zm∞nßm majφ obyvatelΘ venkova. Je to dßno tφm, ₧e tu byl odedßvna rytmus pracφ slad∞n s p°φrodnφmi cykly a m∞l svou nem∞nnou podobu. JakΘkoliv vych²lenφ ze strany p°φrody nebo Φlov∞ka znamenalo ne·rodu, hlad a Φasto i smrt. A na venkov∞ ₧ila a₧ do konce 19. stoletφ naprostß v∞tÜina celΘ populace (v °ad∞ zemφ je tomu tak ostatn∞ dosud). O nechuti ke zm∞nßm vyprßvφ u₧ historka ze starov∞kΘ ╚φny.

V jednom z mal²ch stßteΦk∙ ₧il rolnφk WuΦang fu. Ka₧d² den za ·svitu vzal velk² d₧bßn a cel² den s nim oddan∞ sestupoval do hlubokΘ studny, aby nabral vodu pro zßvlahu sv²ch poliΦek. Za den staΦil zavla₧it jedno pole. Jel kolem uΦen² Teng Si, zastavil a zaΦal WuΦang-fua pouΦovat:
"Existuje stroj, vzadu t∞₧k² a vp°edu lehk², kterΘmu se °φkß mostovß studna. Tφm lze za jedin² den bez ·navy zavla₧it sto polφ." Ale rolnφk mu odpov∞d∞l: "M∙j Mistr m∞ uΦil: Jestli₧e v∞d∞ni o strojφch mß svΘ p°ednosti, pak mß jist∞ takΘ svΘ vady." Nejde o to, ₧e bych neznal mostovou studnu, ale nechci ji pou₧φvat. Mohl byste, pane, pokraΦovat v cest∞? Zavod≥uji svΘ pole cel²m srdcem a nedokß₧i se zm∞nit."

Historka hovo°φ za vÜe. Jen bychom si m∞li uv∞domit, ₧e konzervatizmus mß i svΘ kladnΘ strßnky. Strß₧φ hodnoty spoleΦnosti a zaruΦuje jejφ stabilitu. Dokonce, pokud nenφ zkostnat∞l², nebrßnφ ani pokroku.

Druh²m pßdn²m "d∙vodem" proti vyu₧φvßnφ zdroj∙ energie, kterΘ - jak jeÜt∞ uvidφme - znal Φlov∞k ji₧ nejpozd∞ji na sklonku doby kamennΘ, byla snadno dostupnß sφla zvφ°at i p°ebytek lidφ, a¥ otrok∙, Φi znevoln∞n²ch rolnφk∙.
Doklßdß to i proslul² °φmsk² uΦenec Marcus Terentius Varro (opφral se p°itom o mnohem starÜφ nßzory Aristotela), kter² rozliÜoval t°i typy nß°adφ: mluvφcφ otroky, polomluvφcφ zvφ°ata a koneΦn∞ n∞mΘ, co₧ bylo nß°adφ podle naÜich p°edstav. Filosof Aristoteles vÜak zßrove≥ sprßvn∞ poznamenal, ₧e kdyby: "Φlunky samy od sebe tkaly a paliΦky samy hrßly na kytharu, nebylo by t°eba otrok∙". OvÜem t∞ch bylo dost. A tak se v∞tÜina objev∙ mo₧nΘho vyu₧itφ energie ve starov∞ku (i dlouho potΘ) m∞nila jen v h°φΦky a kuriozity. V²jimky byly dv∞: energie vody, nejpozd∞ji od 3. tisφciletφ p°. Kr. vyu₧φvanß p°edevÜφm k zßvlaze (vodnφ kolo na Φerpßnφ, mΘn∞ na mletφ), a energie v∞tru, slou₧φcφ jako pohon plachetnic v nßmo°nφ doprav∞. Zßrove≥ byl Φlov∞k odedßvna v²born² pozorovatel a dokßzal se v p°φrod∞ inspirovat. Kdy₧ si vÜiml, jak vφtr podporuje ho°enφ, zavedl si um∞l² vφtr m∞chy.

Bylo by takΘ nespravedlivΘ p°iΦφtat tradicionalismus jen venkovan∙m. Hovo°φ se b∞₧n∞ o "konzervativnφch" AngliΦanech, ale prßv∞ v tΘhle zemi byla odstartovßna pr∙myslovß revoluce. OvÜem p°es mno₧stvφ vynßlez∙ i v Anglii novoty v mnoha p°φpadech t∞₧ko prorß₧ely stojatΘ vody. Sv∞dΦφ o tom potφ₧e s prvnφmi dopravnφmi prost°edky pohßn∞n²mi pßrou. I kdy₧ silniΦnφ parovozy nedosahovaly zpoΦßtku ₧ßdnΘ zßvratnΘ rychlosti a koΦßr s ko≥mi je hrav∞ p°edjel, novΘ neznßmΘ stroje budily takovou ned∙v∞ru, ₧e jejich provoz byl svßzßn °adou kuri≤znφch pravidel. Opatrnφ zßkonodßrci nejen stanovili maximßlnφ rychlost (zhruba 6 km/h !), ale p°ed vozem musel utφkat b∞₧ec s Φerven²m praporkem a trubkou a upozor≥ovat solidnφ m∞Ü¥any, ₧e se blφ₧φ funφcφ parov∙z. Provoz takΘ musel probφhat ve stanoven²ch dennφch hodinßch. Teprve p°enesenφ pßry na koleje prolomilo omezenφ rychlosti a zßhy nastal opaΦn² efekt. Sßzekmilovnφ BritovΘ se zaΦali p°edstihovat v dosa₧enΘ rychlosti. Neodradily je v tom ani v²poΦty ctihodn²ch univerzitnφch (!) uΦenc∙. Ty toti₧ doklßdaly, ₧e p°i rychlosti v∞tÜφ ne₧ 46 km/h se cestujφcφ ve vlaku udusφ nßsledkem vzduchoprßzdna, kterΘ m∞lo dφky rychlosti ve vag≤nech vzniknout.

Podφvejme se ale, jak se Φlov∞k postupn∞ od poΦßtku svΘ historie uΦil ovlßdat jednotlivΘ zdroje energie.