Nejjednodušší galvanický článek se skládá z elektrolytu a dvou elektrod. Jako elektrolyt se používá kyselina sírová. Kladná elektroda je z mědi a záporná ze zinku. Po zředění kyseliny sírové vodou uvolňují molekuly vody pevnou vazbu molekul kyseliny, která se rozštěpí na kladné a záporné ionty. Mezi náboji je ale rovnováha a elektrolyt zůstává elektricky neutrální. Po ponoření zinkové elektrody do elektrolytu se začne zinek rozpouštět a jeho kationty nabíjí elektrolyt kladně. Zinková elektroda se nabíjí záporně a mezi kladnou a zápornou elektrodou se objeví napětí 1,05 V. Jestliže na svorky galvanického článku připojíme spotřebič, poruší se rovnovážný stav, elektrony se přes spotřebič odvádějí ze zinkové elektrody na elektrodu měděnou a vzniká tak elektrický proud.

Původní články byly mokré s tekutým elektrolytem. Dnes se nejvíce používají suché články, které mají mezi elektrodami pórovitou hmotu nasycenou elektrolytem.

• Typy galvanických článků: suché Leclanchéovy články, alkalické a rtuťové články
• Tvar: válcový, plochý a hranatý
• Použití: kapesní svítilny, rozhlasové přístroje, přenosné vysílače a přijímače, další drobné přístroje denního použití.

První zdroje galvanického proudu: Článek Leclancheův, Bunsenův a Meidringův (zleva).

© Copyright Simopt, s.r.o. 1999 - 2002