Stelarátor je, podobně jako tokamak,
zařízení pro udržení plazmy z důvodu využití termojaderné reakce (fúze) k výrobě energie. Stelarátor tedy představuje uzavřenou magnetickou
konfiguraci, která na rozdíl od tokamaku může pracovat v kontinuálním režimu.
Zatímco tokamaky byly
v minulosti zkoumány pouze v Sovětském svazu, stelarátory se zabývaly v západních
zemích. Všechny pokusy vyrobit a udržet ve stelarátorech horké plazma však zůstaly
až do konce šedesátých let bez většího úspěchu. Když pak ruští vědci v roce
1969 podali zprávu o teplotách plazmatu až 10 milionů °C v tokamaku T3 v moskevském
Kurčatovově ústavu, změnilo se světové smýšlení rychle ve prospěch tokamaků. Od
té doby má většina fúzních experimentů tuto konfiguraci.
Aktuálně
Encyklopedie energie
Soutěž
Bheliom 
Menu
