| Ropovody jsou svařovány z ocelových rour, jejichž nejmenší
vnitřní průměr bývá 30 cm, největší až 122 cm. Ropovody jsou vedeny po povrchu
země, ale pokládají se i na dno moří do hloubky až 400 m a to v betonových
ochranných pláštích. V určitých vzdálenostech jsou na trati ropovodu umístěny
čerpací stanice s čerpadly, tok ropy je kontrolován
měřícími přístroji, sledujícími množství i rychlost průtoku ropy. Rychlost
proudu bývá 1 až 6 m/s. Ropovod je nutno denně kontrolovat po celé délce potrubí, a
musí se také občas čistit. Čistění se provádí pomocí štětinatého
“ježka“, jenž se nechá unášet proudem ropy. Celková délka všech ropovodů světa představuje
řádově statisíce kilometrů. K nejznámějším světovým ropovodům patří 2 190 km
dlouhý Big Inch v USA, vedoucí z nalezišť v Texasu do rafinerii v Pensylvánii,
kanadský ropovod společnosti Interprovincial, který vede z Edmontonu v Kanadě přes
Chicago v USA do kanadského Montrealu a měří 3 787 km, ropovod Trans Arabian o délce
1 700 km, vedoucí z oblasti Bahrajnu v Perském zálivu přes Saúdskou Arábii ke
Středozemnímu moři, aljašský ropovod, který vede od ložisek v zátoce Prudhoe na
severu do přístavu Valdez na jihu a je 1 287 km dlouhý. Za nejdelší ropovod světa je
označován ruský ropovod Družba v délce 5 502 km. Vychází z Kujbyševa na Volze a
vede na západ, v běloruském Mozyru se dělí na dvě větve - severní směřuje do
Polska a bývalé NDR, jižní přes Užhorod na Slovensko, kde se v Šahách opět
rozděluje do tří větví: jedna vede do Bratislavy, druhá do Záluží u Mostu v ČR a
třetí do Budapešti.
© Copyright Simopt, s.r.o. 1999 - 2002
|
Aktuálně
Encyklopedie energie
Soutěž
Bheliom 
Menu
