Menu |
|  | |
 |
Snahou a veškerým úsilím výzkumu je v konečné fázi
zkonstruovat a postavit skutečnou funkční termojadernou elektrárnu. Prvním předpokladem je tedy
dosáhnout takového stavu syntézy, aby energie do procesu
dodávaná byla převýšena energií z procesu odebíranou. Energetický zisk je plně
závislý na výšce teploty dosažené ve "spalovacím
prostoru" zařízení.
Přes všechny dosavadní úspěchy, kdy se krůček za krůčkem stupeň dosažené
teploty zvyšuje, je cesta k plnému využívání termonukleární energie značně
vzdálená.
Dnes lze jen těžko předpovědět, jak bude zařízení i celá elektrárna vyhlížet i jaký typ reaktoru
bude použit. Volba bude záležet na mnoha dosud ještě ani ne dobře známých
okolnostech.
Bude-li uvažována účinnost 40 %, pak pro elektrický výkon
1000 MW bude nutné dosáhnout výkon reaktoru 2 500 MW.
Dá se tedy pouze předpokládat, že materiál, který bychom volili dnes, bude použit i
v budoucnosti. Dnes bychom jistě pro prstenec komory kvůli vysokým teplotám volili
molybdenové slitiny. Uzavřen by měl být v plášti naplněném roztavenými solemi
fluoridů berylia a lithia. Kolem
této vrstvy bude další ochranný plášť na ochranu proti neutronům.
Vinutí magnetů bude provedeno ze supravodivého materiálu. Povaha provozu bude
potřebovat ještě dodatečný zdroj tritia vyráběného z
lithia ostřelováním neutrony.
V případě využití laserových reaktorů není vyloučeno, že bude použito
hvězdicovité uspořádání laserových systémů.
V USA pracuje zařízení HELIOS. Je vybaveno osmi laserovými
paprsky a uprostřed je válcová nádoba s terčíkem stlačeného paliva.
HELIOS může vyvinout energii 10 kJ. Vstupní okna terčové komory mají průměr 350
mm. Pulzy trvají 0.5 až 1 ns (1 ns (nanosekunda) = 10-9sec) a mají hladinu
výkonu 20 TW. Lasery CO2 mohou opakovat pulzy 750 krát za sekundu.
V roce 1984 bylo uvedeno do provozu zařízení ANTARES. Je desetinásobně výkonnější
než HELIOS. K zařízení je připojeno 6 laserových zdrojů.
Výroba palivových terčíků je velmi složitá a nákladná. Náplň D-T
(deuterium-tritium) je uzavřena pod vysokým tlakem při
nízkých teplotách do kapslí a je pokryta kovovými, plastovými anebo kombinovanými
skořápkami. Ideální a velmi výhodné bude vynechat tritium a fúzní reakci
provozovat pouze na základě deuteria. Příprava
materiálů by se tím podstatně zjednodušila a zlevnila. To bude ovšem vyžadovat
ještě další mnohaletou přípravu, protože tímto krokem by se opět zvýšila nutná
teplota v reakčním poli.
Výhled na spuštění první funkční termonukleární elektrárny s parogenerátorovým mezistupněm se odhaduje na první
polovinu 21. století.
© Copyright Simopt, s.r.o. 1999 - 2002
|
|
|
|
|
|