Menu |
| | |
|
Zßkladem hlubinnΘho dolu pro t∞₧bu uhlφ
je svislß jßma - Üachta, kterß vede z povrchu a₧ k uhelnΘ sloji a tyΦφ se nad nφ
t∞₧nφ v∞₧. èachtou sjφ₧dφ do dolu hornφci, dopravuje se tudy vÜechen pot°ebn²
materißl a energie, vedou se potrubφ a kabely a vyvß₧φ se tudy vyt∞₧enΘ uhlφ. Od Üachty se pak razφ chodby pot°ebnΘ pro vyt∞₧enφ
lo₧iska uhlφ. Jednß se o chodby p°evß₧n∞ vodorovnΘ a b²vajφ v n∞kolika slojφch
nad sebou. Kopou se i svß₧nΘ chodby, kterΘ spojujφ jednotlivß patra. V p°φpad∞, ₧e se d∙lnφ dφlo razφ v
uhlφ nebo v nesoudr₧n²ch horninßch, je t°eba vyra₧enΘ chodby vyztu₧it, aby
odolßvaly velk²m tlak∙m vrchnφch vrstev, tzv. nadlo₧φ. D°φve se pro vyztu₧ovßnφ
pou₧φvala d°ev∞nß v²ztu₧, dneÜnφ v²ztu₧e jsou betonovΘ nebo ocelovΘ. V
porubech, tj. v mφstech, kde se uhlφ p°φmo dob²vß, nelze budovat stabilnφ v²ztu₧
a z toho d∙vodu se tam pou₧φvß posuvnß v²ztu₧, co₧ je vlastn∞ ocelovß
hydraulickß v²ztu₧, chrßnφcφ hornφky p°ed tlakem a padajφcφmi kusy uhlφ nebo
horniny. Vydobyt² prostor za postupujφcφ v²ztu₧φ se v∞tÜinou zaklßdß, tj.
vypl≥uje horninov²m materißlem, nebo ·mysln∞ zavaluje horninami ze stropu. Aby se
d∙lnφ dφlo nezavalilo je t°eba nechßvat tzv. ochrannΘ pilφ°e, tj. uhelnΘ bloky,
kterΘ podpφrajφ nadlo₧nφ vrstvy. D°φve se uhlφ rubalo sbφjecφmi kladivy,
pozd∞ji byly vyvinuty tzv. brßzdφcφ stroje, pluhy a Ükrabßky. Dnes se pou₧φvajφ
rubacφ stroje kombinovanΘ s naklßdacφmi - kombajny.
VÜechna d∙lnφ pracoviÜt∞ musφ b²t v∞trßna z d∙vodu umo₧n∞nφ p°φstupu
vzduchu a odvodu r∙zn²ch zplodin. NejjednoduÜÜφ je p°irozenΘ v∞trßnφ, ale Φasto
je nutno pou₧φt velkΘ ventilßtory pro nucenou cirkulaci vzduchu. V∞tÜina hlubok²ch
dol∙ trpφ p°φtokem spodnφch vod. Pro jejich odstran∞nφ se hloubφ pod ·rovnφ
nejspodn∞jÜφho patra jeÜt∞ tzv. ₧umpa, kde se voda z celΘho dolu soust°e∩uje a
Φerpadly vyΦerpßvß z dolu na povrch.
⌐ Copyright Simopt, s.r.o. 1999 - 2002
|
|
|
|
|
|